Na pirátské bárce aneb jak nedělat kampaň

Názory

Vyhrát volby a získat alespoň pětadvacet procent hlasů. Takové cíle měla koalice Pirátů a Starostů na začátku pětiměsíčního boje o voliče. Pak šlo i o to – řečeno slovy jednoho z Pirátů – „přežít zbytek kampaně“. Nakonec to bylo jediné, co se podařilo splnit.  Piráti přežili, i když jen taktak. Jak to? Po odpovědi můžete pátrat s námi při pohledu za kulisy volební kampaně.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Jsme loseři voleb – začíná si uvědomovat jeden z Pirátů, když vstřebá prvotní šok z toho, co se děje. Je sobota 9. října odpoledne a Piráti a Starostové se sešli v pražské La Fabrice, aby společně sledovali výsledky parlamentního hlasování. Brzy po uzavření volebních místností začíná být zřejmé, že koalice zůstane daleko za svým očekáváním i předpověďmi průzkumů. Rýsující se výsledek Piráti označují za „děs“ a „průser“.

To nejhorší pro ně ale teprve přijde. Postupně zjišťují, že se jich do sněmovny dostane jen pár. Starostové je díky kroužkování voličů na kandidátkách hromadně přeskákali – získají 33 křesel, Piráti pouhá čtyři. Dosud jich měli 22. „Kroužkovací masakr“ definitivně povolí uzdu emocím. V slzách se mísí vyčerpání z dlouhé kampaně se šokem a smutkem z tohoto dne. Tohle nikdo nečekal.

Viditelně zaskočený je i šéf Pirátů Ivan Bartoš. Když se od novinářů o kroužkování dozví, poprosí, aby mu dali „chviličku“. Pak se na dvě hodiny s nejbližšími stáhne do místnosti hlídané bodyguardem. Za kovovými dveřmi s nápisem „Piráti a Starostové zázemí“ se v tu dobu hraje o budoucnost strany. Má Bartoš okamžitě rezignovat? A celé předsednictvo s ním?

Na nedalekém baru mezitím posmutnělé skupinky Pirátů hledají příčiny toho, co se stalo. A nadšení Starostové mezi nimi slaví svůj největší úspěch. Pirátům, podle nichž část Starostů navzdory dohodě nabádala voliče ke kroužkování, čas od času nabídnou objetí či slova útěchy. „Je mi jich docela líto,“ říká jeden z nich.

Bartoš se nakonec rozhodne, že to „nezabalí“. Chce být ministrem v příští vládě, i proto, že pro budoucnost strany podle něj bude lepší, aby byla vidět. Jestli o tom dokáže přesvědčit většinu Pirátů, ovšem není teď, pár hodin po volbách, jasné. Někteří se už ptají, zda strana spíše nepotřebuje nový začátek. Nebo dokonce jestli 9. říjen není začátkem konce.

Ještě před pár měsíci by takové otázky nikoho nenapadly.

 

 

18. května, před 12:00

Alšovo nábřeží, Praha

„Kdo ještě není namazanej?“ ptá se mluvčí Pirátů Karolína Sadílková za smíchu skupiny mužů v oblecích, kteří postávají u bílého stanu na vltavském nábřeží. Jednoho po druhém – včetně těch, kteří o to moc nestojí – si pak bere pod ruku a pudruje jim obličeje. Pudřence, kterou má pro takové případy mluvčí Pirátů u sebe, nakonec neunikne nikdo. Všichni dnes musí vypadat. Začíná kampaň.

Nálada je na startu téměř pětiměsíčního maratonu uvolněná. Není divu. V únoru koalice Pirátů a Starostů poprvé v průzkumech přeskočila hnutí ANO Andreje Babiše a od té doby si udržuje slušný náskok. Do kampaně vstupuje jako hlavní favorit a už pokukuje po úřadu vlády. Přes Vltavu je to k sídlu exekutivy, které chce dobýt, jen nějakých dvě stě metrů.

Vyhrát volby ale není to samé jako dostat se na druhý břeh poklidné řeky.

Aby se jí aspoň dnes plulo hladce, střihne si koalice v polojasném dopoledni dvojici generálek. Politici při nich trénují nástup na pódium a cvičně přednášejí hlavní body z více než devítisetstránkového programu. Na některých je vidět tréma, zadrhnou se, zapomenou text.

