Pegasus v akci. Špičkový odposlech na Hradě

Jeden z pracovníků kanceláře prezidenta republiky měl ve svých dvou telefonech nainstalován odposlouchávací systém Pegasus. Ten dokáže získat z telefonu veškerá data a zároveň odposlouchávat hovory či působit jako prostorový odposlech. Jde o dosud nejdokonalejší známý systém špehování, který vyvinula izraelská kybernetická společnost NSO Group. Firma přitom tvrdí, že systém prodává jen státům nebo státním institucím. To by znamenalo, že systém mohla použít v Česku – v případě zaměstnance Pražského hradu – buď cizí země, nebo zpravodajská služba českého státu. Že by šlo o nějakou firmu či jednotlivce ze soukromého sektoru, je málo pravděpodobné.

Špionážní program z Izraele měl původně pomáhat zejména v boji proti terorismu, některé státy ho ale už využily v rozporu se zákony i ke sledování nepohodlných lidí. To vyšlo najevo v uplynulých dvou letech. Skandál s kontroverzním využíváním Pegasu se nevyhnul ani členským státům EU. Poslanci Evropského parlamentu se už od loňského roku zabývají informacemi, že vlády Polska a Maďarska zneužívaly software k odposlechu svých kritiků a že se Pegasus objevil například ve Španělsku a Řecku.

Případ, na který nyní upozorňuje magazín Reportér, je první informací, že systém Pegasus byl použit i v České republice. Kdo ho dostal do mobilů pracovníka Hradu, není jasné. Je zde ale určitá souvislost s rozsáhlou aférou se špehováním prezidenta Miloše Zemana a jeho nejbližších spolupracovníků českou tajnou službou BIS, přestože ta jakékoli nelegální sledování zásadně odmítá.

 

•••

Skládat dohromady puzzle tohoto příběhu není vůbec jednoduché. Pohybujete se v prostředí tajných služeb, kde zcela nelze věřit nikomu, a to ani oficiálním zprávám, mluvčím nebo autoritám. V těchto vodách si hlavní aktéři velmi často hrají své hry. Zveličují své úspěchy nebo naopak zastírají selhání vršením lží a polopravd tak dokonale, že to pak působí jako naprostá realita, přestože jde o vylhaný příběh.

Ještě větší problém nastává, když proti tajné službě stojí úřad prezidenta Miloše Zemana, který má ve svých aktivitách značné máslo na hlavě: klam a lhaní tam nejsou ničím neobvyklým.

Ověřit si pak příběhy tajných služeb a hradního světa nebo se alespoň přiblížit ke skutečnému obrázku může být nakonec teoreticky mnohem těžší než rozplétat závažný zločin, během kterého stojí vyšetřovatel nad mrtvolou a hledá možného pachatele. Svědci, důkazy či listinné materiály vás při pátrání v klasické kriminální kauze obvykle nakonec navedou na správnou cestu. Ale pokud jde o „záležitosti tajné služby“ a „hradní spiklenectví“, je to téměř pekelná kombinace. Nepřesné, či dokonce nepravdivé informace se v obou případech používají k odvedení pozornosti od podstaty problému.

V novinářské práci, pokud jde o tajné služby a svět kolem Miloše Zemana, proto platí trojnásob heslo „důvěřuj, ale prověřuj“. Je potřeba několikrát kontrolovat věrohodnost toho, co „zpravodajci“ či naopak hradní zdroje říkají – a to včetně toho, proč a kdy to říkají, a dokonce s jakou intonací či grimasou na tváři to vyslovují.

Platí také, že záleží na drobných detailech, na malých vedlejších stopách, které vás mohou dovést k cíli spíše než schůzky s agilním mluvčím tajné služby BIS, který má za úkol razit ve veřejném prostoru jen „jednu správnou pravdu“. Stejně kritický úhel pohledu platí samozřejmě i v případě, že vám sděluje informace jakýkoli agilní „zdroj z Hradu“. Často je totiž jejich pravda jen verzí, která vyhovuje šéfovi, v tomto případě buď řediteli BIS Michalu Koudelkovi, nebo (nyní již odcházejícímu) prezidentovi republiky Miloši Zemanovi.

Jaká jsou fakta, se nedá zjistit tím, že se postavíte na jednu či druhou stranu. Zeman skutečně založil významnou část své prezidentské kariéry na prosazování partnerství s Ruskem a Čínou, Koudelka sice tuto toxickou Zemanovu aktivitu rozbíjel, ale používal u toho hodně nestandardní postupy, které mohou být – pokud by se prokázaly – za hranicí správných postupů a hlavně mimo zákon.

