Co vás napadne, to udělejte

foto Herbert Slavík

Osm Českých lvů za nejlepší kameru a zhruba desítka dalších cen k tomu. Vladimír Smutný patří už čtyři desetiletí mezi špičku českých kameramanů. Jak to dělá?

Pomohl vytvořit příběh Nabarveného ptáčete, Tmavomodrého světa i oscarového Kolji. Natáčel filmy akční, smutné, oddechové, loutkové i až takřka hororové.

Oblíbence mezi nimi nemá. „Ke každému ze svých filmů mám vztah, který by se dal přirovnat ke vztahu rodiče k dítěti. Každý mám rád.“

A nepolevuje, natáčí i nyní. V těchto dnech zrovna noční záběry. „Nerad mluvím o projektech, které nejsou hotové,“ říká a prozrazuje vlastně jen to, že se jedná o další film s režisérem Janem Svěrákem (kromě něj často spolupracuje také s Václavem Marhoulem, Jiřím Svobodou či například s Jiřím Vejdělkem). „Natáčení v noci je technicky náročné, ale umožňuje specifickou stylizaci. Spousta neosvětlených věcí zmizí a zůstane jen to, co vy sami chcete. Kde je tma, tam je i tajemství,“ dodává.

Vladimír Smutný se narodil v roce 1942 v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava. Samostatně začal natáčet až ve svých čtyřiceti letech, svého prvního Českého lva za nejlepší kameru získal za film režiséra Ivana Fíly z roku 1996 Lea. Pro toho zatím posledního si přišel loni, dostal ho za Nabarvené ptáče. Jestli chcete vědět, co všechno se musí udělat, aby vznikl dobrý film, dozvíte se, že je to vlastně jednoduché.

„Všechno, co je potřeba a na co stačí váš talent. Režisér chce vyprávět příběh a vy k němu musíte spolu s režisérem najít obrazový styl. Ale co vás napadne, to také musíte obrazově zrealizovat. A když vás nenapadne nic, máte sice klid, ale divák na film brzy zapomene.“

Podpořte Reportér sdílením článku