Ne, umělá inteligence nás do pěti let opravdu nezničí
14. března 2023
Foto J. Ryszawý, ČVUT
Ještě poměrně nedávno to byl pro většinu lidí pojem, který používali hlavně „ajťáci“ nebo se jím zpestřovaly katastrofické filmy. Dnes už je situace jiná, umělou inteligenci neboli AI používají miliony lidí po celém světě a zvlášť v posledním roce získala spoustu slávy a fanoušků. Proč? A co od ní čekat v letech následujících? „Slyšel jsem i ptákoviny typu, že AI nás do pěti let zničí. To je nesmysl,“ říká český vědec Tomáš Mikolov z ČVUT, jeden z největších odborníků na umělou inteligenci na světě.
Ne, to jsou hezká dema pro veřejnost, ale pro vědeckou komunitu jsou to věci známé už řadu let. Současné aplikace jsou samozřejmě zajímavé, ale já jsem se do nich ani neregistroval, protože vím, co umí a neumí.
Podle mě boom kolem AI začal už před víc než deseti lety, ale běžná veřejnost to neviděla. Tehdy začaly fungovat velké modely neuronových sítí, což zní hodně vzletně, ale v podstatě jde o určitý typ matematických modelů. Samotný název neuronových sítí je dán historicky a nemá s mozkem nic společného. Ale pro veřejnost to zní určitě magicky.
Pro vědeckou komunitu došlo ke zlomu, protože se nové typy AI rozběhly na zajímavých datasetech (balíky dat, na kterých se umělá inteligence učí třeba najít lidský obličej nebo rozeznat melanom rakoviny – pozn. red.). Neuronové sítě tady byly už někdy od 80. let, ale nikdo je neuměl dobře používat na velkých datech. V mé generaci Ph.D. studentů jsme je dokázali úspěšně trénovat na různých věcech, já to využil pro jazykové modely. Na tom je právě teď postavený ChatGPT (jde o chatbot, tedy o počítačový program určený k automatizované komunikaci s lidmi – pozn. red.). Není to tedy pro mě novinkou – napsal jsem disertační práci o velkých neuronových jazykových modelech v době, kdy to ještě nikdo nedělal. A dostal jsem se s tím do Ameriky. Veřejnost může mít pocit, že teď došlo k přelomovému pokroku, což je jistě pravda z hlediska aplikací, pro vědeckou komunitu to ale není tolik překvapivé.
Nové modely po vědecké stránce s ničím extra novým nepřicházejí, ale jsou postavené na obrovském množství dat. Jsou to tedy velké modely, a tím pádem samozřejmě i velmi drahé. Vytvoření modelů jako ChatGPT stojí řádově desítky až stovky milionů dolarů. Takový si na univerzitě prostě nepostavíte. To už nejsou projekty pro vědce, ale pro korporace, které mají hodně peněz.
Samozřejmě je to zábavné, ale stalo se to už vícekrát. Když jsem v roce 2012 začínal v Googlu, v USA se ve veřejném prostoru o umělé inteligenci hodně mluvilo, zajímali se o ni novináři. Když jsem se pak postupně vracel do Česka a v roce 2018 vyhrál cenu Neuron, přišlo mi, že i tady byl o umělou inteligenci velký zájem. Jako téma byla velmi populární a řada těch dotazů z pohledu vědecké komunity byla až naivních.
Podpořte Reportér sdílením článku
Nejvíc jí baví rozhovory se zajímavými lidmi.