Jiní všechno zvládají s přehledem. Patří k nim i jedenačtyřicetiletý kandidát koalice na premiéra Ivan Bartoš, který si okamžiky za mikrofonem viditelně užívá. Druhou generálku si dá s cigaretou v ruce, v žertu napomíná šéfa STAN Víta Rakušana, a když mu filmaři připevní mikrofon, všechny hlasitě varuje: „Pozor, už jsem wired.“

Dobrá nálada energickému politikovi, který chce být v kampani hlavně „real“, nechybí ani ve chvíli, kdy při nácviku pozve na pódium lídry krajských kandidátek. Mezi jedenácti muži, kteří za Bartošem a Rakušanem utvoří půlkruh, se v tu chvíli zcela ztrácí jediná žena – 154 centimetrů vysoká poslankyně Olga Richterová. „Teď chytíme ten moment: ‚Nemáte tam žádné ženy,‘“ upozorňuje kolegy zvesela. „Na to jsme se připravili.“

Volební model (Kantar): PirSTAN – 27 procent; Spolu – 21,5 procenta; ANO – 21 procent

 

3. června, 11:42

centrála, Malostranské náměstí, Praha

„Tohle jsme podělali,“ ví Pavel Gruber. „Bylo tam pět šest párů očí a nikoho nenapadlo, jak to bude vypadat, nikdo si toho nevšiml,“ vyčítá si šéf pirátské kampaně, který dříve vedl české Lékaře bez hranic. I po více než dvou týdnech přemýšlí, co měli s kolegy udělat jinak, aby na startu volebního klání nebyla absence žen tak výrazná. Měla Olga Richterová stát uprostřed? Mělo se představení programu účastnit méně politiků, aby tak nezapadla?

Mediálně kritizovaný „fail“ ale nelze řešit donekonečna. Kampaň nepočká.

Jak ji vyhrát?

Základní matematika je jednoduchá. Největší soupeř: ANO. Prakticky jediný možný koaliční partner: Spolu. Problém je ale v tom, že se obě koalice – alespoň podle interní strategie PirSTAN – o velkou část hlasů budou přetahovat mezi sebou. Každý volič, kterého takto PirSTAN získá, jí tak sice pomůže individuálně, možnou vládní koalici ale neposílí. Naopak hlas uloupený ANO bude mít dvojnásobnou hodnotu.

Předvolební strategie koalice do značné míry vychází z velkého březnového průzkumu veřejného mínění, který jasně pojmenovává její silné i slabé stránky.

Mezi ty první patří, že je inovativní, srozumitelná a nerozděluje společnost. Mezi těmi druhými vyčnívá – zejména u Pirátů – nedostatek zkušeností a kompetencí, schopnosti vládnout.

V kampani se proto PirSTAN pokusí voliče přesvědčit o opaku. Třeba tím, že ukáže Bartoše po boku zahraničních politiků, nebo skrze fotky a billboardy, které budou „dost oficiální, oblek, šedá“, tak aby kandidáti vypadali serióznější, starší, zkušenější. „Jde nám o vyvolání dojmu, že mají něco za sebou a že jsou schopni rozhodovat,“ konstatuje interní strategie.

Vedení kampaně věří, že se díky tomu podaří přilákat nové voliče, aniž by to odradilo dosavadní pirátské jádro, které je mnohem spíše zvyklé na dravost a mladistvou energii. „Řeknou si: ‚Ty vole, co to je?‘ Ale hlas nám stejně dají,“ je přesvědčen Gruber.

Jinak než dříve – pragmatičtěji, opatrněji – budou Piráti postupovat i při prezentaci svých programových cílů. Průzkum veřejného mínění jim totiž ukázal tři kritická témata – konopí, migraci a euro.

V případě eura by dokonce 57 procent potenciálních voličů PirSTAN nevolilo stranu, která jeho přijetí prosazuje. „Nebudeme říkat, že jsme proti tomu, ale nedáme si to na titulek,“ podotýká šéf kampaně.

Přesvědčit Piráty o změně vizuálního stylu a politické strategie, kterou s sebou nese snaha stát se spolu se STAN catch-all party pro co nejširší skupinu voličů, není podle osmačtyřicetiletého Grubera vůbec jednoduché. „Jeden limit, na který narážíme, je diskuse úplně o všem,“ říká. Zatímco u Starostů není se schválením většiny návrhů problém, „u Pirátů to někdo vždycky vezme na (internetové) fórum“ a pak přicházejí „hejty“.

Někteří také dávají hlasitě najevo obavy, že lidé ve volbách budou kroužkovat regionálně mnohem známější kandidáty z řad STAN, a ti se tak na úkor dvakrát silnějších Pirátů vyvezou do sněmovny. Vedení strany se ale opírá o analýzu z října 2020, podle níž v devíti ze čtrnácti krajů „skok“ nehrozí nebo nemůže mít vliv na zisk mandátů.

