Strastiplná cesta k volební urně

26. září 2021

Profimedia.cz

Koupit letenku, najít ubytování, vzít si dovolenou, zajistit hlídání pro děti nebo cestovat s nimi – tohle všechno obnáší rozhodnutí volit pro desítky tisíc Čechů žijících v zahraničí. Česká republika patří mezi posledních osm států Evropské unie, které neumožňují korespondenční či elektronickou volbu.

Je polovina září a já vyplňuji žádost o voličský průkaz, kterou poté pošlu datovou schránkou na úřad v místě mého trvalého bydliště. Žiju v Londýně, a tudíž budu volit na českém velvyslanectví na Kensington Palace Gardens.

Na ambasádu to mám čtyřicet minut metrem, takže stihnu odvolit před prací. Spousta Čechů ale musí cestovat k urnám několik hodin, vzít si volno v práci, nebo letět do jiného státu. Míst k odvolení je totiž překvapivě málo.

Podle odhadů žije v zahraničí až čtvrt milionu lidí s českým pasem, k volbám však chodí pouze malá část z nich. Poprvé čeští expati volili v parlamentních volbách v roce 2002, kdy k urnám zavítalo něco přes 3 500 občanů.

V posledních letech tato čísla přece jen o něco stoupla. Do Poslanecké sněmovny v roce 2017 odvolilo ze zahraničí 10 400 Čechů, v druhém kole prezidentské volby 2018 svůj hlas využilo přes 17 tisíc krajanů.

Ze zahraničí je možné volit pouze do Poslanecké sněmovny a od roku 2013 v přímé prezidentské volbě. Není tedy možné volit na obecní úřady, na kraj, do europarlamentu či Senátu. Občan musí být zapsán na seznamu voličů, nebo si zažádat o voličský průkaz.

Podpořte Reportér sdílením článku