Startupy jsou sexy. Lákají nové hráče

Byznys

K tradičním investorům do začínajících technologických firem se přidávají další. Do podpory a rozvoje startupů se zapojují bankovní domy. Velký plán na podporu firem v sedmi vybraných odvětvích si přichystala i státní agentura CzechInvest, která chce podpořit až tři sta různých projektů.

Dlouhou dobu byly investice do startupů doménou specializovaných firem. Velice často se stávalo, že za nimi stáli podnikatelé, kteří dříve sami uspěli se svými projekty a část vydělaných prostředků investovali do dalších inovativních firem.

Takovým příkladem mohou být v českém prostředí například dva Ondřejové, Fryc a Tomek. Ten první vybudoval a v roce 2012 úspěšně prodal internetovou nákupní galerii Mall.cz a nyní investuje prostřednictvím své společnosti Reflex Capital, která už do firem vložila čtyřicet milionů eur. Má za sebou mimo jiné úspěšné prodeje podílů ve firmách Apiary, Webnode nebo ePojištění. Ten druhý, Ondřej Tomek, dokonce už v roce 2007 prodal společně s Oldřichem Bajerem portál Centrum.cz. Investoval například do firem Shoptet, Safetica nebo Kiwi.com, kde stihl svůj podíl úspěšně prodat ještě předtím, než cestovní byznys ochromila covidová krize. Loni na podzim založil nový fond Impulse Ventures, který má pro startupy připraveny až čtyři miliardy korun.

Investice do začínajících, většinou technologických, firem však začaly v posledních letech přitahovat i jiné hráče mimo okruh tradičních venture kapitálových investorů. Postupně se do podpory a rozvoje startupů zapojuje bankovní sektor a také státní instituce.

Zakladatelé firem tak mají stále více možností, kde mohou hledat finance i podporu pro své záměry. Po zmrazení řady aktivit loni na jaře se život na startupové scéně opět rozběhl, byť s jistými změnami. „I když omezení zkomplikovalo tradiční platformy, které před pandemií spojovaly inovativní projekty s investory, tak startupová komunita se relativně rychle adaptovala a přesunula tyto aktivity do virtuálního prostředí. Takže ve finále se zakladatelé k investorům určitě dostat mohli,“ říká Kateřina Manley z týmu Seed Starter České spořitelny.

 

 

Synergie s bankou

Její banka sází zejména na projekty, ve kterých vidí styčné plochy s fungováním své finanční skupiny. „Projektům, které buď optimalizují interní procesy banky, nebo přinesou přidanou hodnotu zákazníkům, nabízíme proto nejenom finanční investici, ale chceme jim i pomoci s rozvojem a případným začleněním do našeho ekosystému,“ říká Kateřina Manley.

Příkladem takové oboustranně užitečné spolupráce je společnost Signi, která se zabývá digitálními podpisy a archivací dokumentů. Těch má samozřejmě instituce o velikosti České spořitelny spoustu. Proto chce nové řešení využívat pro své interní potřeby i pro komunikaci s klienty. Podle Kateřiny Manley by ale tato služba mohla být užitečná i pro korporátní klienty spořitelny.

Vyhledávání vhodných kandidátů ke spolupráci probíhá oběma směry, buď uchazeči se svými nápady banku sami osloví, nebo je spořitelna aktivně vyhledává. Pokud projdou úvodním posouzením, zve je ČS Seed Starter na intenzivní dvoudenní soustředění. „Zajímá nás hlavně technologické zpracování produktu, marketingová i obchodní strategie a finanční plán. A v neposlední řadě i to, jestli zkušenosti a schopnosti jednotlivých členů týmu odpovídají plánům společnosti,“ popisuje Kateřina Manley. Ti, kdo uspějí na tomto dvoudenním „bootcampu“, představují svá řešení představenstvu banky.

 

Zájem o fintechy

Upvest, Roger, Lemonero… Tak znějí názvy tří startupů z oblasti financí, takzvaných fintechů, do kterých v posledním roce investovala Komerční banka prostřednictvím své dceřiné firmy KB Smart Solutions.

Upvest zprostředkovává vklady od drobných investorů pro developerské projekty. Roger se zabývá proplácením faktur s dlouhou dobou splatnosti. A Lemonero nabízí úvěry e-shopům.

