Média dostala těžkou ránu, potřebují pomoc

Byznys

Řada států vsadila v covidové krizi na důkladné informační kampaně. „Tím na jedné straně pomohli médiím, ale hlavně dobře informovali obyvatelstvo. U nás je v tomto směru situace tristní,“ říká Daniel Sedláček, matador českého rádiového byznysu a většinový vlastník skupiny Media Bohemia.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII

Co vy osobně posloucháte v rádiu nejraději?

Rádio poslouchám většinou v autě a jako většina lidí z rozhlasové branže často přelaďuji. Moje srdeční volba je samozřejmě Blaník a Hitrádio City, ze zahraničí mám nejradši londýnský HeartFM. Poslední dobou si rád pouštím i podcasty.

 

Po většinu letošního roku jsme více doma, méně jezdíme autem do práce i za zábavou. Odrazilo se to na tom, jak posloucháme rádia?

Rádio je rychlé médium a v koronavirové krizi posílila jeho informační role. Zároveň bývá prostředkem pro zlepšení nálady. Průzkumy z jara ukazují, že téměř polovina lidí v době krize vnímala rádio jako lepšího společníka než televizi. Přesná data za český trh zatím neznáme, ale ta zahraniční ukazují nárůsty poslechovosti o deset až patnáct procent. Jak bude vypadat mediální trh po covidu, ovšem nevíme.

 

Jisté už teď je, že média patří mezi obory citelně zasažené krizí. Jak se epidemie projevila na vašem byznysu?

Komerční média jsou závislá na reklamě a reklama je spojena se spotřebou. Pokud jsou obchody zavřené, lidé šetří a firmy škrtají reklamní výdaje, pak přicházíme o peníze. Největší ztráty dopadly na tisk, relativně málo tratil internet, rádia jsou někde uprostřed. Naše reklamní příjmy jsou navíc z významné části regionální a reakce menších klientů byla velmi rychlá. Národní trh má větší setrvačnost, pokles reklamy přichází pomaleji, ale jeho zotavení trvá déle. Ztráty se tak přelijí i do příštího roku.

 

Lze tedy mluvit o dramatickém dopadu?

Zcela nepochybně. Na jedné straně nám drasticky propadly příjmy. Na té druhé jsme ze zákona vázáni našimi licenčními podmínkami a musíme držet rozsah i obsah vysílání. Náklady tedy příliš snížit nejdou.

 

 

O kolik řádově klesly reklamní příjmy rádií ve srovnání s minulými roky?

Můj odhad je, že výpadek příjmů v celém rádiovém byznysu bude letos třicet až pětatřicet procent, což znamená přes 600 milionů korun.

 

Vysílání z obýváků

Musely vaše stanice upravit provoz kvůli karanténám?

Od prvních dnů jsme zavedli striktní hygienická opatření, abychom udrželi vysílací týmy on-air. Jeden nakažený v regionálním rádiu může poslat celé vysílání do karantény. I takové situaci jsme nakonec čelili a přes víkend rozváželi moderátorům techniku, která jim umožnila vysílat z domova.

 

Které rádio to bylo?

Jihočeský Faktor. Ale věřím, že jsme to díky nasazení tamního týmu i výpomoci v rámci celé sítě zvládli tak, že se pro posluchače téměř nic nezměnilo. Dlouhodobá omezení se ovšem na rádiích samozřejmě podepisují. Zákaz vstupu do studií ničí bezprostřednost vysílání a zastavení společenského života, kultury a sportu zabíjí tematickou pestrost.

 

Před nedávnem jste oznámili ukončení provozu populárního ostravského Rádia Helax. Byla tato stanice de facto také „obětí covidové krize“?

Jednoznačně. Helax byl dlouhodobě nejposlouchanějším rádiem na Ostravsku. Umožňovalo to rozvíjet unikátní hudební formát a držet programovou svébytnost. Že se toto rádio nezačlenilo do žádného z našich síťových programů, však zároveň znamenalo závislost na regionální reklamě. A za covidové krize byl bez pomoci státu tento model ekonomicky neudržitelný. Jistou ironií osudu je, že ortel nad nejposlouchanějším rádiem na Ostravsku tak vlastně spolupodepsal i ministr kultury Zaorálek, který z regionu pochází a jehož sliby o pomoci médiím se nikdy nenaplnily.

 

Přinesla pandemická situace pro vaše podnikání také nějaké plusy?

Dlouho říkáme, že chceme dělat věci, které nás baví, s lidmi, které máme rádi. Po pětadvaceti letech jsme se dostali do mimořádné situace, která lidi semkla dohromady a ukázala, jak skvělý tým se nám podařilo vybudovat.

 

Premiérovi to vyhovuje

Jak by se podle vás dal popsat stav, v němž se před koncem roku 2020 nacházejí česká média?

Najdete zde dva typy vlastníků. Na jedné straně my nebo Seznam, kteří děláme média jako hlavní byznys, a zároveň jsme dokázali zkonsolidovat významnou část trhu, ať už internetového, nebo v našem případě rádiového. Na druhé straně pak „koncernové“ mediální divize, jež jsou obchodním a vlivovým doplňkem hlavních podnikatelských aktivit majitelů. Silné vlastnické zázemí je jedním z hlavních důvodů, proč se zatím žádné zásadní médium nedostalo v krizi do úpadku. Celý trh čeká, jak se projeví vstup PPF do televize Nova, a se zatajeným dechem odhaduje budoucnost mediální skupiny Jaromíra Soukupa.

 

Od jara se vedou debaty o tom, zda by měl stát podpořit i mediální byznys. Byla by podle vás taková podpora namístě?

Samozřejmě ano. Média jsou jedním z nejpostiženějších sektorů ekonomiky a žádný vládní program na ně nepasoval. Média se nedají zavřít, musí tisknout, vysílat, informovat, ať se děje, co se děje. Většina evropských vlád v průběhu krize investovala finance do komunikačních kampaní, které důkladně informují obyvatelstvo a pomáhají celou situaci lépe zvládnout. Tak státy zároveň podpořily média, a navíc získaly adekvátní a velice užitečnou protihodnotu.

 

To se u nás ovšem nestalo…

Právě komunikace je jedním z bodů, kde vláda v boji s koronavirem selhala. Ať už to je vysvětlení potřeby testování, zavádění aplikace eRouška, nebo zdůvodnění a objasnění jednotlivých opatření a jejich praktických dopadů. Tím, že vláda nevstoupila aktivně a masivně do mediální komunikace, ponechala prostor pro informační chaos a nejrůznější fámy. Nyní se zřejmě blíží možnost očkování, a pokud to vláda zase nechá být, zbytečně se to celé zkomplikuje.

 

Byl jste osobně u jednání, která o případné podpoře médií probíhala. Proč to nevedlo k žádnému výsledku?

Můj soukromý pocit je, že předseda vlády nejspíš nemá žádný zájem médiím pomoci. O ta, jež spadají do jeho svěřenských fondů, se postarat dovede. A negativní ekonomické dopady na fungování ostatních – které se projeví i v kvalitě obsahu – mu vlastně vyhovují. Pokud konkurence zeslábne a nebude mít na dobré lidi, kteří by se věnovali investigativní žurnalistice, tak se premiér jistě zlobit nebude.

 

A přitom může mít velmi elegantní zdůvodnění, že přece nebude ze státního podporovat de facto sám sebe a ostatní „velké hochy“…

Pro podporu ze strany státu by ale za normálních okolností nemělo být podstatné, kdo firmy vlastní, ale jak byly zasaženy. Naše situace je jiná, takže ano, pomoc pro Babiše, Kellnera či Křetínského by působila trochu bláznivě. Jenže fakt, že ve skutečnosti nejvíce oslabí ti, kteří těm „velkým hochům“ na mediálním poli konkurují, je už možná příliš subtilní a těžce vysvětlitelný.

 

Kdo vlastně na straně státu ta jednání s mediálním byznysem vede?

Systémově jednání nevede nikdo. Byl jsem svědkem aktivit ze strany ministra kultury, ministryně pro místní rozvoj či ministra zdravotnictví, ale musím konstatovat, že výkonnost státního aparátu v této věci je zoufalá. Jako člověk z oblasti médií neumím pochopit, proč jiné státy využívají kampaně pro informování obyvatelstva, a proč se komunikace naší vlády scvrkává na premiérovo nedělní „Čau lidi“.

 

Brigáda na celý život

V rádiovém byznysu jste strávil celou profesní kariéru. Jak jste se k tomuto oboru dostal?

Když jsem studoval na právech, tak zakládal Petr Dvořák (jeden z otců českého soukromého rádiového trhu, nejedná se o současného ředitele ČT – pozn. red.) spolu s týmem kolegů Rádio Bonton. A já jsem se ptal, zda by tam nebyla nějaká brigáda. Řekli, že někdo by měl prodávat reklamu, a tak to pro mě na přelomu let 1992 a 1993 začalo.

 

Kudy pak vedla cesta z Bontonu až do dnešní role?

Po nějakých neshodách opouštěla část týmu Bonton a přecházela do skupiny RTL, tedy slavného Radia Luxembourg. Součástí působení RTL na českém trhu byla i firma, která prodávala reklamu, tam jsem přešel já. Díky tomu, že koncern měl pobočky různě po Evropě, mohli jsme jezdit a zkoumat, co kde na trhu s reklamou funguje.

 

A zjistili jste, že nejlepší výsledky mají zastoupení, která prodávají reklamu do celé sítě stanic?

To je zdaleka nejefektivnější. Zároveň se v té době provozovatelé menších rádií rozhodli opustit spolupráci se skupinou RTL. Dohodli se na kooperaci s Rádiem Alfa a vznikla firma Media Marketing Services (MMS), u jejíhož začátku jsem stál jako jednatel. Polovinu vlastnila známá skupina CME (někdejší majitelé Novy – pozn. red.), jíž patřilo Rádio Alfa, a druhou pak provozovatelé regionálních rádií.

 

Jak jste se mezi vlastníky firmy ocitl vy?

Když přišlo Rádio Alfa o licenci k vysílání, rozhodla se CME svůj podíl prodat manažerům působícím v MMS, já byl jedním z nich. Postupně jsme pak vykupovali jednotlivá regionální rádia od jejich původních vlastníků a také jejich podíly ve firmě MMS. Až jsme dospěli do podoby, která je tu dnes, pod společnou střechou subjektu Media Bohemia.

 

Jeden čas patřil mezi akcionáře Media Bohemia i někdejší uhlobaron Antonín Koláček. Jak se vám s ním spolupracovalo a kdy jeho angažmá skončilo?

Média vykreslují pana Koláčka buď jako privatizátora, který okradl stát, nebo jako excentrického spiritualistu s buddhistickou vírou. Pro nás, kteří ho známe osobně, není ani jeden z těchto obrazů pravdivý. Znám ho jako člověka, který by si neponechal nic, co není jeho, jako člověka naslouchajícího, ale také pragmatického a racionálního. Rozešli jsme se jako společníci před počátkem naší spolupráce s francouzským koncernem Lagardere, protože jejich interní pravidla takový krok striktně vyžadovala. Přesto stále věřím, že pan Koláček dovede své spory do úspěšného konce.

 

Využití vlastní reklamy

Vedle mediálního podnikání jste vstoupili i do řady dalších oborů. Proč?

Přišlo to během krize po roce 2008. Reklamní trh klesl a nám zbýval volný reklamní čas. Řekli jsme si, že bychom jej mohli využít k tomu, abychom v praxi vyzkoušeli, jak dovedeme podpořit různé projekty. Postupně jsme se posunuli od menších projektů s tržbami v desítkách milionů k větším, kde už jsou obraty ve stovkách milionů. Buď je provozujeme sami či s partnery, nebo je při dobré nabídce prodáme.

 

Poslední dobou jste takto odprodali podíl v Bezrealitky.cz nebo své oděvní aktivity reprezentované například značkami UrbanStore či SAM 73…

To jsou pro nás úspěšně završené projekty. A poohlížíme se zase po dalších, možná nám v nynější době opět zůstane nějaký volný reklamní čas, abychom mohli podporovat a rozvíjet tři čtyři nové projekty.

 

Který z těch projektů vás osobně nejvíce bavil?

Oděvní obchody už se ve finále pohybovaly v miliardových obratech. Bezrealitky.cz tak velkého obratu nedosahuje, ale je to moc pěkný projekt, který bude dobře fungovat i do budoucna. A v případě zážitkové firmy Allegria jsme si říkali, že to pro nás bude také možnost, jak dělat lidem radost. Každý ten příběh je trochu jiný, těžko bych vybral jeden. Ale všechny spojuje ten marketing v pozadí.

 

Podcast rádiu neškodí

Co by potřebovala tuzemská soukromá rádia, aby se mohla dívat do budoucnosti s optimismem?

Největší nejistotou je nedořešená legislativa v oblasti digitalizace. Stávající transformační licence, které umožňují vysílání na velmi krátkých vlnách (FM), vyprší za čtyři roky a ze strany státu neexistuje jasná představa, co bude po roce 2025.

 

Bude mít na střednědobý či dlouhodobý vývoj rádiového trhu vliv neustále rostoucí obliba podcastů?

Podcasty nevnímám jako konkurenci rádia, ale jako doplnění. Na rozdíl od hudebního rádia, které je kulisovým médiem, podcast vyžaduje aktivní pozornost a soustředění. Po obrovském boomu videoobsahu na platformách jako YouTube, Instagram nebo TikTok se vrací mluvené slovo. Já podcast jednoznačně vítám a vidím v něm i potenciál pro posílení rádia.

 

Moderátor jednoho z vašich rádií říkává, že by bylo nejlepší celý rok 2020 zapomenout. Dá se z něj ale přece jen odnést nějaká dobrá zkušenost?

Doufejme, že rok 2020 vytváří předpoklad k tomu, aby se situace v naší zemi v roce 2021 začala měnit k lepšímu.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama