Švihlý život jedné advokátky

Byznys

Mělo to být splnění jejich životního snu, okolnosti se ale proti nim nevídaně spikly. Česká advokátka Anna a její nizozemský manžel Martijn začali budovat kousek od dálnice D1 pivovar s farmářským obchodem a ubytováním. Investovali do vidiny rodinného podnikání hodně, a to nejen peněz. Jenomže přišla první vlna korony. Potom druhá. A další… „Máme skvělý produkt. Všechno okolo je průser,“ shrnuje to Anna.

img DALŠÍ FOTOGRAFIE V GALERII
Audio
verze

Orientačním bodem může být dálniční exit 66 na polovině cesty mezi Prahou a Jihlavou. Tady, v malebném, ale přitom málo navštěvovaném kraji na pomezí Vysočiny a Podblanicka, rozjeli manželé van der Weerdenovi svůj životní projekt.

„Počkejte ve výčepu, jen vyložím pečivo. A ochutnejte tenhle skvělej loupák od Frydrychů,“ vychvaluje Anna pekařství, od kterého odebírá rohlíky.

Žije s rodinou u Chocerad na břehu Sázavy. Ráno vstala v šest, aby nakrmila ovce, kachny a koně. Pak odvezla pětiletou dceru do školky a pokračovala do Mnichovic pro pečivo. Odtud dorazila v devět ráno do pivovarského areálu v obci Němčice.

Ten se nachází u jednoho ze zálivů vodní nádrže Švihov, kterou většina Čechů zná pod názvem Želivka – podle řeky, již zadržuje.

„Dneska je to pohoda, nemusela jsem do města,“ vydechne Anna úlevně. Původně totiž mělo rodinné podnikání směřovat k vysvobození od její původní profese, kterou je advokacie. Místo toho musí talár oblékat častěji než dříve.

 

 

Když zmizí dělníci

Němčický statek koupili van der Weerdenovi v srpnu 2018. Anna jako advokátka s dobrou reputací a Martijn jako softwarový inženýr se specializací na robotiku představovali pro banky důvěryhodný pár, takže jejich solidně vyhlížejícímu záměru daly zelenou v podobě dvou úvěrů – investičního a provozního. Manželé do velkoryse pojatého záměru vložili také své osobní úspory a jako zástavu i několik rodinných nemovitostí.

Stavební řízení se vleklo, jeden ze sousedů se opakovaně odvolával, úřady nekonaly ve stanovených lhůtách. „Bylo to úmorné. Nakonec jsem našla způsob, jak souseda přimět, aby nám přestal házet klacky pod nohy, ale stálo mě to milion navíc,“ začíná Anna vyprávění s mnoha tragikomickými peripetiemi.

Další čárou přes rozpočet byly podmínky stavebního povolení. „Úřady vyžadovaly určité systémy vzduchotechniky a kvůli odhlučnění provozu jsme museli změnit materiál budovy – použít litý beton místo tvárnic. Asi nejdražším zjištěním bylo, že nemůžeme používat obecní kanalizaci, která vznikla hodně živelně. V tu chvíli už jsme byli o několik milionů jinde. Bylo ale nutné to dotáhnout, aby pivovar začal fungovat,“ přibližuje Anna situaci z loňského roku. Načež přišla korona.

Loni druhého března zmizeli ze stavby všichni dělníci – zalekli se omezení cestování, takže pospíchali domů. Zůstal jen majitel firmy, což byl Annin otec. „Tak jsme všichni navlékli pracovní rukavice a táta nám rozděloval úkoly,“ vzpomíná Anna na období, kdy místo příprav slavnostního otevření kmitala po stavbě.

„Nakonec jsme to zvládli a pochvalovali si: Jsme pašáci, nepropásneme léto! Jenže celníci ztratili originál žádosti k povolení daňového skladu (podmínka každé výrobny alkoholických nápojů – pozn. red.). Přílohy přitom měli,“ popisuje Anna. Nezbylo než znovu podstoupit tříměsíční úřední kolečko, místo v dubnu mohl Martijn začít vařit pivo až v červenci. Do toho se porouchalo chlazení a rozjezd nabral další tři týdny zpoždění.

První švihovské pivo šlo na trh 27. srpna 2020. „Všude byly ještě hromady písku a cihel, přesto jsme uspořádali velkou grilovačku, přišlo sto padesát lidí, zavládla velká euforie,“ líčí Anna. Oba manželé začali objíždět trhy a festivaly, kde Martijnovy belgické a holandské speciály slavily úspěch.

O šest týdnů později přišel opět zákaz hromadných akcí. „Koupili jsme pojízdný výčep a vykrášlili ho, abychom mohli vyrážet aspoň do okolních vesnic. Šlapalo to hezky, pivo budilo pozornost, lidi měli zájem. Ovšem za další dva týdny jsme už nesměli ani to,“ připomíná Anna zákaz prodeje čepovaného piva k okamžité konzumaci čili do kelímků.

Téměř na pokraji zoufalství následovalo rozhodnutí otevřít „Švihlý krám“ v Praze na Vinohradech – ve snaze nabídnout zboží v metropoli, kde jsou k prodeji řemeslného piva i farmářských výrobků přece jen příznivější podmínky než ve vesnici se čtyřmi desítkami adres. „Museli jsme něco podniknout, protože výroba piva se konečně rozjela, ale nebylo ho kde prodávat,“ komentuje Anna rozjezd obchodu s výčepem v Korunní ulici.

 

Bez taláru to nejde

Covidové kompenzace tvořily v případě van der Weerdenových sotva desetinu nákladů a přicházely s půlročním zpožděním. „V první vlně epidemie to šlo zvládnout. Banka zastavila splátky investičních úvěrů a domácí hypotéky, navíc stát stopnul platbu záloh na zdravotní a sociální pojištění. Ve druhé vlně už nám ale nikdo neodpustil vůbec nic a dopady byly drtivé,“ přibližuje Anna. Záchranným kruhem bylo, že nestačila skončit s advokacií, jak zamýšlela. Finančně pomohl také zbytek rodiny.

Opačný případ představuje Martijn, jenž dal vloni na konci léta výpověď v nizozemské firmě, která ho jako experta na robotiku štědře platila. Když epidemie trvala až do Vánoc, chtěl se vrátit, ale už to nešlo.

Právě vyčerpání z práce advokátky bylo přitom jednou z největších Anniných motivací k nové kariéře. „A dneska je to jediná činnost, která nám vydělává,“ konstatuje lakonicky žena, která před třemi roky čelila vážným zdravotním potížím. „Dneska to umím líp vybalancovat, nic jiného ani nezbývá. Kolegové už si zvykli, že přilítnu a převlíkám si pivovarnické triko za soudní talár,“ zasměje se právnička, která až čtyři dny v týdnu pendluje na trase Chocerady–Praha–Němčice.

Přidala se ovšem další komplikace: onemocněl Martijnův tatínek. „Počítali jsme, že nám pomůže se zahradou, kterou chceme využívat v pivovaru i v kuchyni. Spoustu toho už předpěstoval, moc se těšil. Teď čeká doma na operaci,“ říká Anna.

 

Na stodolu nezbylo

Běžný návštěvník Rodinného pivovaru Švihov si popsaných útrap nevšimne. Prostředí působí idylicky, v útulném lokálu jsou na čepu lahůdky jako Švihadlo (pivo vařené z koření a bylin), Švihov Ale (staroholandský speciál) nebo Grep Ale (s přísadou grapefruitu). Všechno jsou to svrchně kvašená piva, s jejichž přípravou si Martijn dlouhé měsíce hrál, receptury dohledával v belgických a nizozemských archivech. K mání jsou i domácí limonády a něco menšího k snědku.

Na druhém konci stavení je obchod, kde si můžete pořídit zboží od farmářů ze širšího okolí – sýry, marmelády, med, paštiky, maso, koření. K mání jsou i turistické brožury. A naproti je Martijnovo pivovarnické království. „Plánovali jsme ještě čtyři apartmány ve stodole a dvě chatky na zahradě. A protože jiné ubytovací kapacity v okolí nejsou, dost jsme si od toho slibovali. Jenomže na úpravu stodoly nezbyly peníze,“ říká Anna, která se chystá vyzvat příznivce Rodinného pivovaru Švihov, aby na částečné dotažení záměru finančně přispěli v rámci crowdfundingové kampaně.

Když v květnu přestala platit drastická omezení gastronomických provozů, rozjely se ve Švihově víkendové akce. Jako první se konal dětský den. „Ráno pršelo, byla zima, čekali jsme tak třicet lidí. A dorazilo jich tři sta!“ líčí Anna. Pochvaluje si dosah sociálních sítí: „Spojila jsem se s facebookovými skupinami Máme rádi Zruč, Máme rádi Ledeč a Máme rádi Vlašim. A maminky si to mezi sebou přeposílaly. Když jsme pak viděli ty davy, polilo nás horko, ale zvládli jsme to.“ Anna ukazovala, jak se vaří pivo, děti stavěly hrady z kelímků a pivních bas, hrála živá hudba.

Přes léto vyrážejí van der Weerdenovi se svými pivy ven mezi lidi. „Loni jsme spustili e-shop, ale ekonomicky nám to vůbec nepomohlo, protože jsme byli čerstvě na trhu a nikdo nás neznal. Teď se to snažíme dohnat,“ říká Anna. Sama pivo nepije. „No jo, byla jsem doma za ostudu. Tak za mnou Martijn pořád chodil a vyzvídal, jaké pivo bych aspoň ochutnala. A já prej, aby nepřipomínalo pivo, třeba něco ovocného. Martijn se šklebil, ale uvařil grepové, které je dneska nejprodávanější.“

 

6 + 1 profesí

Když začali vážně uvažovat, že se pustí do budování pivovaru, šla Anna na půlroční kuchařský kurz, Martijn se už předtím vyučil na sládka. „Šlo hlavně o to, abychom měli oficiální certifikáty a nemuseli kvůli živnostenským pravidlům spoléhat na někoho jiného,“ vysvětluje Anna, která zastává v rodinném podniku více funkcí. „V normální gastrofirmě máte finančního ředitele, markeťáka, provozního, obsluhu, účetní, závozníka. Já jsem všechno tohle dohromady, a do toho dál funguju jako advokátka,“ zasměje se trochu hořce.

Rodinný pivovar Švihov má momentálně dva stálé zaměstnance a několik maminek-brigádnic. „Největší oporou je kamarádka Evča, Lucka se stará hlavně o prodejnu, Hanka s námi drží od začátku. V pražském krámu jsou dva brigádníci a moje maminka,“ přibližuje Anna a dodává, že nejčastěji se mění pracovní zařazení jejího muže Martijna. „Trochu si vyčítám, že jsem to byla já, kdo ho přiměl, aby dal výpověď v předchozí práci. Byl už ale ztrhanej, vstával ve čtyři ráno, aby stihl obojí. Tak jsem mu loni v létě řekla: ‚To už zvládneme, dělej jenom pivo.‘ A v říjnu přišla další uzávěra.“

Třiačtyřicetiletý Martijn rozumí biologii i chemii, je IT expertem na automatizaci provozu, využívá i svůj pečlivý a systematický přístup. Když mi vypráví o tradičních holandských a belgických recepturách, je radost ho poslouchat. Annu zase nejvíc baví marketing, což je znát, když líčí, jaký reklamní kousek se jí nedávno povedl: „Hned u dálnice je mekáč, stojí přímo naproti radnici,“ přibližuje situaci. „A protože je tam moc hodnej pan starosta, dovolil nám dát poutač přímo před obecní úřad. Takže kdo si pojede dát hamburger, nemůže minout naši ceduli,“ září Anně oči radostí.

Šestatřicetiletá pivovarnice, která si odskakuje do soudních síní vydělat na faktury a další splátky, s nadhledem líčí, jak si v zimě zlomila nohu a do toho se porouchala všechna rodinná auta nebo jak vyzvedává dceru ze školky ulepená od piva. „Nevím, jak to dopadne, ale svůj dřívější život zpátky nechci, už kvůli Růžence, která to odnášela nejvíc. Dělat naplno jenom advokacii mě ubíjelo. Byly dny, kdy jsem ani nemohla dojít k soudu, rok mi trvalo postavit se na nohy. Teď máme velký dluhy a neskutečnej stres, ale zvládám toho víc, než bych od sebe čekala.“

Do výčepu nakukuje manželský pár, sousedé z vesnice. „Máte otevřeno?“ ptají se nesměle. „Máme, můžete si sednout i venku na terásku,“ nabízí Anna, která má pro hosty nachystanou hráškovou polévku a buřty na pivu. „Místní lidi jsou milí, choděj hlavně na pivo. Víc ovšem spoléhám na chalupáře, cyklisty a další výletníky,“ říká Anna.

 

Hledá se investor

Momentálně je v České republice přes pět set minipivovarů. Jak chtějí van der Weerdenovi v takové konkurenci prorazit? „Piva jako my tady nikdo další nedělá,“ říká Anna přesvědčeně a dodává: „Náš produkt je skvělý a výjimečný. Ale je fakt, že všechno okolo je dost průser.“

Martijn s Annou nyní opět objíždějí nejrůznější festivaly a trhy po celé republice, hodně se těší například na zářijový Písecký víkend módy a designu. „Vybrali si nás jako jediný pivovar, i když na rozdíl od velkých pivovarů nenabízíme žádné slunečníky ani sponzorský příspěvek,“ říkají pyšně. Začínají také experimentovat s pěstováním hlívy ústřičné na pivovarnickém mlátě. „Chceme ji využívat při přípravě jídla a piva a nabízet i ostatním restauracím,“ vysvětlují. Anna také plánuje oslovit potravinářský řetězec Makro, který ve snaze vyjít vstříc náročnějším zákazníkům zavedl během epidemie nabídku piv z malých pivovarů. „Reakce na naše pivo máme superpozitivní, nedávno s námi natočil podcast Lukáš Hejlík, který nás zařadil do své aplikace Gastromapa, to všechno mě žene dopředu,“ usmívala se Anna, když jsme se loučili.

Na konci července mi ovšem přišel mail: „Hodně jsme o tom s manželem mluvili a shodli se, že nemáme jinou možnost než prodat část obchodního podílu. Kdyby se ozval někdo slušný, kdo by se k nám chtěl připojit a neničil ducha našeho podniku, rádi to s ním probereme.“

 

 

 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama