Jak dostat Tibet do nitra Sudet
6. prosince 2020
Reportér 12/2020 · Číslo 76
Jak dostat Tibet do nitra Sudet
Zvětšitfoto Tomáš Binter
Hluboko v Sudetech, u městečka Mikulášovice ve Šluknovském výběžku, je louka, na níž se pase stádo jaků. Taky tu stojí jurta a tibetská stupa, buddhistický symbol klidu a míru. Když přijede školní třída, děti se usadí v jurtě a dozvědí se, kde je Čína, Tibet nebo třeba Uzbekistán. Jací lidé tam žijí, co mají rádi, o čem přemýšlejí. Vždycky v červenci pak na jačí louce duní asijské kapely, konzumuje se asijské jídlo a promítají dokumenty. Přitom sem nevede ani pořádná asfaltka. Ale žije tu Jarmila Ptáčková.
Spousta lidí, kteří v něčem opravdu vynikají, vám bude tvrdit, že jejich životy a kariéry jsou do značné míry dílem náhody. Že oni sami ani pořádně nevědí, jak se stalo, že mají dva doktoráty, umějí šest jazyků, vyhráli nejprestižnější hudební soutěž světa nebo vynalezli lék na zhoubnou nemoc.
Spousta lidí, kteří v něčem opravdu vynikají, vám taky bude tvrdit, že toho určitě víte minimálně stejně jako oni, leckdy možná i víc.
Jarmila Ptáčková je učebnicovým příkladem obého: ono se to tak nějak poskládalo, že vystudovala sinologii a tibetologii na jedné z nejprestižnějších německých univerzit. Ono se to tak nějak poskládalo, že si tam před sedmi lety udělala doktorát. Rovněž se tak nějak poskládalo, že umí čínsky, tibetsky, anglicky, německy a španělsky. Že jí zrovna v prestižním americkém nakladatelství vychází kniha o tibetských nomádech. A že ve Šluknovském výběžku pod jejíma rukama vyrůstá asijské vzdělávací centrum, které má rozbíjet stereotypy, jež si o kontinentu na východ od nás uchováváme.
Své vyprávění pak Jarmila Ptáčková prokládá výroky typu „to asi víte sama“, nebo dokonce „to vy budete znát ještě líp“.
Záhy pochopíte, že vyvracet jí to nemá smysl, stejně to brzy zase vysloví.
O jediný bod
Podpořte Reportér sdílením článku
Je přesvědčená, že novinařina je úplně nejvíc nejlepší zaměstnání na světě.
VÝBĚR DNE