Ještě více energie než vnitřní debaty bere kampani boj s dezinformacemi zacílenými na Piráty, s nimiž se roztrhl pytel, když se koalice vyšvihla do čela předvolebních průzkumů. Nejvíce jí v příštích měsících bude škodit tvrzení, že prosazuje vyšší zdanění bytů. Na hoaxy i rady, jak na ně reagovat, má speciální databázi. Už teď čítá stovky zápisů.

Někdy ale není hoaxů třeba, aby si Piráti zkomplikovali život.

Volební model (Median): PirSTAN – 24; ANO – 23; Spolu – 19,5

 

13. května, 14:26

flashback, kancelář ve sněmovně, Praha

„Pardon, předseda volá,“ omlouvá se šéf mediálního odboru Pirátů Mikuláš Ferjenčík a vstává od stolu. Poodejde pár kroků, zapojí telefon do nabíječky a po chvilce se Bartoše zeptá: „V jakém horizontu to chceš vyřešit?“

O tom, co jeho stranický nadřízený a zároveň blízký kamarád potřebuje, Ferjenčík mluvit nechce. Brzy se ukáže, že šlo o téměř dvanáct let staré vyjádření na pirátském fóru. V příspěvku, který odeslal 28. září 2009 v 1:34, tehdy devětadvacetiletý budoucí předseda Pirátů mimo jiné napsal: „Migrace je přirozená věc. Jestli, a to již vidíme ve Francii i Německu, má být Evropa do deseti až patnácti let muslimská, nemám s tím problém.“

Ferjenčík se po Bartošově telefonátu s pár kolegy asi půl hodiny snaží vymyslet, jak co nejlépe reagovat a zmírnit škody. Šéf Pirátů nakonec potvrzuje, že jde o autentický výrok, a omlouvá ho mladickou rebelií. Dnes prý takové názory nemá. „Tyhle věci teď asi (v kampani) pojedou,“ je si ale vědom.

Nemýlí se.

Začátkem června premiér Babiš nar Twitter napíše, že Piráti „chtějí nejdřív mapovat byty, zdanit přebytečné metry a pak vám tam někoho nastěhovat. Nejlíp nějakého migranta.“ Během kampaně bude tvrzení v různých va---riacích opakovat ještě mnohokrát. Řada voličů mu uvěří. Piráti Babiše zažalují a obviní ze lživé kampaně.

Čelí se jí ale těžko.

 

 

16. července, 15:43

kavárna, Malostranské náměstí, Praha

„Myslím, že se nakonec stejně budeme pohybovat kolem třiceti procent,“ říká Ondřej Drábek, šéf agentury BeefBrothers, zodpovědné za kreativitu kampaně. Třiačtyřicetiletý muž s výrazným tetováním na rukou přitom působí mnohem klidněji než většina Pirátů, když se jich v těchto dnech zeptáte na kampaň a očekávaný volební výsledek. Je na nich patrná rostoucí nervozita.

Není divu. Koalici v průzkumech předstihlo ANO, a navíc začíná ztrácet i příznivce, kteří byli ještě nedávno „pevně“ rozhodnuti ji volit. Podle mnoha Pirátů za to může kampaň, která je „nemastná, neslaná“, „amatérská“, nebo dokonce „na hovno“. Jako symbol toho, co se nepovedlo, zmiňují třeba „kauzu konvička“, tedy post s Olgou Richterovou, na němž vůbec neladí fotografie s volebním sloganem. Podobných příspěvků z pirátské dílny, které před zveřejněním ani nedostanou ke kontrole kreativci, se objeví vícero. Na internetu časem vznikne generátor, který ke zcela nesouvisejícím fotografiím náhodně přiřazuje pirátská hesla. Baví se na něm i Piráti.

Co jim ale vůbec vtipné nepřijde, jsou problémy výrazně hlubší než pár nepovedených postů. Řeč je o špatném vedení kampaně, chybách v komunikaci navenek i dovnitř či neschopnosti Ivana Bartoše přesvědčit voliče, že skutečně může být premiér. Zdaleka nejvíc ale Piráty štve pocit, že ve společné kampani podstupují příliš kompromisů; že se ztrácí jejich hrdá identita; že to přestávají být oni. A když nejsou o kampani přesvědčeni sami, jak mají přesvědčovat voliče?

Že něco důležitého nefunguje, je po čase jasné i vedení kampaně. „To, že prekampaň drhla, by neviděl jen slepý,“ přiznává v interním e-mailu volební manažer Gruber. Analýza pro volební štáb zase konstatuje, že kampaň je „v křeči“.

Musí přijít změna. Restart.

