Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské…

Report

Pád česko-slovenské skupiny Arca Investments – spojené se jménem Pavola Krúpy, jehož prezident Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy o stát – je největším úpadkem finanční instituce od doby krachů českých bank v devadesátých letech. Arca představuje velkou rybu v oblasti prodeje dluhopisů, v posledních letech byla známa agresivním prodejem směnek. Čeští a slovenští investoři do ní vložili minimálně osmnáct miliard korun.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Krach skupiny Arca Investments, známé agresivním nabíráním dluhů, znamená i konec jednoho krásného přátelství.

Paľo a Rasťo, jak si ještě loni přátelsky říkali, už kamarády nejsou. Partnerství Pavola Krúpy a Rastislava Veliče, dvou hlavních postav skupiny Arca v posledních letech, prochází spektakulárním rozpadem. Vzduchem létají trestní oznámení a podněty, v nichž obě strany vyčíslují, kam mizel svěřený kapitál a kdo poškodil věřitele a investory, kteří svěřili firmě minimálně osmnáct miliard korun.

Dramatický rozchod Pavola Krúpy a Rastislava Veliče přišel loni v létě po více než dvaceti letech těsné spolupráce. Někteří lidé z oboru proto zpočátku považovali jejich spor jen za jakousi kouřovou clonu, jak odvrátit pozornost od mnohem většího průšvihu – tehdy již rozjetého pádu celé skupiny Arca Investments, v němž jde o desítky miliard korun. Po roce je však zřejmé, že konec jejich přátelství je skutečný. Oběma hrozí, že skončí s obřími dluhy v osobním bankrotu a několik let, aspoň oficiálně, budou muset vyjít jen s minimálním příjmem.

Pavol Krúpa je v Česku mnohem známější postavou než jeho partner Rastislav Velič. I člověk, který moc nesleduje nákupy a prodeje firem, patrně slyšel o zázračném zbohatnutí bývalého premiéra Stanislava Grosse, jenž získal 110 milionů korun právě od Krúpy výměnou za své akcie. Krúpa je též známý žalobami na kontroverzního miliardáře Zdeňka Bakalu kvůli prodeji bytů OKD – právě tyto spory s Bakalou mu vynesly, alespoň taková je oficiální verze, přízeň a vyznamenání od prezidenta Miloše Zemana, o čemž ještě bude řeč.

Krúpa se ovšem jako prostředník pouštěl i do obchodů, kterým se citlivější povahy obloukem vyhýbaly: příkladem je rozprodej podílů ve firmách spojovaných se zavražděným kmotrem Františkem Mrázkem. Přesto Pavol Krúpa v rozhovoru pro magazín Reportér říká, že dění okolo pádu Arca Investments je pro něj něčím novým. Posledního půl roku prý čelí výhrůžkám, nedávno někdo úmyslně poškodil auto jeho partnerky a vůz patřící manželce jeho synovce shořel. „Já si nestěžuju, zažil jsem už horší, jako byl Mrázek a Sisák. To byli takoví ostřejší chlapi, ale věděl jste, co od nich můžete čekat. Tady,“ říká s odkazem na přetahování o majetek Arca Investments, „jsou metody zákeřnější.“ Bývalý partner Velič jej údajně chce dostat do insolvence a používá k tomu podle Krúpy směnky, které on nikdy nepodepsal a je na nich prý zfalšovaný podpis.

V souvislosti s pádem své bývalé skupiny podal Pavol Krúpa několik trestních oznámení. V insolvenčním řízení zpochybňuje celou řadu transakcí, kterými podle Krúpy jeho bývalý společník Velič poškodil věřitele. „Nebýt mě, tak Velič v Arce dál v klidu kraluje, a to za cizí peníze,“ říká Krúpa. Loni na Slovensku neúspěšně žádal soud o vyhlášení konkurzu na svou bývalou skupinu, v Česku usiloval o zrušení moratoria, tedy zrušení odkladu splátek věřitelům. Po Rastislavu Veličovi požaduje téměř pět miliard korun za čtyřicet procent akcií Arca Investments, které na něj převedl. Slíbené peníze totiž prý nikdy nedostal, a převod je tudíž neplatný.

Jeho bývalý společník Rastislav Velič vede Arca Investments až poslední tři roky. V čele nepřehledné česko-slovenské skupiny s více než dvěma sty společnostmi vystřídal právě známějšího Krúpu. Nad jeho výroky mává Velič rukou, protože Krúpa prý usiluje jen o to, aby ze své bývalé skupiny ještě něco vymáčkl, získal pozici v probíhajícím insolvenčním řízení a udržel si aspoň nějaký společenský status. Rastislav Velič naznačuje, že Krúpa, o němž se dříve psalo jako o miliardáři, již není nijak zvlášť bohatý člověk. O velkou část majetku prý přišel při své hráčské vášni – riskantních investicích na burze.

Útoky Krúpy na Arku začaly, jak tvrdí Velič, v první polovině loňského roku a podle něj souvisí s Krúpovou finanční situací. „V té době už bylo jasné, že projekty Pavola Krúpy jako například AmTrust nebo Wirecard rozhodně nefungují podle jeho očekávání,“ odpovídá Rastislav Velič na otázky magazínu Reportér. V prvním případě šlo o spor o hodnotu akcií americké životní pojišťovny, který měl Krúpovi a Arce vynést až třicet milionů dolarů – nebude však z toho téměř nic. V druhé kauze se jednalo o nevydařenou investici do populárního finančního technologického inovátora. Německý Wirecard však loni překvapivě skončil na mizině, společnost zřejmě vytuneloval její zakladatel. „V útocích na skupinu pravděpodobně vidí Pavol Krúpa způsob, jak tyto své ztráty vyrovnat,“ tvrdí současný šéf Arca Investments Velič.

Na spadnutí je podle něj také mastný účet za drsný souboj s již zmíněným Zdeňkem Bakalou, za nějž Pavol Krúpa dostal před třemi lety od Miloše Zemana medaili Za zásluhy I. stupně. Oficiálně šlo o zásluhy o stát, ale jak se již tehdy vyjádřil prezident Zeman v Českém rozhlase, bylo to hlavně „za boj proti ekonomickým zmr..m“, konkrétně právě za boj proti bývalému majiteli OKD. Ve sporu vedeném u federálního soudu v Jižní Karolíně v USA ovšem bodoval Zdeněk Bakala: podle předběžného rozsudku prokázal, že Krúpa provozoval „racketeering“, tedy profesionální vydírání, když organizoval protesty proti finančníkovi, jenž výhodně privatizoval a poté prodal bývalé podnikové byty dolů OKD na severní Moravě a ve Slezsku.

Podle žaloby chtěl Krúpa po Bakalovi půl miliardy korun za odkup již bezcenných akcií dolů a nabízel, že pokud na obchod přistoupí, organizované protesty kvůli rozprodeji bytů by utichly. Bakala získal důkazy od někdejšího organizátora demonstrací, majitele společnosti Crowds on Demand, v překladu Davy na objednávku, které Pavol Krúpa vyplatil téměř 1,5 milionu dolarů za najímání herců nebo obvolávání Bakalových investorů.

V průběhu léta by mohl padnout u amerického soudu finální verdikt. Krúpovi přitom hrozil finanční trest až ve výši trojnásobku požadovaného „výpalného“ – bylo tak možné, že bude muset zaplatit v celkovém součtu, včetně nákladů na právníky, přes 1,6 miliardy korun. Platit, společně a nerozdílně, by přitom měl Pavol Krúpa i česká odnož skupiny Arca. Podle předběžného rozhodnutí amerického soudu se totiž na vydírání Bakaly spolupodílela jak Krúpova společnost KGI, tak právě i Arca Capital Bohemia.

Pro české věřitele Arky by byl takový vysoký finanční trest další ze série špatných zpráv, které se vršily od loňského jara. Tehdy česko-slovenské skupině začaly docházet volné prostředky a přestala investorům vyplácet úroky a splácet směnky.

Kolik peněz Arca Investments celkově dluží, kolik od lidí a firem vybrala, není ani po roce zřejmé. Arca Investments ještě zkraje loňského roku ve svých optimistických PR zprávách, co všechno plánuje koupit, uváděla, že spravuje majetek za více než dvě miliardy eur, tedy přes padesát miliard korun. Nyní zatím v insolvenčních řízeních uváděla majetek a závazky nedosahující ani polovinu této sumy. I tak však půjde o úpadek, jaký Česko dlouho nezažilo.