„Všechny tři společnosti mají jedinečné řešení, které přímo naplňuje nějakou z aktuálních potřeb našich klientů. A také působí v segmentech, které na západě fungují už dlouhá léta,“ říká Patrik Nový, ředitel KB Smart Solutions. Podle něj chce banka se všemi zmíněnými společnostmi spolupracovat dlouhodobě. „U společností Upvest a Roger je v plánu majetkový podíl v budoucích letech navyšovat s možností nabýt majoritu, zatímco u společnosti Lemonero se o této možnosti ještě bavíme,“ říká Patrik Nový. Spolupráce s externími startupy podle něj může mít řadu různých podob, od toho, že je nabídka jejich služeb uvedena na webových stránkách banky, až po strategickou spolupráci a majetkový vstup, jako je tomu u výše zmíněné trojice.

KB Smart Solutions ovšem investuje i do nápadů zaměstnanců samotné banky. „Program s názvem Můj Startup nabízí autorovi nápadu mnohaměsíční podporu v rámci inkubační fáze projektu, která může a nemusí skončit vytvořením samostatné společnosti,“ popisuje Patrik Nový. Jako příklad úspěšně dokončeného projektu uvádí společnost Finbricks, která integruje služby a účty z různých bank do jednoho prostředí.

 

Jedenadvacet investic

Roli klasického investora hraje J&T Banka, respektive její dceřiná společnost J&T Ventures. Ta v rámci svých dvou fondů už investovala do 21 technologických firem v pěti zemích (Česko, Slovensko, Německo, Finsko a Chorvatsko) a první podíly už také úspěšně prodala.

„Souhrnně jsme investovali zhruba 250 milionů korun. Nejsme pouhý finanční investor, aktivně pomáháme zakladatelům s budováním firmy, se zahraniční expanzí. Otevíráme nové obchodní příležitosti, pomáháme s nalezením talentů a se zajištěním dalších investičních kol,“ popisuje investiční ředitel J&T Ventures Martin Kešner.

První fond společnost J&T Ventures otevřela už v roce 2014, nyní je již v divestiční fázi, to znamená, že své podíly ve firmách prodává. „Ve společnosti Dateio jsme prodali náš podíl Erste Group a Air Bank. Tato služba umožňuje cílený marketing na základě bankovních dat o platbách kartou. Druhý exit byl prodej minoritního podílu ve společnosti Dotykačka, která poskytuje inteligentní pokladní systémy. Kupcem byla skupina Solitea,“ říká Martin Kešner s tím, že v covidovém období zájem velkých společností o investice poněkud ochladl. Nyní se jedná o prodeji podílů v dalších třech společnostech.

Druhý fond pak existuje od roku 2019 a jeho prostřednictvím investuje J&T Ventures v tomto období. „Z geografického hlediska nás zajímají projekty v rámci EU a jihovýchodní Evropy. Velikost investice do jednoho projektu máme nastavenou mezi pěti až sedmdesáti miliony korun. Preferujeme firmy, které mají hotový funkční produkt a připravují jeho spuštění na trh či mají platící zákazníky, ideálně na více trzích,“ popisuje Martin Kešner, podle kterého se firma zamýšlí zejména nad tím, zda dokáže projektům přinést i další přidanou hodnotu nad rámec samotné finanční investice.

 

Rady a vztahy

Odlišný přístup ke startupům zvolila ČSOB. Ta do začínajících firem neinvestuje finanční prostředky, ale pomáhá jim poradenskou formou prostřednictvím svého programu Start It. „V programu jsme zatím podpořili čtyřicet startupů. Děláme ale také mimo program desítky konzultací pro startupy, které nás osloví a chtějí zpětnou vazbu nebo i napojení na obchodní partnery do banky,“ říká Zuzana Paulovics, která akcelerátor Start It vede.

Do programu se mohou hlásit projekty, které plánují spuštění své služby nebo uvedení produktu na trh v nejbližších šesti měsících, mají už sestavený tým a přinášejí inovativní řešení. Obor podnikání není nijak omezen.

„Hlavní přidaná hodnota je, že jim poskytujeme druhý pár očí a strukturu pro úspěšný rozjezd. Kromě obvyklých workshopů, mentoringu a odborných konzultací mohou začínající firmy v programu Start It těžit také ze silné podpory v oblasti komunikace i ze zasvěcených informací o tom, jak fungují velké korporace,“ popisuje Zuzana Paulovics.

Podle ní je provoz tohoto akcelerátoru pro ČSOB jednak cestou, jak něco pozitivního vracet české společnosti, ale také prostředkem k vyhlédnutí z „bankovní bubliny“, získání inspirace a myšlenkového obohacení. „Do spolupráce a debat se startupy se zapojují desítky expertů z banky. S několika startupy jsme navázali spolupráci a inovovali i naše procesy,“ popisuje Zuzana Paulovics.