Jeho hlavním cílem je mobilizovat členskou základnu a zároveň lépe oslovit voliče. Jak? Obě strany se částečně vrátí ke svým kořenům. Piráti budou znovu více Piráty a Starostové opět více Starosty, aby lépe vynikly jejich silné stránky. Měnit se bude forma kampaně i její obsah.

Co se týká formy, přijde rozsáhlé přefocování. Původní snímky se totiž nepovedly. Kvůli snaze učinit kandidáty vizuálně zkušenější a kompetentnější působila řada z nich nepřirozeně, výrazně starší a bez energie. To se má změnit. Navíc budou nově všichni krajští lídři na fotografiích na billboardy zachyceni v rozhovoru s občany. Koalice tím chce ukázat, že je blízká lidem.

Více vidět mají být také její další silné atributy – inovativnost a srozumitelnost. I díky tomu, že teď obě strany budou více prosazovat svá témata. Piráti se zaměří na korupci, digitalizaci a rovné šance, STAN zase na zadlužení, daně či rozvoj regionů. Společně budou obě strany otevírat témata klimatu a krajiny, vzdělávání a moderního státu.

V neposlední řadě počítá restart i s tvrdšími útoky vůči konkurentům, zejména vládní garnituře, která „nám ukradla stát“. Na koaliční radě se bude diskutovat o tom, jestli útočit přímo na Babiše a jak tvrdě. Dá se v souvislosti s ním mluvit o tasemnici? Rakovině? Nádoru?

Volební model (STEM): ANO – 26,7; PirSTAN – 24,1; Spolu – 17,4

 

23. července, 10:01

Rehabilitační nemocnice, Beroun

Stříbrná octavie řízená Bartošem zastaví před závorou u vjezdu do rehabilitační nemocnice v Berouně. Sotva stáhne okénko, aby se zeptal, kde má zaparkovat, vyběhne k němu nadšeně vrátný v důchodovém věku. „Konečně vidím Piráta! Doufám, že to vyhrajeme!“ volá. „No, bude to těžkej boj,“ reaguje Bartoš.

Později pan Vláďa vysvětluje, že Piráty bude volit, protože jsou to mladí lidé se sympatickými názory, kteří starou garnituru konečně vytlačí „do prdele“. „Co ten Babiš dělá pro lidi? Že dal důchodcům pět tisíc, a pak jim stejně zdraží a mají z toho hovno?“ ptá se naštvaně. Večer mu na dálku na setkání s Bartošem v Řevnicích odpovídá jiný důchodce: „Babiš mi přidal pět tisíc, vy nic!“

Drtivá většina osobních kontaktů je ale pozitivní. Lidé šéfa Pirátů, kterému jeho blízcí říkají také Ivča nebo Ivánek, poznávají, zdraví a někdy s až fanouškovskou radostí žádají o společnou fotku. „Dobrý den, pane Bartoš, mohla bych si s vámi udělat selfie? Moc vám fandím!“ slyší třeba politik na berounském náměstí od kolemjdoucí třicátnice. Další lidé, kteří ho zahlédnou, si zase šuškají „To je šéf Pirátů!“ nebo „Viděl jsi Bartoše? Teď šel proti tobě!“ Mnohokrát za den zazní hláška o Pirátech z Karibiku.

Rakušan takovou pozornost nepřitahuje. Lidé si ho někdy vůbec nevšimnou, žádosti o selfie jsou vzácné, a tak nezřídka musí postát bokem. Na druhou stranu lídr STAN u potenciálních voličů nevzbuzuje ani silné negativní emoce; na rozdíl od Bartoše. Tomu podle průzkumu CVVM z června nevěří 62 procent dotázaných, zatímco Rakušanovi jen 35 procent. I proto je řada Starostů přesvědčena, že by vhodnějším kandidátem na premiéra byl právě on.

Cíleně poukázat na rozdíly mezi oběma politiky mají fotografie na billboardy. Tedy ty nové, ty z dneška. Na těch původních, které vypadaly tak trochu jako snímky dvojice pojišťováků, bylo vidět velké obličeje mužů v saku a kravatě na šedém pozadí. Skryta naopak zůstala část Bartošovy hlavy, aby nebylo patrné, že má dredy. Působilo to ale „divně“, a tak oba musí absolvovat repete.

„Blíž k sobě. Úsměv, pánové. Ivane, ruce dolů. Trochu srovnej ramena,“ diriguje krátce po 16:00 politiky fotograf. Bartoš i Rakušan stojí na vyznačených místech u berounské Pražské brány a tentokrát jsou oblečeni tak, aby byli každý svůj. Rakušan pózuje v tmavě modrém saku s bílou rozhalenkou, Bartoš v džínách a světle modré košili. Dredy jsou dnes dobře patrné. A to, jak říká Bartoš, i když už víc než měsíc neviděly kadeřníka.

„Lehký úsměv, vážný výraz, velký úsměv, naštvaný výraz,“ přidává další pokyny fotograf, zatímco se před dvojicí politiků střídají postavy důchodce, ženy s malými dětmi nebo studentky. Část focení Bartoš absolvuje na podstavci z dlažby, aby vedle Rakušana se svými 179 centimetry
a 64 kilogramy nepůsobil příliš drobně. Za čtyřicet minut je hotovo. „Lehké naštvání, větší naštvání a výraz, jako když Babiš získá 38 procent,“ volá poslední instrukce fotograf.

Po focení ještě Bartoš stihne příjemné předvolební setkání se zhruba sedmdesátkou občanů v Řevnicích, které zakončí pár songy s tahací harmonikou. Pak se kandidát na premiéra omluví. Musí do Prahy. Hrát „medžiky“, tedy sběratelskou karetní hru.

 

29. července, 10:43

Pirátský kemp u Ratmírovského rybníka

Ve vyhřátém rybníce se čvachtají koupající, na nafukovací trampolíně výskají děti, u dřevěných stolů pod slunečníky lidé usrkávají limonády. Pohoda. Léto. Lydie Bartošová je už ale myšlenkami v úplně jiném ročním období. „Moc se těším na Vánoce,“ říká. Konečně bude po kampani a snad i po volebních vyjednáváních. Konečně bude mít pár klidných dnů s rodinou – manželem Ivanem, dcerou Amálkou a synem Bertíčkem. Tomu bude po říjnových volbách čtrnáct měsíců. Pětiměsíční předvolební klání tak zabere více než třetinu jeho života.

Dlouhý a namáhavý boj o voliče si vybírá svou daň. Společného času je pramálo. „Nechodíme vůbec na rande. Já mám vždycky pocit, že ty věci venku jsou důležitější, že je těžký si říct, že ty věci vztahu jsou důležitý,“ líčí osmatřicetiletá knihovnice a politička v jednom. „Když jsou tam velký pauzy, tak není na co navázat. Ten vztah je pak hodně vyčerpaný aktivitou směrem ven, takže fungujeme spíš provozně,“ připouští, zatímco Bertíček, kvůli němuž Bartoš doma raději spí v pracovně, neustále někam odbíhá.

Vztahy je podle Bartošové důležité nenechat podvyživit. I proto je vděčná za pirátský tábor, kde mohla být pár dní v klidu s rodinou a kamarády. Pohodová atmosféra jihočeského kempu, kde je možná dvakrát tolik dětí než dospělých, je na hony vzdálena tlaku volební kampaně. Po ránu si tu člověk může třeba zacvičit jógu, po poledni zajít na přednášku Ivana Bartoše „Jak to dělat, aby ti z toho nejebalo“ a večer zase proběhnout s dětmi ufonsky laděnou bojovku.

Už dnes ale pro Lydii, která se cítí jako „docela introvert“ a někdy by byla radši úplně anonymní, přijde návrat do normálu. Volbám však po loňské zkušenosti s krajskou kampaní, která se naplno rozjela, když byl Bertíčkovi sotva měsíc, všechno podřídit nechce. „Necítím se povinná vykrvácet.“

 

3. srpna, 18:01

kancelář agentury NMS, Praha

Poněkud nejistě vstupují čtyři ženy a čtyři muži do konferenční místnosti v přízemní budově na jednom ze smíchovských dvorů. Přes obdélníkové okno – průhledné jen z jedné strany – je přitom z vedlejší potemnělé místnosti sleduje šest očí. Patří trojici mužů, kteří chtějí slyšet jasné odpovědi.

Osm Čechů ve věku čtyřicet až šedesát let, kteří váhají mezi volbou PirSTAN, Spolu, případně Přísahou, je součástí focus group, jež má koalici umožnit lepší pochopení jedné z důležitých voličských skupin. Příští zhruba dvě a půl hodiny budou vedeni moderátorkou diskutovat o otázkách týkajících se daní, lídrů kandidátek, znění volebních sloganů či vzhledu billboardů.

Jejich hlavní vzkaz je zdánlivě paradoxní. Shodují se sice na tom, že největším problémem Česka je vláda Babiše, zároveň ale nechtějí, aby PirSTAN stavěl svou kampaň primárně na útocích na premiéra. To potvrdí i bleskový průzkum, který si koalice nechá zpracovat o pár dnů později. Lidem v něm mimo jiné nabídne šest možných billboardů. Trojice těch, na nichž slogan začíná slovy „Zastavme Babiše“, je hodnocena špatně, tři, které se soustředí na vlastní program, výrazně lépe. Nejlepší vysvědčení získá heslo „Stát bez korupce, budoucnost bez dluhů“, které se začátkem září objeví na billboardech.

Průzkum také ukáže, jak tvrdé útoky na Babiše jsou ještě přijatelné. Ani lidé, kteří ho vůbec nemusí, by nepřekročili určité hranice. S výroky „Babiš je jako rakovina, která napadla všechny části státu“, „Babiš je virus, který dusí zemi“ a „Babiš je jako nádor, který musíme vyříznout“ vyjádří souhlas jen 24, respektive 20 a 16 procent dotázaných. Větší podpory – 44 a 35 procent – se dostane slovům o tom, že „Babiš je parazit, který vydělává na lidech“ a že „Babiš je tasemnice, která vysává stát“. Taková slova budou politici PirSTAN v příštích týdnech opakovaně používat.

Podobné průzkumy, které dávají vedení kampaně příležitost rychle vyzkoušet nové nápady a reagovat na aktuální kauzy, si koalice nechává zpracovat jednou za dva až tři týdny. Ráda by tak činila častěji, stejně jako u „fokusek“, které zase umožňují jít více do hloubky. Nemá na to ale dost peněz. Limit ve výši devadesát milionů korun na kampaň je neúprosný.

Jedno z témat, na které se sice na „fokuskách“ nikdo přímo neptá, ale lidé ho zmiňují sami od sebe, je Bartošův vzhled. Jeho dredy nezřídka vzbuzují negativní pocity. Lidé je vnímají jako nedůvěryhodné, nedůstojné možného premiéra, jako něco špinavého, jako „moc free“. I když by jejich odstranění možná koalici ve volbách pomohlo, Bartoš tvrdí, že by je nevyměnil ani za deset procentních bodů.

„Je to non-negotiable.“

Volební model (CVVM): ANO – 23,5; Spolu – 21,5; PirSTAN – 21

 

Srpen

Kampaň se s žádostí o podporu obrací na Arnolda Schwarzeneggera.

 

18. srpna, 17:02

předvolební stánek koalice, Sezemice

„Když nevyhrajeme, tak to zabalím,“ říká Mikuláš Ferjenčík a přitom z dřevěné lavičky pozoruje skákací hrad u fotbalového hřiště v malé obci u Pardubic. Politici a dobrovolníci zde v odpoledni, které je cítit deštěm, kolemjdoucím nabízejí koaliční listy, jahodové nanuky či barevné křídy. Je tu klid, vnitrostranická bouře z Prahy sem nedolehla.

Vyvolal ji před týdnem osmadvacetiletý člen pražských Pirátů Adam Jaroš, když na pirátském fóru začal debatu o odvolání Ferjenčíka z čela mediálního odboru, mimo jiné kvůli tomu, že „evidentně nezvládá své kompetence“. Na platformě se potom odehrál prudký střet názorů, o němž široce referovala média. Piráti na sebe znovu zbytečně upřeli negativní pozornost, a to v době, kdy už jejich kampaň vytváří desítky a stovky postů, animací, videí v dobré kvalitě. Teprve nedávno přitom Bartoš kolegy v interní diskusi prosil, aby se vyvarovali „střelby do vlastních řad ve veřejném prostoru“. Piráti jsou ale někdy – jak říkají i lidé z vedení kampaně – jako „pytel blech“. Každý si dělá, co se mu zachce.

V kampani se podobná věc nestane naposledy a veřejnost to dobře vnímá. V jedné z „fokusek“ vyjadřují nerozhodnutí voliči obavu z „úletů“ a „výstřelků“ jednotlivců mezi Piráty a doufají, že Starostové budou „extrémní nápady“ mírnit. „Starostové ty Piráty tak pěkně zabalili,“ řekne jeden z dotazovaných. Jako rozumnější starší sourozenci se často vnímají i členové STAN. Na obavy svých voličů z Pirátů občas odpovídají tak, že si přece na kandidátní listině každý může vybrat svého kandidáta.

Ferjenčík nakonec hlasování ustál, když se pro projednání návrhu na odvolání vyslovila jen třetina hlasujících. Škodu na kampani podle něj však kauza jistě napáchala.

„Pravděpodobně jo,“ souhlasí s ním o necelý týden později i iniciátor hlasování Jaroš a dodává, že jemu „to ale žíly netrhá“. Na dosavadní kampani, kterou označuje za „fuck-up za fuck-upem“, mu vadí prakticky vše – od vizuálů přes zvolenou rétoriku po způsob, jakým vedení (ne)reaguje na kritiku řadových členů, kteří jsou podle něj na rozdíl od předchozí sněmovní kampaně hrozně vzdáleni rozhodování. Je rád, že jeho návrh rozproudil čilou debatu. Mluví o „svátku demokracie“.

Je ale nutné slavit právě teď?

Volební model k 19. 8. (STEM): ANO – 31,1; Spolu – 21,7; PirSTAN – 18,7

 

30. srpna, po 10:15

Studio Pokrok, Chlumova, Praha

Bartoš i Rakušan se dnes dost opakují. „Nejvyšší čas vzít si zpět, co patří nám všem,“ jede si dokola Rakušan. „Vraťme zemi budoucnost,“ hlásí zase neustále Bartoš. Oba lídry stojící před zeleným plátnem přitom ve vysokém ateliéru pozorně sleduje několik mužů a jedna kamera. Natáčí se hlavní předvolební spot.

„Ivane, bez gest“, „váhu víc na jednu nohu“, „jsi moc vypnutej“, zásobují filmaři pokyny dvojici někdy poněkud strnule působících politiků. Oba se snaží vyhovět, jak nejlépe umí. Mění postoj, tón hlasu, přidají nebo uberou úsměv. Rakušan se občas zeptá, jak vlastně zní jeho text. Bartoš zase každou chvíli zavtipkuje, a když nemusí být na place, odběhne si s mobilem v ruce ven na „cígo“.

Po řadě pokusů jsou muži za kamerou konečně spokojeni. „Teď jsme si našli tu polohu. Pojďme to dát třikrát stejně,“ zahlásí. Na place, který rámují dvě zástěny a několik světel, pak Bartoše s Rakušanem vystřídají další politici koalice. Také Richterová, které v hotovém spotu připadne centrální pozice za oběma lídry. V „komparzu“ ji doplní deset mužů a jedenáct žen. Ze zahájení kampaně se koalice poučila.

 

8. září, 17:22

centrála kampaně, Praha

„Ivane, bacha na ‚ty vole‘. Dvakrát si mu to řekl,“ je kárán předseda, když skončí telefonát s jedním z potenciálních voličů. V call centru koalice jich za dvě hodiny stihne téměř dvacet, zhruba tolik, kolik jich ústředna obslouží normálně za celý den. Většinou volají příznivci, takže se někdy Bartoš uvolní tak, že volí i slova, jež nejsou běžně součástí politického slovníku.

Nejzajímavější je hned první telefonát. „Dobrý den, Ivan Bartoš, Piráti a Starostové, jak vám můžu pomoci?“ představí se volajícímu, aby pak na jeho otázku mluvil o Andreji Babišovi mladším, který v kampani aktivně vystupuje proti svému otci. V létě se totiž syn ministerského předsedy obrátil na Piráty s nabídkou spolupráce. „Jsme ho vyslechli,“ říká Bartoš a rychle dodává, že se s ním koalice rozhodla nespolupracovat, protože „rodiny by neměly být součástí žádné politické kampaně“.

Pár dní po tomto rozhodnutí svou fotku s Andrejem Babišem mladším na Twitteru zveřejní expředseda TOP 09 Miroslav Kalousek.

Volební model (Median): ANO – 27; Spolu – 21; PirSTAN – 20,5

 

9. září, 12:53

„Švindlbus“ dálnice na Ústí nad Labem

Na zadní pětce postarší karosy, v níž koalice po republice vozí exponáty připomínající kauzy Babišovy vlády, sedí dva novináři a dva politici – lídři PirSTAN.

Bartoš se probírá pár potištěnými papíry, Rakušan hledí do tabletu. V duchu si opakují hesla o boji proti korupci a zadlužování, o podpoře investic a robotizace, rozvoji školství a nízkoemisního průmyslu. I slova o parazitech a tasemnici, kterými za pár desítek minut dost zkomplikují život dvojici tlumočnic do znakové řeči.

To už jim na ústeckém Lidickém náměstí mezi stánky s občerstvením, dětským koutkem, virtuální realitou či programovými materiály naslouchá kolem 100 lidí, kteří v horkém odpoledni proslov politiků odměňují častým potleskem a souhlasným pokřikem.

Tak příznivě na slova Bartoše s Rakušanem reagují proto, že jde z velké části o členy a stoupence obou stran, které před začátkem akce a televizního přenosu mladá žena v tričku v barvách koalice vyzývala k hlasité podpoře.

