A teprve pak jsme začali vyvážet pervitin

Kdy se u nás objevilo užívání drog v moderním slova smyslu?

O moderní toxikomanii se dá mluvit od 19. století, kdy se z opia začal izolovat morfin – původně ho dostávali vojáci, kteří si přivezli z válek bolestivá zranění. A o něco později se v Německu začal průmyslově vyrábět kokain, který se sem dovážel. A právě to jsou dvě stěžejní drogy pro Československo před druhou světovou válkou. Takže už ve dvacátých letech, za časů první republiky existovalo fakticky něco jako protidrogová centrála, která bojovala s distributory návykových látek. Byly zde speciální policejní složky, které se zaměřovaly na pašeráky kokainu z Německa.

Předpokládám ale, že kokain nebyl za první republiky celostátně rozšířený.

Kokain byl především záležitostí větších měst, možná skoro jen Prahy. Týkal se kulturní elity a hvězd, plus jedinců kolem podsvětí, prostituce a dodavatelů zábavy do nočního života tehdejší metropole. Třeba o herci Hugo Haasovi se ví, že se v kokainu vyžíval. Skupinka kolem něj, včetně Adiny Mandlové, pak údajně pořádala na Barrandovských terasách večírky, při kterých měly lajny bílého prášku své samozřejmé místo. Ostatně jak herci, tak i prostitutky jsou fyzicky i psychicky dost vytížení, takže se náklonnosti k tomuhle životabudiči nemůžeme moc divit.

Co se pak s užíváním drog stalo za nacistické okupace a po ní?

Užívání kokainu se samozřejmě dostalo do útlumu, za války se sem dal těžko dovézt. Stále přetrvával morfinismus, ten se pak dokonce vzedmul ještě těsně po válce, kdy tu za sebou velké zásoby zanechala ustupující německá vojska, a pak se zase utlumil: o deset let později, v roce 1955, se u nás podle ofi-ciálních statistik léčilo šest morfinistů, takže vlastně nikdo.

A co pervitin?

Dnes už je poměrně známo, že ho velení wehrmachtu dávalo vojákům, aby zvýšilo jejich fyzickou výkonnost. Méně už se ale ví, že to byl od 30. let v Německu průmyslově vyráběný lék, který jste si mohli běžně koupit v lékárně: byla to typická droga hausfrauen, německých hospodyněk, po které se jim dobře uklízelo (smích). Teprve pak se začal používat pro armádní účely. Po válce se ještě nějakou dobu pervitin legálně vyráběl v tehdejším východním Německu a snad se do Československa i dovážel, ale trhákem se v padesátých letech ještě nestal. Jeho doba měla teprve přijít.

Co se tedy v užívání drog po válce změnilo?

Po roce 1945 došlo k boomu farmaceutického průmyslu. Jestliže se říká, že přírodní vědou par excellence první poloviny 20. století byla fyzika, tak pro druhou polovinu totéž platí pro chemii. A právě tady v téhle době – a pozor, tohle platí celosvětově, nesouvisí to s tím, že v Československu byl zrovna socialismus – začaly vznikat úplně nové skupiny léků. Přišla psychofarmaka a další věci, nové léky se objevovaly jako houby po dešti, a ačkoli určitá kontrola kvality léčiv tehdy existovala, nikoho nenapadlo hluboce prověřovat možná rizika závislosti.

Můžete dát nějaký příklad?