Na diplomy se nehraje. Ukaž, co dovedeš

Dost možná se zde rodí jakási obdoba Karla Čapka v jednadvacátém století.

Dílo tohoto spisovatele, třeba divadelní hra R.U.R, v níž se poprvé objevilo slovo robot, patřilo ve své době, ve dvacátém století, k nejznámějším českým kulturním počinům. Dnes jsou ovšem jedním z nejpopulárnějších českých kulturních vývozních artiklů počítačové videohry.

Například tituly jako Kingdom Come: Deliverance nebo Beat Saber, Factorio či Mashinky hrají po celém světě statisíce lidí. Zajímavostí je, že až 95 procent trhu leží pro české vývojáře v zahraničí. Česká literatura a film se dnes můžou takovou popularitou, jakou mají české videohry, pochlubit asi jen těžko. A všechny zmíněné hry u nás vytváří, s minimální podporou státu, zhruba dva tisíce lidí. Jde přitom také o odvětví, v němž se točí čím dál tím více peněz. V roce 2020 byl obrat tohoto sektoru pět miliard korun: je to přitom dvojnásobně, tedy o dvě a půl miliardy více než před třemi lety.

A také další data jasně ukazují, že byznys vyvíjející počítačové videohry u nás rychle roste. V roce 2018 vzniklo osmnáct nových herních studií, o rok později jedenáct, loni jich bylo v České republice dohromady celkem 118.

Jenže v dalším rozletu narážejí čeští vývojáři na problém – nejsou lidi.