PODCAST: Praděda pígloval italskou kněžnu, pro mě byla literatura víc než sex, říká Petr Stančík
9. července 2021
PODCAST: Praděda pígloval italskou kněžnu, pro mě byla literatura víc než sex, říká Petr Stančík
9. července 2021
PODCAST: Praděda pígloval italskou kněžnu, pro mě byla literatura víc než sex, říká Petr Stančík
Ve velkém stylu vstupuje do redakce Reportéra spisovatel Petr Stančík: „Tady pár desítek metrů od vás na Petrském náměstí,“ začíná své podivuhodné vyprávění, „bývala legendární hospoda Na Kuklíku, kterou můžete znát třeba ze Švejka.“
Vzápětí Stančík přidává podrobnosti: „Vojáci z nedalekých kasáren tam chodili nejen za pivem a kořalkou, ale taky za prostitutkami, protože tehdejší restaurace byly často zároveň i hampejzy.“
Na začátku dvacátého století měl voják dvě možnosti – buď si dá polévku a hlavní jídlo, nebo pouze polévku, ale po ní hodinu s prostitutkou. „Finančně to vyšlo přibližně stejně. Dnes už je placený sex drahou záležitostí dokonce i v holešovické tržnici, ale do první světové války se ve střední třídě nepěstoval předmanželský sex. Zájem o něj sice býval z obou stran, ale tehdejší maminky pozorně hlídaly své dcery, aby nechávaly kolena u sebe. A tak mohl mládenec buď masturbovat, nebo využít služeb profesionálky. Masturbace je jak známo hříchem proti Pánubohu, proto mládenci často volili povětrnou ženu, a masový zájem udržel mírné ceny.“
Petr Stančík v podcastu vyjadřuje obavu, že dnešní mladí Češi (oproti jeho generaci, dospívající v osmdesátých letech) disponují žalostným sexuálním životem. Zároveň se zamýšlí i nad tím, že současní studenti takřka nečtou knihy: „Pro mě byla četba vždycky ještě víc než sex,“ říká, „ale zřejmě se dá žít i bez toho.“
Číst podle něj není nutné, pokud člověk pozorně naslouchá příběhům, ale i vypravěčské a posluchačské schopnosti prudce ochabují.
Sám měl štěstí, že pochází z tradičně dlouhověké rodiny, v níž vnuci dědům naslouchali rádi. „Například dědeček Bohumír, dej mu Pánbůh nebe, vyrůstal za první republiky, kdy pro něj byl každý den bitvou o to, aby se dosyta najedl. Lovil vrány, ze kterých pak doma připravili lahodný vývar, a ještě obrali maso, což je zkušenost, kterou snad i já jednou svým vnukům předám. Anebo praděda Leopold! Ten už si za mého dětství nepamatoval, co bylo včera k obědu, ale do detailů vyprávěl o tom, jak za první světové války pígloval na tamní frontě italskou kněžnu. Všechny ženské v místnosti křičely, ať zmlkne, ale on je ignoroval: Jenom ať se děti něco dozvědí!“
Celý rozhovor s Petrem Stančíkem si poslechněte buď přímo zde, nebo ve všech podcastových aplikacích.
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.