Z dobrého ohlasu mezi startupy se těší také Fio banka. Ta je podle údajů společnosti StartupJobs nejčastějším ústavem, kde mají české startupy své účty. StartupJobs zprostředkovává začínajícím firmám hledání zaměstnanců. Loni na podzim pak firma vyhodnocovala, ze kterých bank jí nejčastěji přicházejí od startupů platby za inzerci. „Umístění na první příčce v tomto průzkumu nás samozřejmě těší a je pro nás potvrzením, že máme produkty nastavené dobře,“ říká mluvčí banky Jakub Heřmánek, podle kterého mohou bance u začínajících podnikatelů pomáhat příznivé cenové podmínky za služby a také snadné napojení na systémy banky. „To může startupistům značně ulehčit vše kolem zpracování plateb do interních a účetních systémů,“ říká Jakub Heřmánek z Fio banky.

 

Tři sta firem za sedm let

Do podpory začínajících technologických firem se výrazně pouští i stát. Agentura CzechInvest rozjíždí projekt „Technologická inkubace“, jehož prostřednictvím chce v příštích sedmi letech podpořit více než tři sta začínajících firem. Každá z nich by mohla získat grant do výše pěti milionů korun.

Podpora bude směřovat do sedmi vybraných oblastí: mobilita budoucnosti, umělá inteligence a IT, kreativní průmysl, udržitelnost a ekoinovace, jaderná a částicová fyzika, chytrá řešení proti krizím a kosmické technologie. „Ty oblasti nebyly zvoleny nahodile, ale podle toho, kde má Česká republika největší potenciál k růstu. Věnujeme energii a prostředky tam, kde můžeme excelovat,“ říká generální ředitel CzechInvestu Patrik Reichl k programu, který se dlouho chystal a letos v březnu jej schválila vláda.

Podpora pro začínající firmy a originální záměry má být nejen finanční, ale také odborná a organizační. Má směřovat k tomu, aby bylo možné uvést počáteční záměr do života. „Na začátku projde startup koučingem a podnikatelským mentoringem, takže si ověříme, že je možné zamýšlený produkt dovyvinout a zda by k tomu mohla finanční podpora pomoci,“ říká Patrik Reichl. O tom, jaké projekty jsou dostatečně zajímavé a inovativní – a zasloužily by si tedy podporu ze státního programu –, mají rozhodovat odborné komise.

Jako první odstartuje oblast dopravy, Mobility Innovation Hub se má spustit už 12. července. Tato oblast zahrnuje vše od logistiky, letecké dopravy, železnice, automobilové dopravy až třeba po využívání dronů. Témat může být nepřeberné množství. Výběr prvních zajímavých projektů by měl podle plánů CzechInvestu začít už během léta, hned po oficiálním spuštění. První podpora by prý mohla přijít už letos v říjnu.

CzechInvest u programu takzvané technologické inkubace odkazuje na dobrou zkušenost z posledních pěti let s programem Evropské kosmické agentury (ESA), který umožnil komerčním firmám využívat postupy, technologie a materiály pocházející původně z kosmického výzkumu.

Firmy, které by chtěly se svými výrobky či službami uspět na zahraničních trzích, se mohou obracet také na agenturu Czech Trade. Ta v roce 2018 vytvořila specializované oddělení, které se zabývá podporou vysoce inovativních firem. Úzce spolupracuje právě s CzechInvestem nebo s regionálními inovačními centry. „Na zájmu menších firem bylo znát, když Czech Trade během covidového období začal své služby poskytovat bezplatně,“ říká Jan Špunda, který oddělení zaměřené na výrazně inovativní podniky vede. „Máme zde ale i firmy, které vznikly v posledním roce či dvou a už pro ně má smysl, aby si zaplatily účast na zajímavých zahraničních veletrzích,“ dodává.

Czech Trade jako státní agentura pro podporu exportu byl historicky zvyklý spíše na podporu klasického vývozu, nyní se však zabývá také podporou českých firem při transferech technologií či prodeji patentů.

 

Nápady zatím nechybějí

Ať už budou investice do nových projektů přicházet od soukromých osob, bank, nebo ze státního sektoru, případně budou kombinovat více zdrojů, nemusela by být o dobré projekty nouze. Firmy s českými zakladateli jsou úspěšné nejen na domácím trhu, ale i v mezinárodním měřítku.

Na jedné straně jsou firmy, které už přitahují velké investice, jako se to letos na jaře podařilo Productboardu zakladatelů Huberta Palána a Daniela Hejla, když firma získala na rozvoj dalších 72 milionů dolarů, tedy asi jeden a půl miliardy korun.

Na straně druhé pak jsou nové nápady, se kterými jejich autoři začínají svou cestu vzhůru. Oblasti přitom mohou být velice různorodé. Důkazem mohou být i tři příběhy v Reportéru, který vyšel v červnu 2021.

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama