Málokdo dokáže pochopit oběti sexuálního obtěžování

Ve funkci fakultního ombudsmana na Filozofické fakultě Univerzity Palackého jste téměř rok. Jak jste se dostal k myšlence kandidovat?

Přišel za mnou loni student z akademického senátu s tím, že by mne rád oslovil jako možného kandidáta. Mou vnitřní motivací pak byla zkušenost s případem sexuálního obtěžování na mém pracovišti, která mi dala nahlédnout, v jak obtížném postavení se mohou někdy studující ocitnout. Uvědomil jsem si, že akademické prostředí nemusí být vždy bezpečné. Mnoho z těch, s kým se bavíte a kdo vystudoval vysokou školu, vysype z rukávu nějakou svoji vlastní zkušenost nebo příběh někoho, koho zná.

Taky takový mám, když jsem studovala, naštěstí jen z doslechu.

Je to tak. A to, že něco takového popíráme nebo nevnímáme, mi přijde skandální. Ale nejde jen o sexuální obtěžování. Mělo by nás obecně zajímat, jak se studenti na škole cítí, zda je tam pro ně vytvořené bezpečné prostředí, dobrá atmosféra.

Fakultní ombudsman tehdy u této kauzy zafungoval jak?

Velmi dobře, myslím, že to byl moment, kdy si vedení uvědomilo, jak je dobře, že tento institut máme. Moje předchůdkyně velmi pečlivě vyslechla studentky, které se odvážily přijít se svým příběhem. Důležité bylo, že se jednalo o někoho nestranného, komu můžou důvěřovat jak oběti, tak i vedení.

Jak vy osobně a se zkušeností, kterou máte, vnímáte problematiku sexuálního obtěžování na vysokých školách?

Stále se ukazuje, že málokdo dokáže pochopit psychologii obětí sexuálního obtěžování. Představa, že konfrontuji toho, jenž mi něco takového provádí, je mylná. Stejně tak je naprosto iluzorní představa, že to někde dokážu říct nahlas a že z toho snad budu mít i nějaké výhody. Zde je potřeba mediátor, který zprostředkuje hlas obětí. Bohužel je známo, že agresoři cílí na dívky ve zranitelné situaci, což v kontextu vysoké školy může znamenat studentky v prvním či druhém ročníku. Když přijdete jako nová na školu, máte představu bezpečného místa, kde jde o poznání, a nevnímáte úplně, že pod rouškou třeba neformálního večírku se skrývá nějaký záměr.

A predátoři mají navíc šestý smysl vybrat si oběti, které se hůře dokážou bránit.

Přesně tak. Mnoho studentek vám řekne, že to by si ony v žádném případě nenechaly líbit. Jenže ony jsou třeba z jiné rodiny, mají jinou povahu. Některé dívky ale nemusejí tak rychle prokouknout, kdy není vhodné říkat, že jim to sluší. Anebo nevidí nic špatného na tom, že jim nějaká autorita řekne, že jejich myšlenky jsou fantastické, a postupně se dostanou do bludného kruhu nezdravého vztahu.

Máte představu, jak něčemu takovému zabránit?