 

•••

Od roku 2016 sbírala tajná služba informace o dění na Hradě, což může být pochopitelné – pokud motivem bylo ochránit zemi před bezpečnostními riziky pramenícími z aktivit Hradu směrem k Moskvě či Pekingu.

Druhá věc však je, že BIS mohla při monitorování Hradu mimo jiné použít metody, které nemají oporu v zákoně.

Podezření, jež se nad případem vznáší, je následující: BIS odposlouchávala telefony tří blízkých spolupracovníků Miloše Zemana, a protože prezident používal k hovorům jejich mobily, slyšela tajná služba i vše ostatní, o čem mluvila a s kým si co domlouvala hlava státu. A to včetně vnitropolitických debat, které neměly s bezpečnostními riziky Číny a Ruska nic společného. Přepisy těchto politických hovorů pak – podle hradní verze celého případu – mohl dostávat na stůl i bývalý premiér Andrej Babiš: informace z odposlechů se údajně hodily při vyjednávání politických obchodů se Zemanem.

Tohle všechno jsme popsali už loni v říjnu v rozsáhlém materiálu v časopise Reportér a nutno dodat, že to bylo po pečlivé, víc než půlroční práci na tématu.

 

•••

Než se dostaneme dál, je nutné si říct a shrnout, co je v případu nelegálních odposlechů Hradu klíčové a jaké pro to existují stopy a indicie.

Za prvé. Je tu sdělení prezidenta Zemana: ten již v srpnu 2021 sám veřejně oznámil, že obdržel od důstojníků BIS informace, že ho tajná služba – zřejmě bez povolení soudu – odposlouchávala.

Za druhé. Magazín Reportér zjistil, že mu tyto informace poskytl na přelomu let 2017 a 2018 na osobní schůzce tehdejší šéf zpravodajské techniky BIS Martin S. (Rok nato byl nucen Martin S. z BIS odejít. A to zřejmě proto, že se o jeho návštěvě na Hradě dozvědělo vedení BIS.)

Za třetí. Reportér zjistil, že Martin S. měl prezidentovi předat přepisy z několika odposlechnutých hovorů – jedním z nich byl telefonický hovor, který měl v říjnu 2017 Zeman s tehdejším slovenským premiérem Robertem Ficem. Zeman pochopil, že jde skutečně o odposlech jeho hovorů, protože přepis přesně odpovídal obsahu debaty s Ficem.

Za čtvrté. Prezident Zeman veřejně prohlásil, že o problému – jakmile se o něm dozvěděl – ihned informoval tehdejšího premiéra Andreje Babiše. „Posléze mi pan premiér za přítomnosti pana kancléře sdělil, že odposlechy zastavil,“ řekl v srpnu 2021 Zeman a dodal: „Ale nebyla to pravda, protože z útrob BIS jsem se opět dozvěděl, že odposlechy pokračují.“ (Babiš to ve veřejném prohlášení zpochybnil. „Zásadně odmítám, že bych se kdykoli zajímal o to, koho naše služby odposlouchávají,“ reagoval Babiš.)

Za páté. Zeman inicioval loni na jaře schůzku s Babišovým nástupcem premiérem Petrem Fialou, aby ho zasvětil do svých výhrad, které má k řediteli BIS Koudelkovi. Na schůzce byli podle Zemana ještě dva vysoce postavení důstojníci bezpečnostních složek státu. Podle informací Reportéra šlo o šéfa Vojenského zpravodajství Jana Berouna a ředitele Národního bezpečnostního úřadu Jiřího Langa. Oba údajně potvrdili Zemanovy kritické výhrady ke Koudelkovi.

 

•••

Co se stalo poté, co Zeman v srpnu 2021 poprvé veřejně vyslovil podezření, že ho BIS odposlouchávala?

Zasedla sněmovní komise pro kontrolu BIS a požádala o vyjádření ředitele Koudelku. Ten je ujistil, že k nezákonnostem nedocházelo. A komise konstatovala, že je vše v pořádku. Nutno zdůraznit, že komise nemůže nahlížet do živých případů a nemá ani možnosti, jak by zjistila, zda BIS odposlouchávala bez povolení. Orgány činné v trestním řízení po Koudelkově ujištění zůstaly v klidu. Nikdo nevydal pokyn k vyšetřování závažného podezření, které vyslovila hlava státu.

