Manželství, jazz, chalupa… Nejlepší je nevědět, do čeho jdeme

V nejbližších týdnech by se měla na pultech knihkupectví objevit vaše první kniha. Co vás přimělo k jejímu napsání?

Upřímně řečeno, hlavně fakt, že jsem vlastně celý rok neměl co dělat. A také jsem loni oslavil šedesátiny, což mě nějak zaskočilo.

Takže nebýt pandemie, by na knihu také třeba vůbec nedošlo?

Možná bych o ní přemýšlel, ale pochybuji, zda bych ji napsal.

Místo Toskánska Prachatice

Středobodem vaší knihy je vaše šumavská chalupa, nebo spíše usedlost. Jak jste k ní přišel?

Jako slepý k houslím. Můj životní sen byl, že si koupím starou kamennou usedlost v Itálii, kde budou olivové stromy a bude ze mě italský farmář.

To jste se s chalupou u Prachatic úplně netrefil…

To sice ne, ale charakter té usedlosti je docela podobný tomu mému vysněnému. A hlavně, cena byla tak příznivá, že jsem si právě nakonec tady vybudoval to své Toskánsko.

Dá se říct, jak příznivá byla?

Byl to milion dvě stě tisíc korun v době, kdy byl dolar přes čtyřicet korun.

Co na tuhle akvizici říkala vaše žena Anna?