Svlékání

Také se vám stává, že občas nevidíte napravo nalevo? U mne je to poměrně časté. Po ulicích se pohybuji s hlavou skloněnou a buď čtu cosi na telefonu, nebo přemýšlím, co všechno jsem ten den ještě nestihl. A pak náhodou zvednu oči a zjistím, že ten dům, kolem kterého chodím z práce už šestým rokem, má úžasnou fasádu a krásně vyvedený znak nade dveřmi…

Když se na čas vytratili z ulic lidé, najednou bylo vidět vše. Města jako by se svlékla, domy se náhle zvětšily a detaily vystoupily ze stínu. A přinejmenším v centru Prahy to byl zvláštní pohled. Celé ulice naprosto přecpané turistickým byznysem, navíc zhusta v estetickém provedení raných devadesátek. Bohemia Crystal, Czech Traditional Trdlo nebo voskový Jim Carrey přes celou výlohu v Celetné ulici, to je skutečná paráda. Člověka až zarazí, jak k tomu mohl být taková léta slepý.

Jisté prozření jsem ovšem zažíval v posledních týdnech i směrem k vládní moci. Po úspěšném, i když místy poněkud zmatečném překonání úvodní fáze epidemie měla přece přijít ta pravá hvězdná hodina „vlády manažerů“. Kdo jiný už by měl být lépe připraven na pomoc podnikatelům i zaměstnancům než ti, kteří chtějí řídit stát jako firmu? Je to přece kabinet, jenž má v čele velkopodnikatele, který sám sebe rád vykresluje jako zkušeného a rozhodného manažera. Vicepremiérem je navíc muž, který krach firem dokonce na vlastní kůži zažil. Taková sestava by měla vystřihnout bezvadný plán rychlé i dlouhodobé pomoci raz dva.

Jenže supermanažerská stafáž se protentokrát rozplynula a místo toho vidíme vládu, která se tváří zaskočeně, jako kdyby byla přistižena v negližé. Tápe, zkouší metodu pokus–omyl a jednotlivá opatření vytahuje jako králíky z klobouku. Podnikatelé aby si každé ráno pomalu dělali seznam toho, co starého už zase neplatí a co nového platit začne.

Mám za této situace skutečný obdiv ke všem mužům a ženám, kteří se rozhodli, že to nevzdají a chaosu navzdory bojují za záchranu svých firem a míst pro své zaměstnance. Příběhy některých z nich – stejně jako článek o svlečené Praze a spoustu dalších – si můžete přečíst v tomto vydání Reportéra.

Milé čtenářky, milí čtenáři,

děkujeme za vaši dlouhodobou přízeň i za současnou podporu, které se nám od vás dostává na sbírkovém portálu Hithit. Přeji vám příjemné čtení, hodně zdraví a jen samá pozitivní prozření.