Zdeněk Hostomský: Trochu viru neuškodí, naopak, naučme se s ním žít

20. září 2020

45 minut

Strávil šestadvacet let v Americe, kde mimo jiné vyvíjel léky proti rakovině či HIV. Za oceánem získal nejen manažerské dovednosti, ale také nasál atmosféru svobodné společnosti. „Jsem znepokojený, jak vlády vzaly boj s covidem jako příležitost ukázat svoji důležitost a to, že mohou komandýrovat lidi a my se jim musíme podrobit,“ říká Zdeněk Hostomský, šéf Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Prý vás vystrašilo, když se začalo mluvit o druhé vlně pandemie. Shodou okolností spolu děláme rozhovor ve středu 9. září, tedy v den, kdy se denní přírůstek pozitivně testovaných lidí na covid poprvé přehoupl přes tisícovku. To není druhá vlna?

Brojím hlavně proti zbytečnému strachu. Říkáte, že přibyl počet pacientů nakažených covidem. Co přibylo, je ale počet pozitivně testovaných lidí, z nichž většina nebude mít téměř žádné příznaky. Jsou tedy nemocní? Z mého hlediska nikoli. Covid je nemoc, při níž se člověk cítí špatně, někteří lidé jsou kvůli tomu hospitalizovaní. Hospitalizovaných máme stále málo a ze statistik dobře víme, že s mladými lidmi vir nic zásadního nedělá.

Jak by se podle vás měla naše vláda nyní zachovat s ohledem na to, co už o viru všechno víme?

Na jaře se nevědělo, jak nebezpečný covid je. Přísná opatření byla tedy namístě a naše vláda to zvládla výborně. Uplynulo půl roku a máme k dispozici plno statistik z celého světa. Přesně víme, co nový vir způsobuje a koho ohrožuje. Roli tu ale nyní sehrávají i média, která potřebují šokující zprávy. Počet mrtvých je nyní nízký, tak vyzdvihují počty nově nakažených. Zrovna nedávno jsem mluvil s několika lékaři z Ostravy a ptal se jich na osud nakažených horníků, co se s nimi stalo, kolik jich zemřelo. Říkali mi: Co by se jim stalo, vyleželi to a šli zase fárat.

Jste kritik nošení roušek. Jak byste pravidla nastavil vy?

Jsem kritik nošení roušek paušálně přikázaných za každých okolností a všude. Sám jsem byl na jaře několikrát zastaven městskou policií s tím, že nemám roušku anebo že ji mám špatně nasazenou. A bylo to v ulici, kde nikdo nebyl! To je příklad nařízení, které nedává ani vědecký, ani racionální smysl. A když vláda udělá takové rozhodnutí, lidé to nebudou brát vážně a začnou to ignorovat. Pokud ale dopravní podnik řekne, že musíte mít v metru či tramvaji roušky, tak beru. Mám totiž možnost volby a hromadnou dopravou jet nemusím. Podobné je to s obchody.

Venku se nemůžu nakazit? Když se třeba s někým bavím na ulici.

Nyní je módní slovo virová nálož. Pokud jste zdravotník a přicházíte do styku s lidmi s příznaky covidu, je dobré se chránit a mít roušku, protože jinak jste zavalena množstvím viru. Pokud ale jdete po ulici a někdo kolem vás projde a vydechne pár kapek viru, to je pro vás jedině dobře. Vy se s virem konečně seznámíte a váš organismus si řekne: Aha, nějaký nový vir. A když na vás pak někdo později naprská viru hodně, můžete mít průběh nemoci snazší, jelikož vaše tělo ho už zná.