Učíme policisty, jak mluvit o smrti
15. února 2022
Jste svědkem dopravní nehody a za pár minut máte jít za někým, kdo přišel o rodiče. Jak byste takovou zprávu sdělili? Takové je dilema policistů, kteří jsou většinou první, kdo mluví s rodinou. Neurovědkyně Eliška Procházková je autorkou unikátního projektu, který pomocí virtuální reality školí policisty z celého Česka, aby lépe zvládali sdělit závažnou zprávu.
Zajímalo mě, jak fungují emoce v přirozeném prostředí. Mám doktorát z neurovědy se zaměřením na studium emocí. Zabývala jsem se tím, co se stane v mozku, když se lidé dostanou do stresové situace. A zda lze natrénovat, aby stres zvládali lépe. Když jsem dělala výzkum, došlo mi, že psychologové se málokdy setkají s opravdovou emocí.
Máte pravdu, ale většinou popisují, co se jim děje mimo ordinaci, když prožívají panickou ataku nebo depresivní stavy. Psycholog je málokdy vidí právě v té vyhrocené situaci. Naopak lidé z takzvané první linie – hasiči, záchranáři nebo policisté – se s takovými emocemi setkávají velmi často, ale nemají dostatečné proškolení, jak na ně empaticky reagovat.
To je pravda, trénink probíhá jak na policejních školách, tak i později, kdy už jsou policisté ve službě. Většinou „hrají“ modelové situace a snaží se vžít do role toho, kdo oznamuje závažnou zprávu, a toho, kdo ji přijímá. Mnohdy je ale pro policisty velmi obtížné vcítit se do konkrétních situací. Stydí se před sebou anebo zastírají vlastní nejistotu smíchem a „vypadávají z role“. Dosavadní trénink má proto jisté limity a není zcela dostačující. V minulosti se na školení najímali profesionální herci, ale to bylo finančně a logisticky náročné.
Na začátku mého výzkumu jsem porovnávala situaci v Česku a v Holandsku, kde vedu výzkum na univerzitě v Leidenu. Zjistila jsem, že nejčastěji policisté potřebují řešit, jak sdělit závažnou zprávu. Pět až deset policistů denně musí někomu oznámit, že zemřel někdo blízký. U policie jsou speciálně proškolení krizoví interventi, ale těch je velmi málo a jen sporadicky jsou přímo u prvního kontaktu s rodinou. V naprosté většině případů jde úmrtí oznámit řadový policista, který se sice někdy školil, ale sám si s tím moc neví rady, což je pochopitelné…
Vystudovala aplikovanou psychologii na Heriot-Watt University ve Skotsku a kognitivní vědy na University of Amsterdam. V roce 2015 nastoupila na doktorandské místo v oboru kognitivní psychologie na Leidenské univerzitě v Nizozemsku. V říjnu 2020 získala grant Technologické agentury České republiky na vývoj výcvikového modulu virtuální reality, který má lépe připravit policisty na psychicky náročné pracovní situace v České republice i v Nizozemsku.
Ta škála emocí není vlastně moc široká. Jsou de facto tři hlavní kategorie: útěk, útok nebo zmrznutí. Útěkem myslím nejen to, že někdo odejde pryč, ale může to být i pomyslný „útěk“, kdy začne mluvit o něčem jiném a popírá, co se stalo. Existuje řada vědeckých výzkumů, které popisují, jak člověk reaguje v takových situacích a co máte dělat, abyste zbytečně neeskalovala tuto emotivní chvíli.
Podpořte Reportér sdílením článku
Přednáší o novinářské práci v Česku i v zahraničí, a snaží se motivovat začínající novináře, aby pátrali po inspirativních tématech v minulosti i v současnosti.