Rusko: Fake news jako kladivo na čarodějnice

19. března 2019

Askold Kurov během rozhovoru s Radkou Smejkalovou, spolupracovnicí magazínu Reportér

Kristýna Svobodová

Šest mrtvých kolegů, jeden vyhoštěný, hackerské útoky a stále pevněji se utahující smyčka – to jsou okolnosti, za nichž pracují novináři z ruských nezávislých novin Novaja gazeta. O nich i o tom, jak vypadá ruské pojetí svobody slova, vypráví ruský filmař Askold Kurov v dokumentárním snímku Novaja, který se promítal na právě skončeném festivalu Jeden svět.

V době, kdy jste natáčel dokument o novinářích z redakce Novaja gazeta, zmizel jejich redakční kolega Ali Feruz. Jak to s ním dopadlo?

Ali Feruz byl původem z Uzbekistánu. V Ruské federaci žádal o trvalý pobyt, ale všechny jeho žádosti byly odmítnuty. Ruské tajné služby poté rozjely kampaň za jeho vyhoštění.

Proč?

Podle mě šlo o nátlak právě na redakci Novaja gazeta. Jednoho dne Ali Feruz zmizel. Později vyšlo najevo, že byl více než rok zadržován v Moskvě, současně hrozilo, že ho vydají zpátky do Uzbekistánu. Tam by ho ovšem čekalo minimálně desetileté vězení, možná by šel i na smrt.

Co v Uzbekistánu provedl?

Uzbecké tajné služby ho již dříve ve vězení mučily a nutily ho přistoupit na spolupráci, což on odmítal. Na Feruzovu podporu se postavilo mnoho novinářů, Německo mu nabídlo azyl, to ovšem Ruská federace odmítla. Dmitrij Muratov, tehdejší šéfredaktor Novoj gazety, díky svým diplomatickým a osobním snahám dosáhl toho, že byl Ali Feruz nakonec přece jen vydán do Německa. Dnes tam pracuje jako novinář a spolupracuje s lidskoprávními organizacemi.

Porada redakce Novoj Gazety na záběru z flmu Novaja. Vpravo v červeném triku tehdejší šéfredaktor Dmitrij Muratov.
Celkem pět novinářů redakce Novaja gazeta a jejich právník byli v uplynulých letech zavraždění. Jsou tyto případy vyšetřeny a uzavřeny?

Právník Stanislav Markelov zemřel spolu s novinářkou Anastasiou Baburovou, která psala o neonacistech. V jejich případě byli pachatelé vypátráni a odsouzeni, ale nebyl zjištěn objednavatel vraždy. Stejné to ostatně bylo v případě Anny Politkovské (zabývala se zejména situací v Čečensku, v říjnu 2006 byla v Moskvě zastřelena pozn. red.) Ostatní případy nikdy vyřešené nebyly.

O které případy šlo?

Smrt Jurije Ščekočichina (investigativní novinář zabývající se hlavně organizovaným zločinem a korupcí – pozn. red.) byla evidentně politická vražda – otrávili ho, zestárl během jediného týdne, shořel zevnitř a zemřel. Když se jeho tělo dostalo na pitvu, bylo lékařům řečeno, že jde o likvidátora černobylské havárie, navíc jim sdělili špatný věk. Ze strany policie jednoznačně nebyla žádná snaha případ vyšetřit. V případě Igora Domnikova (zabýval se korupcí pozn. red.) byl z vraždy podezřelý gubernátor Lipetské oblasti, ale vyšetřování se táhlo tak dlouho, až bylo z důvodu promlčení zastaveno. Natalja Estěmirovová byla pravděpodobně zavražděna v Čečensku, ale její tělo bylo převezeno do Ingušska. V jejím případě vyšetřování vůbec nebylo zahájeno.

Jaký vliv měly a mají tyto vraždy na morálku redakce Novaja gazeta a na ochotu těchto novinářů nasazovat vlastní životy za odhalování pravdy?

Podpořte Reportér sdílením článku