Minimálně patnáct miliard korun vybrala Arca Investments při prodeji směnek, a to převážně od věřitelů z Česka. Další minimálně tři miliardy korun získala z dluhopisů vydaných na Slovensku od tamních investorů.

Reálně však budou dluhy vyšší. Arca Investments je totiž jen, jak již bylo řečeno, zastřešující holdingová společnost, pod níž existuje více než dvě stě dcer v Česku, na Slovensku a v dalších státech. A některé z nich se zadlužovaly dále; nabízely totiž vlastní dluhopisy, směnky nebo investiční podíly – a ty ve zmíněných číslech ještě nejsou. Například v Česku vydávaly dluhopisy společnosti, které v rámci Krúpova odcházení a vyrovnání s Arca Investments měly přejít přímo na něj. Loni přestaly i tyto společnosti vyplácet věřitelům úroky a skončí také v úpadku. „Není to úplně příjemná situace,“ říká k tomu Krúpa. Z řady těchto společností se již stáhl. Jak sám přiznává, nechtěl figurovat ve firmách, které skončí v konkurzu. „Navolil jsem do nich jiné lidi, kteří to budou řešit,“ uvádí. V jedné ze společností zaměřených čistě na vydávání dluhopisů se tak například místo ostříleného slovenského finančníka objevila herečka z televizního seriálu Slunečná. Letos ji vystřídal „krizový manažer“ z Adamovských Kochanovců u Trenčína, který s nervózními majiteli dluhopisů komunikuje jen přes datovou schránku.

 

Covid a pak nic

První problémy se splácením dluhopisů vydaných Arkou začaly loni na jaře, kdy firma přestala vyplácet klientům úroky. „V ten okamžik jsme přestali prodávat,“ říká Martin Kuruc, majitel společnosti FG Financial Group. S Krúpou a Veličem spolupracoval při prodeji dluhopisů a směnek přes deset let. Společnost FG Financial Group původně patřila přímo do skupiny Arca Investments, předloni přešla na něj. Důvodem podle Kuruce bylo, že se Arca ucházela o získání banky v Rakousku, a odchod prodejců dluhopisů a směnek z majetkové struktury byl prý jednou z podmínek pro získání bankovní licence. Na chodu firmy se však nic nezměnilo, dál zprostředkovávala prodej dluhopisů a směnek vydávaných Veličovou Arca Investments i společnostmi Pavola Krúpy. „My jsme nikdy nevnímali, že jsou v Arce nějaké dva tábory. Bral jsem to, že to je jedna společnost,“ říká Martin Kuruc.

 

Loni na jaře věřitelé zjistili, že se výplaty půjčených peněz protahují. Zprostředkovatelské firmě FG Financial Group přestaly chodit i provize za již dříve prodané dluhopisy a směnky. „Já jsem pořád dostával informace, že by to Arca měla ustát, že to je jen kvůli covidu a bude to dobré, ale postupně bylo jasné, že to nebude tak růžové,“ vzpomíná Martin Kuruc.

Nakonec nedostal zaplaceno ani on, ani jeho klienti. „Komunikuji s téměř všemi klienty. Je to zoufalství, neštěstí a bezmoc,“ říká Martin Kuruc, který je ve veřejném životě místostarostou Jesenice u Prahy. Svou společnost se pokusil i s nevyplacenými provizemi v řádu několika milionů poslat do insolvence. Jeho klientům uvázlo v Arce Investments podle zveřejněných dokumentů několik set milionů.

 

Kolik dostanu?

Všichni věřitelé logicky řeší, kolik peněz se jim vrátí z částek, které do Arca Investments nasypali. Žraloci skupující pohledávky za podniky v insolvenci jim nyní nabízejí za směnky jen pět až deset procent z hodnoty, kterou půjčili.

