A my jsme řekli – ne!

Názory

Vláda mohla v prosinci počkat s rozvolněním a omezit šíření viru na úroveň, kterou bude možné kontrolovat testováním a trasováním. Jenže řekla ne. Když nákazu, tak o Vánocích. Nebyl v tom úmysl, ale neschopnost.

Audio
verze

Propad České republiky v souboji s koronavirem je bohužel dramatický. Od premiérova výroku, že jsme „nejlepší v covidu“, se země během krátké doby dostala k přeplněným nemocnicím a vysokému počtu úmrtí. Je příznačné, že mezi dnes již legendární Babišovou hláškou „best in covid“ a omluvou šéfky pražské hygieny, nestíhající vyzpovídat kontakty stovky nakažených denně, uběhlo na začátku září pouhých pět dní. Očekávaná podzimní vlna epidemie ještě ani pořádně nezačala, ale trasování už se hroutilo. Chytrou karanténu prohlásili vládní činitelé už v květnu za téměř hotovou: ve skutečnosti nebyla. Odkládání nejtvrdších omezení proti šíření covidu před krajskými volbami zkraje října pak dovedlo zemi až k hrozbě kolapsu zdravotnictví.  

Zabrzdit již rozjetou epidemii je mimořádně drahé, mnozí platí za pozdní reakci zdravím i živobytím. Když vlna na přelomu října a listopadu kulminovala, vystoupal oficiální počet nemocných v Česku v jednom okamžiku až na 120 tisíc lidí. Nakažených bylo ve skutečnosti mnohem více, jen se nedostali do statistik. Přesné číslo je těžké odhadovat, protože bez rychlého trasování a masivního testování ztrácíte kvůli koronaviru často nejen čich a chuť, ale jste taky – obrazně řečeno – slepí a hluší. Jen odhadujete, jak velká vlna se na vás valí.

Až po volbách v říjnu se vláda rozhodla zatáhnout za nouzovou brzdu. Zavřely se školy, restaurace, obchody, aby klesl počet kontaktů – a s tím i reprodukční číslo ukazující, kolik jeden nemocný v průměru nakazí lidí. Avšak ani když se brzdí a reprodukční číslo klesne pod jedničku, epidemie hned nezmizí. Postupně, den po dni, týden po týdnu se snižuje počet nově infikovaných. Pokud máte ve středu několik tisíc nakažených, můžete jich mít sice ve čtvrtek či v pátek – při reprodukčním čísle nižším než jedna – méně, ale budou jich stále tisíce.

 

Právě do této situace jsme se dostali v druhé půli listopadu. Že bychom, jak navrhovali mnozí, počkali, až bude nakažených tak málo, aby bylo možné držet nákazu pod kontrolou testováním a trasováním? My jsme řekli – ne! Když nákazu, tak pro všechny. A o těchto Vánocích. Omlouvám se Petru Čtvrtníčkovi za použití jeho reklamního sloganu, ale na to, co se stalo, sedí. 

Dříve než by obří nálož viru mezi lidmi klesla na kontrolovatelnou úroveň, přišlo začátkem prosince zjevně politicky motivované uvolnění. Epidemie se už před Vánoci začala znovu masivně šířit. Ani vládou radostně oznámené testování pro všechny se nevydařilo. Nechat se otestovat, a to i méně citlivými antigenními testy, bylo před svátky mnohde krajně obtížné, ne-li nemožné. Symbolicky vypadalo dění 23. prosince v Ostravě. Policie rozehnala dav lidí, kteří se objednali dokonce na placený a nikterak levný PCR test.

Důsledky se ukázaly již zkraje nového roku: plné špitály, plnící se krematoria a minimálně sto padesát tisíc nemocných. Než se podaří tuto vlnu plošnými opatřeními srazit, stihnou se nakazit další statisíce lidí. A to v době, kdy už je k dispozici řešení pandemie: minimálně dvě účinné schválené vakcíny. Pokud tedy bude čím očkovat. Server iRozhlas.cz upozornil na možný nedostatek jehel a stříkaček, což začala vláda řešit až v prosinci. Přitom to, že celý svět míří k velkému očkování, bylo jasné už v říjnu...

Vývoj v Česku už je i pro jiné státy odstrašujícím příkladem. Podzimní vlnu a potíže s ní řeší řada evropských států včetně našich sousedů, ale nikde v našem okolí nepřibylo v druhé půli roku v přepočtu na počet obyvatel tolik nemocných a zemřelých. 

Pokud by někdo vymýšlel scénář katastrofického filmu, v němž by neznámý pachatel chtěl nakazit co nejvíce lidí novým virem a na poslední chvíli ještě sabotovat účinné očkování, mohl by se inspirovat u české vlády. Hledat za tím zlý úmysl však není třeba; tragický stav, do něhož jsme se dostali, jde uspokojivě vysvětlit prostou neschopností.

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama