Až bude promlčená, může se vražda Mrázka objasnit
28. ledna 2022
Spolu s detektivním seriálem Devadesátky i dokumentem Polosvět, které nedávno uvedla Česká televize, znovu ožívají kriminální kauzy z minulosti. Ředitel Muzea Policie ČR Radek Galaš vystupuje jako odborný konzultant v dokumentárním cyklu Polosvět, jenž vznikl podle námětu investigativního novináře Jaroslava Kmenty. Jako dokonalá vražda se zdá být smrt Františka Mrázka. „Stále se ale může objasnit,“ říká Galaš, který pracoval u policie od roku 1991.
No jasně, že ano. Občas to ale sleduji docela kritickým okem a děti mi říkají „Tatínku, dýchej“ a někdy mě od sledování odradí filmové zpracování některého z témat. Když se mi ovšem dostane pod ruku severská kriminálka, tak to můžu. Nevím, jak to seveřani dělají, ale velká většina severské krimi je skvělá.
Jednoznačně Philip Marlowe, který se poprvé objevil v románu Raymonda Chandlera Hluboký spánek v roce 1938. Když jsem vychvaloval severské krimi, musím zmínit norského spisovatele Joa Nesbøho a především jeho Harryho Hollea. A Případy prvního oddělení jsou moje česká srdcovka. Ony ale i české kriminálky z padesátých let nejsou vůbec špatné, když si odmyslíte politický balast, který s sebou nesou. Řadu scénářů k nim napsal Karel Kalivoda, který měl přezdívku pražský Maigret a sám byl kriminalistou. Teď ale sleduji Devadesátky, kde se vracím do svých policejních začátků.
V té době jsem byl řadový policista, který se pohyboval na ulici. A upřímně to byl Divoký západ. Ten, kdo to období neprožil, si to jen těžko představí. Ty roky byly opravdu náročné a možné bylo všechno a to nejen na straně zločinu. Jak se říká: „Na hrubý pytel hrubá záplata.“ Já jsem tehdy netušil, kdo je Antonín Běla ani František Mrázek (oba dva byli jedněmi z nejvýraznějších postav českého podsvětí, pozn. red.). Prvního, koho jsme na místním oddělení zprostředkovaně poznali, byl Ivan Jonák (spolumajitel erotického podniku Discoland Sylvie, pozn. red.). Konkrétně jsem se s tímto jménem setkal ale až v okamžiku, kdy se vyšetřovala vražda jeho manželky. Ten případ se odehrál v obvodu našeho oddělení a někteří moji kolegové byli na místě činu. Týkala se nás ale také válka s ruskou mafií, která za sebou nechávala mrtvoly skoro všude.
No jasně. Ve vší počestnosti mimo službu, samozřejmě. V té době jsme měli tak malé platy, že jsme jen nakoukli, vyvalili oči a zas šli. Ceny pití byly tak vysoké, že jsme šli na pivo radši jinam.
Jonák miloval sdělovací prostředky. Jeho slavný plakát s dítětem v jedné ruce a pistolí v ruce druhé zná asi každý. Dělal ze sebe takového českého Al Capona, přitom to byl ale primitivní zločinec. Já jsem pak z místního oddělení přešel rovnou na policejní prezidium do kanceláře náměstka policejního prezidenta a jména jako Běla nebo Mrázek jsem pod ruku nedostával. Znal jsem ale kriminalisty, kteří na jejich případech pracovali.
Radek Galaš se specializuje na historii československého četnictva a kriminalistiky a to zejména v období Rakousko-Uherska a za první republiky. Rodák z Chebu svoji kariéru odstartoval v roce 1986 coby důlní technik v Měděnci u Klášterce nad Ohří. Po sametové revoluci nastoupil k policii. Po několika letech praxe u policie jeho kroky vedly na policejní prezidium. Od roku 2012 působí v Muzeu Policie České republiky, nejprve jako vedoucí oddělení správy sbírek, od roku 2019 jako ředitel muzea. Stal se jedním ze zakladatelů občanského sdružení Četnická pátrací stanice Praha a je odborným poradcem na seriálu České televize Četníci z Luhačovic. Spolupracoval také s Českým rozhlasem a televizí na pořadech popularizujících historii.
Podpořte Reportér sdílením článku
Je vděčná za možnost svobodně psát o všech stránkách života, včetně těch, které nejsou zrovna veselé.