Drobným vodítkem, jakou asi mohou očekávat návratnost, může být dění na Slovensku. Tam se již rozběhlo insolvenční řízení s nejvýznamnější dceřinou společností skupiny Arca Investments – slovenskou Arca Capital Slovakia. V ní by měla být ukryta zhruba polovina majetku česko-slovenské skupiny. K dispozici je již srovnávací posudek zpracovaný na objednávku firmy: podle něj by v případě likvidace a rozprodeje slovenské firmy v konkurzu nedostali nejpočetnější majitelé dluhopisů na Slovensku vůbec nic. Naopak v řízené reorganizaci, jak ji navrhuje Arca, respektive Rastislav Velič, slibuje posudek vrátit této skupině takzvaných podřízených věřitelů jednu pětinu z vloženého kapitálu. Takzvaní zajištění věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny konkrétním majetkem dlužníka – což jsou především slovenské banky –, by měli získat zpět až sto procent. Jak to bude vypadat v Česku, je těžké předjímat. Na zhruba stejně velký majetkový koláč zde připadají mnohem větší dluhy. Arca Investments byla v Česku ve sběru peněz od lidí daleko úspěšnější. Situaci českých věřitelů komplikuje i to, že mateřská Arca Investments je právně slovenská společnost. Její demontáž tedy zřejmě poběží v nějaké formě v Česku i na Slovensku.

S jakou návratností mohou počítat věřitelé v Česku, nechtěl Rastislav Velič zatím komentovat. Podle něj má smysl jen řízená reorganizace celé skupiny, tedy dotáhnout nadějné projekty a rozprodat ty, jež dlouhodobě zhodnotit nejdou. Jádro majetku přitom leží v realitách, developerských projektech a energetice. Veličovo vedení si hodně slibuje i od rozvoje personální agentury Manuvia, přes kterou mělo do Česka proudit až patnáct tisíc pracovníků z Ukrajiny a Balkánu. Veličovým plánem bylo poskládat z ubytoven, tepláren, industriálních parků a dalších vlastních podniků pracovní místa téměř plně obhospodařovaná Arkou, respektive jím organizovaným dovozem pracovníků z východu.

Podle Pavola Krúpy, který se formálně stáhl z majetkové struktury Arca Investments před třemi lety a nyní Veliče a jeho restrukturalizační plán ostřeluje, čeká majitele směnek, že dostanou podstatně méně peněz, než kolik půjčili. „Co bylo cenné, to je z Arky vyvedené,“ tvrdí. Nejcennější majetek je podle něj ve slovenské Arca Capital Slovakia a nemovitostech schovaných ve fondu Nova Real Estate. „Ten fond je kvalitní, historicky tam Arca dávala svá nejlepší aktiva,“ říká Krúpa s tím, že velká část z tohoto majetku je zajištěna ve prospěch skupiny J&T, která o něj měla dlouhodobě zájem.

 

Stroj na peníze

Základy toho, z čeho se postupně vyvinula Arca Investments, vznikly koncem devadesátých let na Slovensku. Pavol Krúpa i Rastislav Velič začínali jako kluci po škole obchodovat s cennými papíry. S vypůjčenými penězi od skupiny Penta skupovali akcie podniků z kuponové privatizace a koncentrovali podíly pro majoritní vlastníky. Následně vznikla slovenská Arca Capital Slovakia a česká Arca Capital Bohemia, obě zastřešené společností Arca Investments.

Zakladatelem a vedoucím akcionářem byl až do doby před třemi lety Pavol Krúpa. Rastislav Velič fungoval léta jako manažer ve slovenské části, první podíl v Arca Investments získal teprve před pěti lety.

Česká část byla dlouho jen schránka na příležitostné obchody, jako byla koupě kávy Standard a minerálky Ondrášovka od Tomáše Pitra nebo již zmíněných akcií od Stanislava Grosse. Slovenská část naopak pokračovala jako čilý obchodník s cennými papíry. Jeden z akcionářů Arca Investments Peter Krištofovič vybudoval na Slovensku jednu z největších distribučních sítí prodávajících životní a důchodové pojištění, hypotéky a následně i dluhopisy na projekty Arky. Na Slovensku se skupina zaměřovala na drobné střadatele. S tímto modelem chtěla Arka původně proniknout i do Česka. „Předložili nám úžasnou a lákavou nabídku, že nás koupí. Bylo to krátce před Grossem, a nakonec jsme byli rádi, že jsme do toho nešli,“ říká majitel větší makléřské společnosti v Česku.

Majitel skupiny Pavol Krúpa trávil až do roku 2009 většinu času na Ukrajině, kde se chtěl uchytit jako developer a obchodník s cennými papíry. I tam se snažil svým ostrým stylem získávat zajímavé podíly a nabourávat se do zavedených firem s více akcionáři. Tuto jeho investorskou etapu smetla finanční krize z let 2008–2009, následovaná propadem tamního realitního trhu. Jakoukoliv šanci na brzký obrat ukončila válka na východě Ukrajiny. Jako pomníček má prý Arca ve svých knihách asi devadesát hektarů pozemků okolo Kyjeva, které jsou „zmražené“ v nějakém stadiu územního plánování.

 

Persona non grata

Až poté se Pavol Krúpa přesunul do Prahy. Proměna skupiny Arca Investments na, obrazně řečeno, kombajn sklízející peníze od bohatších lidí a investující do spřízněných fondů kvalifikovaných investorů je dílem až posledních pěti šesti let.

Hned na startu v Česku udělal lukrativní obchod, který v důsledku k současnému pádu významně přispěl. Arca s Krúpou v čele vstoupila skrytě do již běžícího sporu polostátního gigantu ČEZ s drobnými akcionáři – a elektrárenská firma byla najednou koncem roku 2013 připravena urovnat letitý spor tím, že zaplatí 349 milionů, přičemž by z toho Arca získala téměř obratem 166 milionů korun. Tento podivuhodný obchod s polostátním obrem přitáhl pozornost policie, dokonce došlo až na blokování peněz na účtech. Vyšetřování nicméně bylo záhy odloženo s tím, že se nic trestného nestalo. Problém však spočíval v tom, že Krúpa transakci kvůli snaze ušetřit na daních provedl přes fond spravovaný investiční společností vně Arky, aniž by o tom těmto správcům s licencí od ČNB cokoli řekl. „Bylo z toho hrozné haló. Jako první volala banka, že na účtu přistály stovky milionů a nikdo nevěděl proč. Nebyly k tomu žádné podklady,“ vzpomíná jeden z tehdejších správců investic.

Následovaly statisícové až milionové pokuty za porušení všech možných opatření proti praní špinavých peněz a pravidel fungování od České národní banky (ČNB). A Krúpa se stal v oboru nežádoucí osobou. „Nikdo jim nechtěl fondy spravovat. Museli odejít a založili si investiční společnost Redside,“ dodává zmíněný investiční správce. Arku a její hlavní postavy líčí jako dokonalý stroj na vybírání peněz, který dokázal marketingově zobchodovat jakoukoliv příznivě vypadající zprávu, byť třeba šlo jen o mlhavou příležitost. „Prodávali i to Zemanovo vyznamenání,“ líčí.

Půtek s ČNB přibývalo a vyvrcholily rozhodnutím, v němž národní banka označila Krúpu za „nedůvěryhodnou“ osobu a nedala mu souhlas s účastí v jednom regulovaném investičním fondu. Mít „nedůvěryhodného“ majitele byl ovšem pro společnost Arca vážný problém. Od roku 2017 se několikrát marně snažila dostat k bankovní licenci prostřednictvím koupě malé rakouské banky Wiener Privatbank.

Z neformálních informací z Vídně údajně vyplývalo, že skupina nemá šanci bankovní licenci získat, dokud bude v její struktuře figurovat jméno Pavola Krúpy. Ten k tomu nyní říká, že celé dění okolo kupování této malé banky bylo zástěrkou, jak ho někdejší partner a dnešní rival Velič chtěl vyštípat z Arca Investments. Faktem je, že svůj podíl na Rastislava Veliče postupně převedl a v roce 2019, kdy rakouští úředníci prodej Wiener Privatbank znovu posuzovali, Krúpa již akcionářem Arca Investments nebyl.

Novým majoritním vlastníkem skupiny se stal Rastislav Velič, přesto Arca v rakouské bance získala jen desetinu. Důvody, proč nedostala svolení, se liší. Velič odkazuje v insolvenčním řízení na údajné Krúpovo napojení na ukrajinského oligarchu Ihora Kolomojského, jenž je kvůli podezření z korupce na černé listině v Evropě i Spojených státech. Pavol Krúpa naopak ukazuje na novější rozhodnutí ČNB, podle něhož je sám Velič pro národní banku nedůvěryhodný, a to kvůli své účasti na již zmíněném obchodu s ČEZ – jehož se ovšem účastnil jako hlavní vyjednavač Krúpa.

Vraťme se nicméně zpět do doby, kdy ještě spor mezi Krúpou a Veličem plně veřejně nepropukl. Rastislav Velič říká, že předloni vznikla dohoda, podle níž se měla skupina rozdělit na regulovaný a neregulovaný byznys. Do budoucna měly tyto části sdílet jen administrativu. Pavol Krúpa si měl převzít českou větev, kterou si od začátku stavěl a řídil. Šlo hlavně o společnost Arca Capital Bohemia a projekty navěšené pod ní. S převody se čekalo na vypořádání velkého obchodu se společností Kofola ČeskoSlovensko. K tomu došlo v půlce loňského dubna. Kofola zaplatila Arce 1,1 miliardy za koupi minerálek Ondrášovka a Korunní, největší část z toho měla připadnout firmě ovládané Krúpou a menšími investory. (Ti byli s Krúpou na kordy už delší dobu a nyní jsou aktivní i v insolvenci Arca Investments.)

Českou větev, konkrétně společnost Arca Capital Bohemia si však Pavol Krúpa následně nepřevzal a s tím podle Veliče padl i zbytek dohod. Rastislav Velič tvrdí, že hlavní důvod je zřejmý. Jeho bývalý partner už loni na jaře věděl, že soud s Bakalou nedopadne dobře a hrozící miliardový trest dopadne i na „Bohemku“, tedy společnost Arca Capital Bohemia.

 

Haló, nechcete směnku?

Do toho loni v březnu přišel do Evropy covid. „Pandemie a následná restriktivní opatření paralyzovaly naše do té doby prosperující projekty,“ vysvětluje Rastislav Velič, proč začala mít Arca během dvou měsíců potíže s věřiteli, tedy se splácením směnek a dluhopisů. Banky nejdříve uzavřely kohoutky do zasažených odvětví a následně celé skupině.

Covid byl hlavní příčinou pádu Arky i podle Krúpova názoru; dodává ovšem, že celá skupina byla v té době příliš závislá na přílivu peněz z lákavě působících, vysoce úročených krátkodobých směnek, kdy je třeba půjčené peníze splatit extrémně brzy. Arca v průběhu roku 2019 začala nabízet takzvané kvartální směnky s tříměsíční splatností. S nápadem na jejich prodej prý přišel nový člen vedení Arky Juraj Dvořák, který stál za distribuční sítí Deluvis. Pro prodejce to byl krásný kšeft. S jejich prodejem byla spojena tříprocentní provize a nesly zhruba šestiprocentní roční úrok. Jakmile loni vypukla pandemie a v březnu a dubnu došlo na jejich splatnost, klienti začali žádat peníze hromadně zpět, ale nebylo je čím vyplatit. První kostka domina spadla. Právě Juraj Dvořák je zachycen na videu, jak v té době burcuje prodejce směnek, že covid pro Arcu nic neznamená. S insolvencí se Dvořák z vedení Arca Investments i sítě Deluvis stáhl.

Dalším významným prodejcem propojeným s Arkou byla síť Private Consulting Group. Ještě minimálně loni v červnu, kdy už Arca nesplácela, její prodejci kontaktovali lidi s tím, že „historicky nemá Arca jedinou negativní referenci a za 19 let nikdo v produktech Arca Capital neprodělal ani korunu“. Dál nabízeli roční směnky s výnosem 6,5 procenta ročně. Minimální vklad byl dva a půl milionu, kdo nakoupil za deset a více milionů, měl získat jako ručitele i podpis šéfa Arca Investments. Rastislav Velič je připodepsaný jako směnečný ručitel na papírech za asi tři miliardy korun – vyplývá to z údajů v insolvenčním rejstříku.

Směnka sama o sobě, kdy se dlužník zavazuje, že k určitému datu zaplatí půjčené peníze s příslušnou odměnou, je jeden z nejstarších a nejlépe vymahatelných cenných papírů. Jejich masivní prodej a nabízení investorům zprostředkovateli je však hluboko v šedé zóně. Investiční zprostředkovatelé s licencí od ČNB nesměli krátkodobé směnky, tedy se splatností kratší než rok, nabízet nikdy. Pravidla se před třemi lety ještě zpřísnila a regulovaní prodejci se pod hrozbou sankcí nesměli dotknout už vůbec žádných směnek. Arca a její prodejci to léta obcházeli prodejem na takzvanou tipařskou smlouvu. Prodejci oficiálně nic nenabízeli, jen za provizi předávali dál věřitelům kontakty. „Arca fungovala jako čistá tipařina,“ říká jeden ze spolumajitelů licencovaného obchodníka, který směnky nikdy neprodával. „S covidem přišel konec,“ dodává. V oboru prý všichni léta věděli, jak systém Arca funguje.

 

Kam dál

Soud v Česku vyhlásil úpadek společnosti Arca Investments až letos v půlce května. Rok poté, co začala mít skupina potíže. Jak se vyvine insolvenční řízení na Slovensku, kde oficiálně sídlí, nebylo v červnu ještě jasné. Čile se však rozběhlo budování věřitelských pozic. Jako v každé insolvenci platí, že řízení ovládne ten, kdo nasbírá největší balík pohledávek a vytvoří největší koalici věřitelů. Významnou pozici získala v prozatímním věřitelském výboru skupina J&T jako jediný zajištěný věřitel. O velký balík pohledávek usilovali i bývalí prodejci směnek, kteří spustili opětovné obvolávání svých bývalých klientů. Jaké bude reálné rozložení sil, to se ukáže až o prázdninách, až se uzavřou přihlášky pohledávek a dojde na klíčová hlasování.

Právo prvního výstřelu má ze zákona dlužník, tedy Arca Investments s Rastislavem Veličem v čele. Jak již bylo řečeno, usiloval o řízenou reorganizaci, která by právně probíhala v Česku. „České prostředí považujeme za transparentnější a výrazně bližší evropské legislativě, a tedy přijatelnější pro zahraniční investory,“ uvedl šéf Arca Investments. Loni na podzimu oznámil příchod investora, britské skupiny Blantyre Capital. O tomto plánu na resuscitaci Arky ovšem nebyly ještě v polovině června známé detaily.

Někteří zástupci věřitelů proto začali naznačovat, že již čekali dlouho a přitvrdí. „Dlužník neposkytuje věřitelům dostatek informací o svém hospodaření a svém majetku, a to ani nyní, kdy je povinen tyto informace poskytovat soudu i prozatímnímu věřitelskému výboru,“ říká brněnský insolvenční právník Marek Indra, který stojí za fondem IFIS. Jeho fond je jedním ze sedmi členů prozatímního věřitelského výboru. Indra se zabývá skupováním pohledávek a je v tomto smyslu protivníkem Veliče a jeho týmu.

Další z agilních zástupců věřitelů a člen výboru, advokát Jan Langmeier, chce jít po tom, jak uskupení jako Arca Investments mohlo vůbec legálně fungovat a vyrůst do takové velikosti. „Arca dlouhodobě podnikala na bankovním trhu, a to bez potřebné licence. Proto jsme ji označili za černou banku,“ říká Jan Langmeier.

V případě jiných společností, které nabízely cenné papíry jako výhodnou alternativu zhodnocování peněz, a vybrané prostředky půjčovaly dál, národní banka zasáhla. „Tady se bavíme minimálně o vybraných osmnácti miliardách od několika tisíc lidí. Primární odpovědnost je na Slovensku, tam to vzniklo a vyrostlo,“ vysvětluje svůj pohled. Podle toho, jak se vyvine insolvenční řízení, by chtěl vymáhat náhradu škody z důvodu možného zanedbání dohledu. Na Slovensku i v Česku. Líčí, že i jemu prodejci několikrát nabízeli po telefonu investici do směnek Arky, shodou okolností dokonce i lidé, kteří nyní vystupují za druhou stranu – tedy za věřitele. „Pokládal jsem telefon, protože už tehdy mi to přišlo rizikové. A jak je teď z insolvenčního řízení zřejmé, Arca v posledním roce dvou naplňovala některé znaky klasického finančního letadla,“ uzavírá advokát Langmeier.

 

Projekt Toxické dluhopisy a jejich viníci podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ).

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama