Poučení pro trh: nízké úroky k úspěchu nestačí

Co se děje v posledním roce na trzích z pohledu investora? Dá se říci, že za sebou máme výjimečně náročné období?

Byl to jeden z nejnáročnějších roků, které pamatuji. Sešla se velká spousta problémů naráz. S cenami energií, dostupností kapitálu, dodavatelskými řetězci a ve spoustě dalších oblastí. V podstatě jste mohli každé ráno sáhnout do klobouku a vytáhnout si výzvu, které se budete ten den věnovat. Určitou výhodou je, že začas si na tento stav zvyknete.

V loňském roce klesalo prakticky všechno – akcie americké i evropské, dluhopisy, výnosy z nemovitostí. Mělo to nějakou společnou příčinu?

Loni to byly zejména ceny energií a také vysoká inflace doprovázená vyššími úrokovými sazbami. Z událostí se na vývoji trhů samozřejmě nejvíce podepsaly válka a covid, respektive jeho dopady.

Dá se tedy především mluvit o šokových příčinách klesajících trhů, nebo se do vývoje promítaly i příčiny dlouhodobé?

Strukturální příčiny tam byly znát poměrně výrazně, ten šok je jen rychleji obnažil. Vezměme si energetiku. Dlouhodobě jsou v rámci snahy o zlepšení životního prostředí zaváděny různé regulace. My je máme spojené s heslem „Green Deal“, ale fungují daleko déle. Omezení uhlí, v některých zemích také jaderné energetiky. Tyto zdroje byly částečně nahrazeny obnovitelnými zdroji a zčásti také ruským plynem. Což v sobě neslo určité riziko, které nyní vidíme. A to není jediná potíž.

Které jsou ty další?

Například stav přenosové soustavy. Investice, které do ní směřovaly v posledních desetiletích – u nás, ale i jinde v Evropě –, jsou dlouhodobě nižší, než kolik by bylo třeba. Fungujeme víceméně na tom, co nám zde zachovaly předešlé generace. A to nám opticky cenu elektřiny také snižuje. Protože správně bychom v ní měli mít také náklady na modernizaci přenosových sítí.

Takže by tím pádem nebyla například elektřina před energetickou krizí tak levná, jako bývala?

Faktorů, které ovlivňují cenu, je celá řada, takže takhle to s jistotou říct nejde. Nicméně je jasné, že aby přenosová soustava mohla zvládat novou etapu energetiky se všemi obnovitelnými zdroji, decentralizovanými zdroji v kombinaci s klasickou energetikou, bude to pochopitelně něco stát. A logické by bylo, aby se tyto kapitálové náklady na modernizaci objevovaly i v ceně elektřiny. Když tam nejsou, cena elektřiny je opticky nižší, než jaká by měla být se započtením všech těchto nových nákladů.

Není analogicky podobná situace i s levnými penězi? V posledních deseti letech – od uvolňování peněz po finanční krizi – byly na trhu prakticky stále k dispozici úvěry s minimálním úrokem.