Chceš pivo? Ukaž mobil

Pane vrchní, dvě piva, prosím! A občanku máte? No, u sebe ne. Tak to se nezlobte…

Takové dialogy si ze svého mládí pamatují celé generace. Už brzy se ale mohou změnit. K prokazování plnoletosti s sebou do restaurace nebude třeba nosit občanský průkaz či pas. Stejně dobře poslouží i mobilní telefon, který jednoduše prokáže, že je jeho majitelce či majiteli osmnáct a více let. A nikomu při tom nebude potřeba spolu s věkem ukazovat jméno či další údaje.

Postará se o to BankID PLUS, aplikace, která před nedávnem vznikla jako vedlejší produkt bankovní identity, přes kterou se mohou lidé už téměř dva roky přihlašovat k online styku s úřady či některými firmami. Nová aplikace totiž může sloužit i jako oficiálně uznávaný doklad o dosažení plnoletosti. A nabízí docela široké využití – od hospod, diskoték a barů přes samoobslužné pokladny supermarketů až po výdejní boxy e-shopů.

Princip je docela jednoduchý. Člověk si stáhne aplikaci do telefonu, jednou ji propojí se svou bankovní identitou a aplikace pak pokaždé, když je to potřeba, vygeneruje QR kód, kterým se prokáže, že je uživatel 18+. Aplikace už je k dispozici v App Storu i v Google Play, takže si ji může stáhnout kdokoli.

Číšník nepotřebuje adresu

V současné době probíhá první testovací provoz ve vinárnách Vínograf a v pražské restauraci Červený jelen. Pro restaurace a bary obecně by měla aplikace přinést zrychlení kontroly věku zákazníků. Zároveň také bude zachovávat soukromí zákazníků. „Cílem provozovny je ověřit, zda je zákazník ve věku, kdy mu mohou prodat alkohol. Nepotřebují k tomu vidět jeho jméno, místo narození, nebo dokonce bydliště,“ říká Marek Růžička, výkonný ředitel společnosti Bankovní identita, jež celý systém BankID provozuje.

Digitální „důkaz plnoletosti“ musely nejprve posvětit příslušné úřady, jinak by jej nemohli prodejci alkoholu či tabáku bez obav používat ani v testovacím provozu. „Představili jsme aplikaci na České obchodní inspekci, na policii i na ministerstvu zdravotnictví,“ říká Marek Růžička. Ministerstvo tento způsob kontroly věku spotřebitelů označilo za přípustný, neboť i zákon říká, že je možné provádět prokázání „elektronickým prostředkem“. Bankovní identita je zároveň oficiálním, státem uznávaným prostředkem elektronického ověřování totožnosti. Informace vycházející z tohoto zdroje lze proto podle ministerstva zcela jistě považovat za dostatečně průkazné.

Bankovní identita je k dispozici všem klientům českých bank, kteří mají elektronické bankovnictví. Ti se pak stejně bezpečně jako ke svému účtu mohou přihlašovat také do portálů státní správy i některých soukromých firem. Za dva roky provozu využilo 1 600 000 lidí alespoň jednou bankovní identitu v kontaktu se státem. Řada z nich ji používá opakovaně – například při podávání daňových přiznání, žádostech o vydání řidičských průkazů, o rodičovský příspěvek či o přídavky na dítě.

Velkou výhodou je „nekonečná otevírací doba“ úřadů a také významná úspora času na straně občana.

Když loni vláda schválila vyplácení jednorázového „protikrizového“ příspěvku na dítě ve výši 5 000 korun, devadesát procent všech žadatelů využilo online žádost a velká většina z nich se identifikovala právě bankovní identitou.

Množství úředních úkonů, které lze vyřizovat digitálně, neustále roste na všech úrovních veřejné správy. Od poloviny roku by mělo být například možné žádat digitálně také o všechny typy důchodů.

Zrychlení na pokladnách

Široké využití má ovšem i samotná aplikace na prokazování věku. Netýká se zdaleka jen mladých či mladě vyhlížejících návštěvníků pohostinských zařízení. To hlavní, co umožní, je prokázání věku při nákupech bez kontaktu s prodavačem.

Týká se to například samoobslužných zón v supermarketech. Ty podle průzkumu společnosti Mastercard upřednostňuje až čtyřicet procent nakupujících, zejména kvůli úspoře času. Pokud si ovšem zákazník kupuje na samoobslužné pokladně alkohol, musí počkat na příchod a přihlášení obsluhy. S pomocí „plnoleté aplikace“ by si mohl toto ověření provést zákazník sám.

Už dnes to tak je v plně samoobslužných prodejnách, které umožňují noční nonstop provoz bez prodavačů. S těmi zatím v Česku experimentuje řetězec Coop. V prodejnách se využívá bankovní identita pro ověření totožnosti zákazníka při vstupu do prodejny. A pokud už je zákazník ztotožněn jako plnoletý, mohl by si samozřejmě nakoupit i alkohol, tabák nebo pyrotechniku, což jsou druhy zboží, jejichž prodej je zákonem omezen až nad hranici osmnácti let.

Lahev do boxu

Opravdu velký obchodní potenciál může mít aplikace BankID PLUS při doručování zboží do populárních výdejních boxů. Tam dnes prodejci alkohol či cigarety nedoručují, protože by nemohli zajistit, že je tak neprodávají nezletilým.

Pokud si v současné době zákazník koupí například lahev vína online, musí mu ji buď osobně doručit kurýr, nebo musí nakupující dojet na výdejní místo, kde probíhá osobní výdej zboží – aby vždy mohl někdo fyzicky zkontrolovat, že je klient skutečně dospělý.

Tato překážka by se nyní dala docela jednoduše odstranit, boxy s takovým zbožím by si mohli zákazníci odemknout, pokud svým mobilem prokážou odpovídající věk. Proto se o tuto možnost zajímají provozovatelé výdejních boxů, BankID už o této možnosti jedná například s Alzou.

Nemohou si ale pak teenageři půjčovat „plnoletou aplikaci“ od starších kamarádů, aby si mohli nechat alkohol či tabákové výrobky posílat? „To teoreticky mohou, ale je to úplně stejné, jako když jim to někdo starší koupí v klasickém obchodě nebo přebere od kurýra,“ říká Marek Růžička: pokud podle něj bude chtít někdo zákon obcházet, vyhnout se tomu na sto procent nelze. „Ale dělá to pak na vlastní riziko a se všemi důsledky, které to může mít,“ upozorňuje Růžička.

Obecně platí, že pokud se lidé někde elektronicky přihlašují svými skutečnými údaji, například právě bankovní identitou, mají menší sklon k obcházení pravidel, než když nějakou službu využívají zcela anonymně.

Návrat automatů

O možnost digitálního ověření věku se zajímají i další firmy. S provozovateli systému BankID tak například jednala společnost, která uvažuje o instalaci automatů na cigarety či další nikotinové výrobky na ulicích.

Pouliční cigaretové automaty bývaly rozšířené v západní Evropě, v devadesátých letech se pak objevovaly i u nás. S postupným zpřísňováním zákonů však vymizely, protože jejich provozovatelé neměli způsob, jak zajistit, aby se tabákové výrobky nedostávaly do rukou mladistvých.

Jan Horešovský, zakladatel a spolumajitel Vínografu, zase uvažuje o konceptu automatů, které by umožňovaly zákazníkům ochutnávat víno tak zvaně po skleničce. Ani to by nebylo bez digitálního prokázání věku možné.