Klima. Máme na to

Slýcháme hodně pesimistických předpovědí ohledně klimatu. Ale lidstvo má na to, aby si s klimatickými změnami poradilo. Předpokladem však je, aby tuto věc začali všichni brát vážně.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Jsem klimatolog, nikoli „klimatický alarmista“. Přesto mladým lidem včetně švédské studentky Grety Thunbergové patří dík, a to navzdory možným pochybám o způsobu i tónu jejich aktivismu. Školákům se totiž podařilo udělat ze změny klimatu každodenní téma.

Také dříve se o klimatu mluvilo, ale vždy jen na krátkou dobu: po vedrech, velké vodě nebo po vichřici. Přitom vědecké výstupy a argumenty jsou na stole už minimálně od roku 1990, od vydání první zprávy IPCC – Mezinárodního panelu pro změny klimatu založeného na půdě OSN a skládajícího se z tisíců vědců. A ačkoli nejsem pesimista, nutno říci, že původní scénáře IPCC byly příliš optimistické; aktuální situace je v mnoha ohledech horší, než vědci ještě před pár lety předpokládali. 

I tak stále existují, například v politice, lidé, kteří popírají závěry naprosté většiny klimatologů, podle nichž člověk svou činností v posledních desítkách let přispívá ke změnám klimatu. Co tedy říci – stručně a v jednoduché formě – na argumenty skeptiků?

 

V zásadě stojí lidstvo „jen“ za dvěma zcela jednoduchými jevy. Tím, že spalujeme fosilní paliva, jsme změnili a dále měníme chemické složení atmosféry. Zvyšujeme tím skleníkový efekt a roste tak teplota v přízemní vrstvě atmosféry. K tomu měníme zemský povrch, který dnes méně slunečního záření odráží a více pohlcuje a transformuje na teplo (zjednodušeně lze říct, že místo lesů máme města). 

Oba tyto jevy ve svém důsledku zvyšují teplotu, což například pro střední Evropu znamená hlavně více extrémních situací, častější změny počasí, horké vlny, větší vypařování vody, nedostatek vláhy v půdě, ale naopak i častější přívalové srážky a povodně. V jiných regionech se zase potýkají se stoupající hladinou moří, s lesními požáry nebývalých rozměrů, s táním ledovců a odtáváním permafrostu (trvale zmrzlé půdy) nebo s extrémnějšími projevy hurikánů. Popsané věci se dějí – je to realita.

Jedním z hlavních argumentů skeptiků je, že klima se měnilo v historii planety i lidstva vždy. To je samozřejmě pravda, ale dělo se tak jen vlivem přirozených faktorů, což je dnes jiné. Na klima má samozřejmě dopad Slunce, oběh Země, zemská osa, rozložení pevnin – to vše však v součtu zhruba posledních sta let nevykazuje žádný trend, zatímco se průměrná teplota zvyšuje. Údaje naopak ukazují, že se kvůli činnosti lidstva zvýšila zhruba za posledních dvě stě let koncentrace skleníkového plynu CO2 o 50 procent a skleníkového CH4, tedy metanu, o dvě stě procent.

Věda říká, že v dalších desetiletích se situace nebude zlepšovat. Scénáře budoucího vývoje jsou ovšem závislé na odhadu budoucího chování lidstva. Na rychlosti, s jakou budeme měnit chemické složení atmosféry, na růstu populace, na pokračujícím odlesňování, na rozšiřování městských aglomerací... nebo, doufejme, na snižování emisí, na globální dostupnosti antikoncepce, na zalesňování či na budování chytrých měst. Existují tedy pesimistické i optimistické scénáře budoucího vývoje.

Klimatologové také zdůrazňují, že ochrana klimatu musí být globální. Problém nevyřeší Evropa, pokud se stejně nezachová zbytek světa. To však není argument pro nicnedělání a postoj „až co oni“. 

Věřím, že lidstvo má na to, aby produkci i konzumaci, průmysl, dopravu i energetiku obrátilo směrem k uhlíkové neutralitě, která znamená vypouštět jen tolik uhlíku, kolik ho planeta dokáže spotřebovat. Aby zlepšilo životní prostředí a vyčistilo vzduch, který dýcháme, protože to s klimatickými opatřeními úzce souvisí. Máme i na to, abychom vylepšili naši městskou dopravu a železniční spojení. Ano, opravdu jsem přesvědčen, že na to máme.

Musíme to však brát vážně a začít se podle toho chovat. Všichni. 

 

Autor je klimatolog. Oboru se věnuje už několik desítek let. Pracuje v Českém hydrometeorologickém ústavu.

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama