Eurovolby: Nevýhra Babiše a jeho spojenců

Doslova Waterloo utrpěla v eurovolbách vládní ČSSD, které přinejmenším tyto volby ukázaly, že „být při tom“ rozhodně úspěch nezaručuje. Když se pak spojí vládní angažmá v kabinetu Andreje Babiše s nejspíše solidním, ale nepříliš výrazným lídrem kandidátky a celkově mdlou až mizernou kampaní, stojí to za… no za 3,95 procenta hlasů přesně.

Jednadvacet procent není rozhodně žádný zázrak pro Babišovo ANO. Získalo výrazně méně, než kolik mu předpovídaly průzkumy. Slabý výsledek přitom nemůže svádět na volební účast. Ta totiž byla letos téměř přesně stejná jako v evropských volbách 2004 i 2009 (pokaždé kolem 28 procent), jen před čtyřmi lety byla mimořádně o deset procent nižší. Ani spousty peněz utracených za lákání seniorů na sociálních sítích na naprosto bezuzdně populistické řeči nepomohlo premiérovi a jeho hnutí k výraznému úspěchu. Po loňských pražských volbách jsou tyto už druhé, které boří mýtus „neporazitelného Babiše“. Předpovědi, že protesty Milionu chvilek proti Babišovi mu naženou další voliče, se ukázaly jako zcela liché.

Komunisté, kteří vládu tolerují, pokračují v sestupné trajektorii výsledků v evropských volbách od roku 2004. Po někdejších dvaceti, pak čtrnácti a jedenácti, to nyní dotáhli na sedm procent a jednu europoslankyni. Můžeme si nyní tipnout, zda to za pět let bude ještě stačit na pětiprocentní hranici.

Nakonec asi nejlépe ze stran, které si „s Babišem rozumějí“ dopadla SPD. Devět procent sice není ve volbách, které by pro její antievropský program měly být nejúspěšnější, také nic moc, ale dva mandáty přibližně odpovídají očekáváním. Tomio Okamura ale úplně v klidu být nemůže, protože zdaleka nejvíce preferenčních hlasů na jeho kandidátce dostal generál Hynek Blaško, kterého „vlasteneckým voličům“ doporučoval web Aeronet, s nímž vede Okamura v posledních měsících válku.

Sečteno podtrženo, strany, které ve sněmovních volbách dostaly dohromady přes 55 procent hlasů jich teď měly sotva 41 procent. Naopak ty, které se s Andrejem Babišem nijak spojovat nechtějí, získaly skoro o deset procent více než ve sněmovních volbách (47 oproti 38 procentům). Příčiny mohou být různé, ale hypotéza o tom, že „spolupráce s Babišem nesvědčí volebnímu výsledku“, se přinejmenším nabízí.

Volby přinesly zajímavou zprávu také pro TOP 09: od minula se zcela obrátily preference voličů mezi Luďkem Niedermayerem a Jiřím Pospíšilem. Prvně jmenovaný získal absolutně nejvyšší počet preferenčních hlasů vůbec (67 430) a předsedu strany a lídra kandidátky předčil o třicet tisíc. Voliči jako kdyby TOP 09 i STAN vzkazovali, že se mají opět spojit a rovnou jim i nabídli jméno lídra, a to dost hlasitě.

Volby také vracejí do vysoké politiky Alexandra Vondru, což je dobře. Zase tolik lidí s téměř třiceti lety zkušeností v zahraničněpolitické oblasti Česko nemá a Evropský parlament je pro něj dost možná tím vůbec nejlepším místem.

Vláda se rozhodně z těchto výsledků radovat nemůže, opozici by mohly nalít mírný optimismus do žil. Ale zatím asi opravdu jen mírný.