A co se dělo, když o případu s dalšími konkrétními informacemi a v souvislostech informoval v říjnu 2022 časopis Reportér?

Opět zasedla komise pro dohled nad činností BIS a konstatovala, že není co kontrolovat. „Nemáme žádnou informaci, že by tam k něčemu došlo, co by bylo nezákonné. Můžeme konstatovat, co už jsme konstatovali, že nejsou žádné indicie, že by se BIS provinila nějakým nezákonným postupem, z těch informací, které můžeme dostat,“ uvedl 15. prosince 2022 předseda komise, poslanec KDU-ČSL Pavel Bělobrádek.

Případem se nicméně začala zabývat alespoň inspekce BIS, která ovšem vede šetření, zda a kdo případně vynesl prezidentovi tajné informace. (Vyšlo to najevo koncem ledna 2023, když Deník N informoval o návštěvě inspektorů BIS na Hradě.)

Miloš Zeman pak potvrdil, že u něj lidé z tajné služby byli, ale prohlásil, že je přesvědčen, že by měli vyšetřovat něco jiného – tedy samotné odposlechy, které podle něj byly nelegální. A odkázal se na text v Reportérovi. „Postěžoval jsem si, že informace o údajných odposleších prezidenta republiky a jeho spolupracovníků zatím BIS nevyšetřovala. Odkázal jsem je – a tady vidíte, jak přeji novinářům – na článek pana Kmenty v časopise Reportér, kde pan Kmenta uvádí, že tyto odposlechy byly nelegální,“ řekl 27. ledna 2023 Zeman.

 

•••

Přístup vládních politiků i některých médií jako by kopíroval v tomto případě zjednodušené schéma pohledu: Koudelka je dobrý, Zeman je zlý. Že Zemana BIS odposlouchávala? To je přece dobře. A že by to mělo být nelegálně? Na to nejsou důkazy. Celkově vzato je na celé aféře zarážející, jaký přístup zvolili v této kauze politici, policie a státní zastupitelství – tedy že nemá smysl vyšetřovat Koudelku, protože větší zloduch je tu přece Zeman.

Vyrovnat se s kauzou konstatováním, že Zeman je nedůvěryhodný, lze považovat za alibistické. Zvláště když BIS opanovala veřejný prostor a šíří v médiích svou verzi případu, čímž tlačí politiky a úřady k tomu, aby vnímali celý příběh kolem Zemana jen optikou BIS.

 

•••

Je velmi zajímavé sledovat, jak o sporu Hrad–BIS referují některá média. Někdy to působí dojmem, jako by byl dodavatelem informací výhradně „zdroj blízký vedení BIS“. V takovém případě by bylo namístě být obezřetný, protože může jít o přímé využití médií v zájmu ředitele BIS, který vede „válku s prezidentem“ a chce tím získat ve veřejném prostoru převahu. Jedním z motivů takového jednání by pak mohlo být i vytváření tlaku, aby se odvedla pozornost od podstaty problému – tedy od nelegálního odposlouchávání, jak o něm mluví prezident.

Pokud se zpravodajské službě podaří získat podstatnou část veřejnosti pro narativ, který předkládá, bude logicky druhá strana považována za částečně nebo zcela nedůvěryhodnou. Její argumenty pak nebudou brány v potaz a nepadnou tak důležité otázky na to, zda byl postup tajné služby zcela v pořádku.

Na tomto místě je třeba zdůraznit, že pokud BIS monitoruje podezřelé mezinárodněpolitické aktivity hradního kancléře Vratislava Mynáře a Zemanova šéfporadce Martina Nejedlého, je to srozumitelné a dává to logiku. Jiné aktivity BIS směřující k dalším lidem kolem Hradu jsou ovšem přinejmenším sporné. Nesou známky toho, že se mohly odehrávat ne proto, aby byl stát ochráněn proti rusko-čínskému vlivu, ale aby pomohly řediteli Koudelkovi „přežít“ problémy, které měl s dosluhujícím prezidentem.

 

•••

Z úřednického aparátu kanceláře prezidenta republiky namířila BIS svou pozornost zejména na dva lidi: na Jana Nováka a Jiřího Roma. Oba jsou považováni současným vedením tajné služby za riziko, či dokonce ohrožení.

Novák, který většinu času zastával na Hradě funkci ředitele bezpečnostního odboru, je dlouholetým úředníkem, který pracoval v politickém odboru prezidentské kanceláře již v éře Václava Havla. Později se z něj stal koordinátor spolupráce Hradu se zpravodajskými službami, a to nejen v době vládnutí Miloše Zemana, ale také během části mandátu Václava Klause. Působil též jako vedoucí Úřadu vlády v době premiérů Mirka Topolánka, Jana Fischera či Petra Nečase.

Na Nováka se BIS v poslední době zaměřila údajně proto, že se měl podílet na zametání stop po nelegální skartaci několika tajných dokumentů na Hradě. V médiích pak dostal Novák označení: „hradní vymetač“ nebo „muž, který čistí Hrad“.

Hradní zdroje ovšem tvrdí, že pravým důvodem zájmu BIS je, že u Nováka se organizovaly aktivity, jejichž cílem bylo sehnat pro prezidenta republiky důkazy o jeho nelegálních odposleších.

 

•••

Jiří Rom, který byl šéfem analytiky BIS, nastoupil na Hrad v roce 2020 a působil jako zástupce Nováka. Rom skončil na Hradě koncem loňského roku. Jiří Rom představoval pro ředitele BIS přímé riziko, neboť odešel z BIS proto, že nesouhlasil s tím, jak tajnou službu Koudelka vede. Pro Koudelku byl Rom nebezpečný tím, že mohl znát zákulisí problematického odposlouchávání Miloše Zemana.

V médiích se o něm psalo jako o „hlavním protivníkovi ředitele BIS“, který má ovšem „kontroverzní minulost“. Některé jeho bývalé přátele z BIS dokonce šetřila inspekce BIS a chtěla jim odebrat prověrku kvůli kontaktům s Romem.

Z Roma udělal svým způsobem terč samotný prezident Zeman. Ten se hned poté, co Rom na Hrad nastoupil, pochlubil tím, že pro něj Rom pracuje. A v říjnu 2020 ho Zeman v rozhovoru pro MF DNES dokonce spojil s prací na analýze profesních selhání Koudelky. Prezident tím chtěl přesvědčit tehdejšího premiéra Andreje Babiše, proč nemůže souhlasit s povýšením Koudelky na generála a proč tak usiluje o to, aby Koudelka skončil ve vedení BIS. Z toho pak vznikla legenda, že Rom chystá na Koudelku kompromitující materiály.

Nakolik byl Rom pro Zemana a jeho aparátu oporou v boji proti Koudelkovi, není jasné. Je vysoce pravděpodobné, že pomohl Zemanovi zformulovat argumenty proti Koudelkovi. Na druhou stranu se podle některých zdrojů stávalo, že si určití spolupracovníci Zemana často stěžovali, že jim Rom moc nepomohl: v kritických chvílích se držel zpět a zřejmě i s ohledem na závazek mlčenlivosti neprozradil vše, co by si Zemanovi lidé přáli.

 

•••

Stručně řečeno.

Verze BIS byla, že oba zmiňovaní hradní úředníci byli podezřelí: jeden ze zametání stop, druhý údajně z možného úniku informací.

Verze Hradu je, že BIS vytvářela kolem obou úředníků zpravodajské kombinace s cílem je znevěrohodnit či ochromit jejich aktivity, které by mohly dokázat selhání tajné služby a jejího ředitele.

 

•••

BIS zjevně vždy, když cítila nebezpečí, vysílala do médií signály, že se proti tajné službě chystá kampaň.

19. listopadu 2020 řekl Michal Koudelka Deníku N: „Získáváme v poslední době řadu informací o tom, že se proti službě připravuje diskreditační kampaň. Důvodem je činnost kontrarozvědky, která některým skupinám komplikuje jejich plány.“ Připomeňme, že to bylo nedlouho poté, co na Hrad nastoupil Jiří Rom.

5. ledna 2023 přinesl Deník N informaci z kuloárů sněmovní komise pro dohled nad BIS, že „se proti BIS podle jejího ředitele Michala Koudelky chystá nový kompromitující materiál o odposlouchávacích zařízeních na Hradě“. Dodejme, že to bylo nedlouho poté, co se na Hradě u spolupracovníků Jana Nováka zvýšila intenzita pátrání po důkazech o nelegálních odposleších Miloše Zemana. Do tohoto pátrání byla podle informací Reportéra zapojena také soukromá agentura 3D Security.

Tajná služba se pak zaměřila na aktivity této bezpečnostní agentury. Podle verze BIS tato agentura mohla na Hradě nastražit tajný odposlech, který by pak byl naoko odhalen a posloužil k tomu, aby získal Zeman falešný důkaz o odposleších na Hradě.

Podle verze, jakou předkládají zdroje z Hradu, dělala soukromá agentura ve vybraných místnostech jen „obranně-technickou prohlídku“, aby se prezidentský úřad ochránil před nelegálními odposlechy BIS.

Když se o aktivitách agentury 3D Security na Hradě dozvěděl nově zvolený prezident Petr Pavel, vyjádřil znepokojení. A řekl, že nechá Hrad zkontrolovat, aby tam nebyly štěnice. Kancelář prezidenta republiky posléze vydala veřejné prohlášení, že žádná agentura neměla „neomezený přístup“ do hradních prostor a nebyla placena z veřejných peněz. Že by agentura s Hradem vůbec nespolupracovala, však výslovně nesdělila. Ve stejném prohlášení ještě kancelář uvedla, že dříve žádala o ochranu před „nelegálními odposlechy“ také kontrarozvědku BIS. „Tato praxe byla přerušena v okamžiku, kdy prezident republiky obdržel informaci o tom, že v době, kdy na jeho žádost BIS provádí obranně-technické prohlídky proti odposlechům na Pražském hradě, zároveň sama Pražský hrad odposlouchává,“ stálo v prohlášení.

 

•••

Jak jste si všimli, ve sporu mezi Hradem a BIS není jasné, co je realita a co nikoli. Jde o tvrzení proti tvrzení. Verze proti verzi.

Zeman tvrdí, že byl odposloucháván bez svolení soudu, BIS tvrdí, že se nic takového nedělo.

Proto se teď vraťme ke špionážnímu systému Pegasus, o kterém byla řeč na začátku tohoto textu, a držme se co nejvíce faktů.

 

•••

Z informací blízkých bezpečnostní komunitě získal magazín Reportér informaci, že v několika telefonech používaných lidmi z Hradu byly nalezeny stopy nejdokonalejšího odposlechového systému s názvem Pegasus. Jeho používání a licence od izraelského výrobce vyjdou přinejmenším na desítky milionů korun ročně. Kdo měl tímto způsobem napíchnutý telefon? A komu stálo za to investovat do akce takové peníze?

Podle informací Reportéra měl špionážním systémem napíchnutý telefon jeden z pracovníků kanceláře prezidenta, s nímž Miloš Zeman řešil bezpečnostní otázky. Tento člověk potvrdil nález stop po systému Pegasus ve svých telefonech, z obavy o své další uplatnění ale nesouhlasil se zveřejněním svého jména. Pegasus objevila v jeho dvou telefonech bezpečnostní agentura Supreme Analytics, která se zabývá odhalováním štěnic. „Byly nalezeny dvě stopy. Obě jsou datovány do roku 2021. Je tedy nepravděpodobné, že je Pegasus v zařízení v současné době aktivní,“ shrnula firma Supreme Analytics.

Novák, jenž byl o nabourání mobilu hradního úředníka informován, sdělil, že k tomu nebude poskytovat žádné stanovisko.

 

•••

Šéf firmy Supreme Analytics Jiří Ráž řekl, že nemůže sdělovat detaily a jméno klienta. Ale obecně může potvrdit, že v zařízení, které zkoumali se souhlasem majitele, byly skutečně stopy po Pegasu. „Ano, detekovali jsme ten software,“ řekl magazínu Reportér Ráž. „A je to také poprvé, kdy jsme na to reálně u nějakého klienta narazili,“ dodal.

Pegasus podle něj funguje tak, že ho útočník na dálku do telefonu nainstaluje a pak ho na dálku taky odinstaluje. Pegasus pošle do telefonu oběti nějakou zprávu a tím spustí špionážní program, před kterým není obrany. „Dnes už nemusíte na nic kliknout, není potřeba žádné vaší odezvy či reakce,“ uvedl.

Pegasus je spyware vyvíjený izraelskou kybernetickou společností NSO Group, který lze skrytě instalovat na mobilní telefony a další zařízení opatřené různými verzemi operačních systémů iOS a Android.

Odhalení systému Pegasus z roku 2021 naznačují, že software dokázal proniknout také do mobilů Apple s nedávnými verzemi systému iOS minimálně po iOS 14.6. Podle amerického The Washington Post a dalších zdrojů Pegasus nejen umožňuje sledování stisků kláves a veškeré komunikace z telefonu (SMS, e-maily, vyhledávání na webu), ale také umožňuje odposlouchávat telefonní hovory, sledovat polohu a skrytě používat mikrofon a fotoaparát mobilního telefonu a tím plně sledovat jeho uživatele.

„Ten software je fantom. A ta celá věc s jeho zneužitím je hrozná,“ řekl Ráž. Nejde jen o odposlech hovoru. Takhle napíchnutý telefon se podle něj stává člověku nebezpečným vcelku. „Vždyť mobil nosíme všude s sebou,“ řekl Ráž. Riziko není jen odposlech hovoru. Pegasus stáhne z telefonu všechna data. „Je to ohrožení všeho – veškeré soukromé záznamy, zdravotní záznamy, pracovní záznamy, finanční záznamy. Dostanou se ke všemu, co jste si v telefonu uložili,“ řekl Ráž. „A průšvih je, že na to není ani obrana. My skenujeme daný stav, ale nejsme schopni zajistit jakoukoli obranu,“ uvedl Ráž.

 

•••

Detekce Pegasu není podle něho založena na principu klasického antivirového programu, který má v sobě vzorky škodlivých aplikací. „Tady je detekce založena na tom, jaké stopy po sobě nechává Pegasus v mobilním operačním systému. A druhá věc je, že když se odinstaluje, smaže i záznamy po některých systémových službách a tam pak vzniknou specifické díry,“ vysvětlil Ráž, jak se dá na stopy špičkového odposlechového systému přijít.

Chytit Pegasus „při činu“ nebo zachytit, co všechno v telefonu udělal, podle Ráže nejde. „Po něčem, co už tam není, nemáte šanci se dozvědět podrobnosti,“ řekl.

Kdo software Pegasus v Česku použil, nedokáže Ráž vystopovat. „Ano, prodává se primárně státním hráčům, ale je to software. A každý člověk se zkušeností s IT ví, co všechno se jako software už dokázalo ukrást,“ řekl.

Pokud se někdo zmocní Pegasu, může se nabourat do jakéhokoli telefonu. „Stát ztratil monopol na odposlechy, protože to – zjednodušeně řečeno – teď udělá nějaký ajťák někde na dálku… A už nepotřebujete operátora se svolením soudu, nepotřebujete žádný zvláštní technický útvar policie. To je docela děsivé,“ dodal Ráž.

 

•••

Řada států, která si od roku 2016 Pegasus koupila, nezapojila tento program pouze do boje proti teroristům a nejzávažnějším zločincům, což byl původní oficiální účel softwaru. Jak v červenci 2021 ukázalo mezinárodní vyšetřování nazvané The Pegasus Project, na kterém se podílely Amnesty International, nezisková organizace Forbidden Stories a desítky žurnalistů ze sedmnácti médií, některé vlády jej využívaly pro sledování opozičních politiků, novinářů a aktivistů.

Obecně pak platí, že softwarem Pegasus podle různých zdrojů disponují úřady mnoha států. Případ napíchnutých telefonů hradního úředníka nyní ukazuje, že Pegasus se přinejmenším jednou vyskytl i v Česku.

 

•••

Kauza odposlechů na Hradě naznačuje, jak závažný problém nastal: spor dvou institucí – BIS a Hradu – pravděpodobně zašel příliš daleko.

Za normálních okolností by totiž měla být tajná služba BIS první, kdo má skandál s Pegasem šetřit a kdo má Hrad před takovou hrozbou chránit. Ale místo toho pro Hrad pracuje soukromá agentura, zjevně najatá Zemanovými spolupracovníky, a kontroluje, zda není někdo odposlouchávaný. Protože Hrad přestal důvěřovat bezpečnostním složkám státu. A platí to i obráceně, kontrarozvědka nedůvěřuje úřadu hlavy státu.

Přitom kdo jiný by měl ochránit úřad – jako je ten prezidentský –, když ne kontrarozvědka BIS. Ale protože neexistuje důvěra, není možná ani spolupráce v oblasti bezpečnosti. Ze vzájemné války vzniklo natolik toxické prostředí, že už si nikdo nemůže být ničím jistý. Ani nový prezident Petr Pavel…

Zodpovědnost za to padá především na hlavu Miloše Zemana i Michala Koudelky.