Babišův fígl bez trestu? Fiktivní reklama neprocházela ani v devadesátkách

Státní zástupce potvrdil rozhodnutí vyšetřovatele odložit vyšetřování v kauze reklamy na Farmě Čapí hnízdo. Odvolával se přitom na protichůdné názory znalců, nakonec se však přiklonil spíše k posudkům, které předložil koncern Agrofert.

Připomeňme si, o co v celé věci běží. Společnosti z holdingu Agrofert si v letech 2009 až 2013 objednaly reklamní služby na Čapím hnízdu za více než 270 000 000 Kč. Slovy: dvě stě sedmdesát milionů korun českých.

V roce 2009, kdy ještě nebyla ani farma dobudována a otevřena pro veřejnost, to bylo zhruba deset milionů. V dalších letech se v průměru jednalo o pětašedesát milionů ročně.

Taková suma je na první, druhý i třetí pohled z hlediska propagace úplně nesmyslná. Za stejnou částku by bylo možné v tehdejších cenách pořídit nejméně 1 100 billboardů na celý rok nebo například dva tisíce televizních spotů, případně více než pět tisíc reklam odvysílaných v rádiu. To vše by dávalo tisíckrát větší smysl než posílat peníze na propagaci do farmy u Olbramovic. O úplné zbytečnosti takových výdajů ostatně veřejně hovořili i někteří bývalí manažeři Babišova holdingu a přinejmenším jeden se přihlásil i jako svědek na policii.

Ve skutečnosti o žádné reklamní plnění nešlo. Peníze bylo potřeba do hospodaření farmy nalít proto, aby plnila podmínky úvěru, který měla u banky, a také nechvalně známé padesátimilionové dotace, na kterou nejspíš neměla mít nikdy nárok. V obou případech totiž Babišova farma předložila byznys plán, který by se dal označit přinejmenším za extrémně optimistický. Když příjmy z hlavních činností (ubytování, pohostinství, pořádání akcí) nepřicházely, bylo je třeba nějak nahradit. Prodeje „reklamy“ tak tvořily v prvních letech více než osmdesát procent všech příjmů farmy. V tomto smyslu se pravděpodobně jednalo o světový unikát.