Na zahájení ostré fáze kampaně se sjeli z řady krajů, a vyslyšeli tak nedávný e-mailový apel volebního štábu. „Potřebujeme na tuto akci dostat co největší množství našich lidí... BUDE NÁS ALESPOŇ STO?“

Po úvodních proslovech Bartoše s Rakušanem pod pódiem, na němž vlají vlajky „Pirátostánu“, obklopí hrozen asi dvaceti novinářů. Otázky sice nejsou překvapivé, politici ale ani tak žádnou nesmí vzít na lehkou váhu. Každé chybné slovo teď může stát hlasy. Tlak i zájem médií s blížícím se koncem kampaně stoupá. Jen v příštím týdnu je dohromady čekají dva tucty mediálních vystoupení.

Novináře po chvíli – a za dohledu několika bodyguardů, kteří teď lídry na velké akce doprovází – vystřídá pár místních. Směřují hlavně za Bartošem, který se v Ústeckém kraji v nejsledovanějším souboji voleb utká s Babišem. Pirátský šéf se – stejně jako na ostatních zastávkách kampaně – snaží všem aspoň pár minut věnovat. Soustředěně poslouchá, se zaujetím vykládá. Taková setkání má rád, nabíjí ho.

Jiná jsou naštěstí jen virtuální.

 

24. září, 23:51

E-mail pro: bartosi@psp.cz

Předmět: Svině všech sviní

„Bartoši, ty jsi svině všech sviní. Takovej křivák bude hlásat, že chce být Premiér. Vždyť na to nemáš. Chyťte se s Olgou a Ferjenčíkem a jděte zhulení někam prcat. Jo a Hřib, ten debil ať Vám k tomu svítí. Stejně na nic jiného nemá.“

Také součást kampaně. Až příliš častá. Z podobných vzkazů se Bartoš v lepším případě dozvídá, že je „vyhulenec“, zatímco Rakušan „vykulenec“, v horším, že je „zdegenerovanej“ a měl by „chcípnout“ nebo že ho „máti měla nechat potratit“.

V osobní kampani jsou naštěstí takové výlevy výjimkou. I tady se ale někdy objeví. Jeden příklad za všechny. Na osmadvacetiletou Kláru Kocmanovou, dvojku středočeské kandidátky PirSTAN, jeden zhruba padesátiletý muž na procházce s dítětem v kočárku vyjel: „Kdybych vás tady přejel tím kočárkem, tak tomu dítěti udělám největší službu.“

 

Začátek října

Pirátský poslanec Tomáš Martínek spolustraníky už poněkolikáté důrazně varuje před rizikem kroužkování.

Bartoš se ptá kolegů, jestli se před závěrečnými debatami přece jen nemá zbavit dredů.

Volební model (STEM): ANO – 27,3; Spolu – 21,4; PirSTAN – 17,4

 

3. října, po 21:45

Televize Prima, Vinohradská, Praha

Světla ve Studiu 1 se rozsvěcí, diváci vstávají, aby se protáhli. Bartoš se balí, aby odešel. V debatě Česko hledá premiéra nedostal dost hlasů a končí. Do finále postupují Babiš se šéfem Spolu Petrem Fialou. Právě debatu na Primě s často bouřlivou diváckou kulisou a hlasováním veřejnosti přitom vedení kampaně považovalo za jednu z klíčových. Měla ukázat, že Bartoš své konkurenty dokáže předčit, že PirSTAN ještě může volby vyhrát.

Bartoš nejel na kampaň a na diskusi trénoval čtyři hodiny. S pár kolegy cvičil odpovědi na očekávané otázky, piloval co nejúdernější formulace. Třeba věta, že Babišův nákup nemovitostí ve Francii přes daňové ráje „má korupční prvky až do roztrhání těla“, s níž bodoval v úvodu debaty, se zrodila právě v dnešní přípravě.

Nezaháleli ani Bartošovi kolegové. Na debatu dostali e-mailem upozornění už před pár dny. „Oslovte své známé, příbuzné, přátele, lidi v pirátských osádkách, prostě zaktivujte všechny, co by mohli poslat hlas.“ Dnes se podobné výzvy objevily na šifrované platformě Signal ve skupinách, jako je „topovací komando“, které jinak kampaň využívá k hromadnému lajkování vybraných příspěvků na sociálních sítích.

Hlasovalo se ostošest, „aby nám Ivan postoupil dále!“. Nakonec to nestačilo.

Naději však Piráti neztrácejí. Jeden, který mezi diváky ve studiu patřil k nejhlasitějším, po debatě říká: „Věřím, že se to ještě může otočit v náš prospěch.“

 

Autor je redaktor ČTK.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama