Až lisovaná Adéla ze sebe vydá to nejlepší

Post Image

Až lisovaná Adéla ze sebe vydá to nejlepší

Play icon
23 minut

foto Radek Miča

V Talmudu se píše, že až lisováním se z olivy dostane to nejlepší. A já to můžu po své pěší cestě z Prahy na Sněžku jen potvrdit. Nejdřív mě vnitřně lisovalo, že mi coby stand-up komičce virus zrušil spoustu vystoupení. Lisovala mě ta bezmoc, že mám sedět doma a jen nečinně přihlížet. Cestou mě lisoval pohled na vyprázdněné Česko a můj malíček byl téměř slisován. Nakonec jsem si ale místo vystoupení aspoň vystoupala na Sněžku. A bylo to boží. Nejlepší.

Na letošní jaro a léto jsem se opravdu těšila. Sama pro sebe jsem si ty měsíce nazvala obdobím „po práci legraci“.

Od března do června jsem si naplnila diář prací až po okraj – naopak léto bývá pro nás stand-up komiky, stejně jako pro herce, obdobím odpočinku a čerpání sil do další sezony.

Lakonicky řečeno: lidi jsou pryč, není pro koho hrát. Těšila jsem se tedy, že budu v létě trávit čas dovolených s dětmi a že se stejně jako loni sama vydám na duchovní pouť do Santiaga de Compostela.

V loňském roce jsem šla jen krátkou devítidenní trasu Camino Portugués (dohromady 260 kilometrů), a tak jsem si malovala, že letos půjdu cestu po španělském pobřeží alespoň na dva tři týdny. Prostě jsem plánovala, že si dopřeju dlouhou očistnou pouť, na které se opět potkám jen sama se sebou a svými myšlenkami.

Osud tomu však chtěl jinak a mně se jedním kýchnutím netopýřího virusu vyprázdnil diář jako koryta řek letošního jara.

Podpořte Reportér sdílením článku