Story českého rapu

Český raper Hugo Toxxx.

foto Zbyněk Kunc

Do série RapStory jsem se pustil asi před třemi lety – připadalo mi, že by bylo fajn udělat dokument ke třiceti letům českého rapu.

Tenhle žánr se k nám dostal s pádem železné opony, tehdy to bouchlo, pomalu startoval dnešní rapový boom. Už tenkrát bylo zřejmé, co se stane – rap ovládne část domácí hudební scény.

Dávno triumfuje mezi mladými, na sociálních sítích, rapové klipy na YouTube mají milionovou sledovanost a na Spotify rapeři dosahují desítek milionů streamů. V televizi se o nich přitom ale moc nemluví; v časopisech taky ne a v rádiích to není o moc lepší…

Ovšem populární hudba je právě tak oblíbená, jak je populární mezi mladými, a tenhle doutnající mezigenerační rozpor mě zajímal. Plus všechno, co se v rapu u nás událo: Jak a čím se to stalo, že se z totálního undergroundu stala vlna, která s sebou bere všechno ostatní?

RapStory je vlastně průlet rapovými dějinami, zastavujeme u hlavních momentů – samotné začátky, Chaozz v zajetí velkého labelu. Potom Repertoár od PSH čili první velká rapová deska, která vznikla zevnitř scény, pak žánrový i hudební převrat v režii Supercrooo… Ukazuje se, že v rapu všechno nové reaguje na to starší. Rap na jednu stranu příliš neřeší vlivy společnosti, ale o to silněji vede kontinuální dialog sám se sebou, což mi na celé scéně přijde jedinečné.

Posouvá ji to neustále dopředu, aniž by zapomněla na vlastní identitu.

Podpořte Reportér sdílením článku