Editorial

Kámoš Kmenta

10 / 03 / 2019

Šéfredaktor Reportéra píše o svém dlouholetém kolegovi Jaroslavu Kmentovi, který získal Cenu Ferdinanda Peroutky. "Žádný jiný kolega se mi nestaral o tak bohatou komunikaci s příslušníky vládních kruhů," vzpomíná..

Šéfredaktor Reportéra píše o svém dlouholetém kolegovi Jaroslavu Kmentovi, který získal Cenu Ferdinanda Peroutky. "Žádný jiný kolega se mi nestaral o tak bohatou komunikaci s příslušníky vládních kruhů," vzpomíná..

V devadesátých letech ležel v žaludku tehdejším premiérům Václavu Klausovi a Miloši Zemanovi. Nemělo ho rádo ministerstvo obrany, protože psal pravdu o podlomeném zdraví vojáků, kteří bojovali ve válce v Zálivu, a také o podivných armádních zakázkách. Tehdy jsem byl jeho pravidelným čtenářem.

Před více než patnácti lety jsme se ocitli v jedné redakci. A musím říci, že se mi žádný jiný kolega nestaral o tak bohatou komunikaci s příslušníky vládních kruhů. Kvůli textům Jaroslava Kmenty jsem míval hlasité a bouřlivé hovory s premiéry Mirkem Topolánkem i Jiřím Paroubkem. A ještě předtím bohatou korespondenci s týmem ministerského předsedy Grosse, který podcenil Kmentovu otázku na peníze, ze kterých si pořizoval byt – a za pár týdnů už premiérem nebyl. 

Někdejší ministr vnitra Ivan Langer mi v reakci na jeho texty psával nekonečné esemesky a vedl stejně dlouhé telefonáty. Později ho v délce vyčítavých textovek ještě překonal bývalý pražský primátor Pavel Bém poté, co Jaroslav zveřejnil odposlechy jeho hovorů, které vedl s lobbistou Romanem Janouškem, a oběma tak na zbytek života zařídil přezdívky Mazánek a Kolibřík. Vít Bárta přede mnou schroupal dvě mísy krájené mrkve při vysvětlování, jaký je redaktor syčák a on poctivý chlapík. Opak se ukázal pravdou a Bárta i s celou stranou zmizel v politické historii.

Tak bychom mohli pokračovat dál až do dnešních časů. Ostatně, když jsem naposledy někde narazil na Andreje Babiše, hned se ptal: „Jak sa má môj kámoš Kmenta?“ Čtenářce, jež po něm na předvolebním mítinku chtěla podpis do knihy Boss Babiš, kterou o něm „kámoš Kmenta“ napsal, ovšem místo autogramu ostře vynadal. Tak nevím, jak moc je to kamarádství upřímné…

Minulý měsíc dostal Jaroslav za své psaní Cenu Ferdinanda Peroutky. Musím říci – při veškerém respektu k řadě jiných kolegů z oboru –, že nejspíš neznám novináře, který by si cenu zasloužil více. Ostatně, jak to vypadá, když se Kmenta do něčeho zakousne, můžete posoudit sami. Stačí otočit na stranu 16 tištěného březnového Reportéra (nebo kliknout sem). Možná to kamarádství čeká další zkouška.

Milé čtenářky, milí čtenáři, přeji vám krásný začátek jara a příjemné čtení.

 

Galerie (2) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat