Plechovky, kosmodort a oslava designu

Hodiny ukazují za pět minut deset a na pražském Výstavišti čekají odhadem dvě stovky studentů. Někteří berou cestu do Holešovic jen jako způsob, jak zabít pár hodin výuky, další se ale očividně těší. A mají na co, právě se otevírají brány jubilejního dvacátého ročníku mezinárodního festivalu Designblok.

Letošní ročník se nesl v duchu oslav, a to nejen kvůli kulatému výročí samotného festivalu, ale samozřejmě také s ohledem na 100 let Československa. „Ke stému výročí vzniku samostatného státu jsme umístili do hlavních výstavních prostor obří sochu TGM, kterou navrhl Maxim Velčovský. Masaryk byl nejen prezidentem, na kterého můžeme být pyšní, ale také velkým podporovatelem umění a designu. Design totiž za první republiky spoluutvářel progresivní styl nového mladého státu,“ vysvětluje šéfka Designbloku Jana Zielinski.

Z původně komorní akce pro oborové profesionály a nadšence se festival postupně vypracoval až na největší přehlídku designu ve střední Evropě.

První ročník měl pouhých čtrnáct vystavovatelů, letos jich byly stovky a jejich práce přilákaly více než padesát tisíc lidí. Úvodní ročníky se odehrávaly v jednotlivých galeriích a showroomech, festivaly v dalších letech pak otevíraly jinak nepřístupné domy či areály v Praze, mezi něž patřily Grandhotel Evropa na Václavském náměstí, Nákladové nádraží Žižkov, budova ČKD v Karlíně, kreativní prostor DOX, Corso v Karlíně, Kafkův dům na Staroměstském náměstí či botel Neptun. Věhlas akce rostl, ale stále měla spíše komornější rozměr.

Zlom přišel v roce 2003, kdy Designblok poprvé získal velkého sponzora a mohl si najmout první pořádný výstavní prostor. „A najednou se návštěvníci nepočítali ve stovkách, ale v tisících,“ popisuje Jana Zielinski, která spolu Jiřím Mackem stála u zrodu celého Designbloku. „Snažíme se o to, aby byl profesní význam Designbloku zachován, ale aby festival zároveň bavil širokou veřejnost. Chceme totiž, obrazně řečeno, infikovat českou společnost kvalitním designem,“ dodává.

Dlouhá léta bylo středobodem Designbloku především pražské Výstaviště. Také letos zde bylo situováno takzvané Openstudio s takřka sto padesáti instalacemi designérů, studií i škol. Většinu vystavených věcí si mohli návštěvníci rovnou zakoupit. Protilehlé Superstudio pak prezentovalo zhruba osmdesát českých a světových výrobců spolupracujících se špičkovými designéry.

 

Otevírání obzorů

Designblok však letos dostal ještě další rozměr, a to nejen na mapě Prahy. V rámci oslav letos mezi místa konání přibyla budova Colloredo-Mansfeldského paláce s výstavou Manifest, kde se prezentovalo dvanáct špičkových tvůrců. Z českých autorů se do Manifestu zapojil například Maxim Velčovský s dílem ze zlatých plechovek, Eva Eisler s instalací Light Upgrade či studio Zorya Zdeňka Vacka a Daniela Pošty, kteří se pustili do hry s tvarem a podobou jejich šperků

Řadu let se do Prahy daří přilákat také zajímavá jména světového designu. Hlavním hostem byl tentokrát Španěl Jaime Hayon, který připravil speciální instalaci Cosmocake. Jednalo se o velký polystyrenový narozeninový dort, na který autor umístil řadu předmětů ze své tvorby. „Design pro mě znamená přinášení kvality a zábavy do každého z mých návrhů,“ prohlašoval Jaime Hayon, který pracuje pro řadu prestižních značek, jako jsou například Cassina, Moooi nebo Lladró. Vedle něj v osobitých prostorách paláce poblíž Karlova mostu zaujala také tvorba holandské designérky Ineke Hans, rakouského dua chmara.rosinke, studia Francouzky Marléne Huissoud nebo Jorge Penadése ze Španělska.

Z běžného pojetí designu vybočovaly též práce představené v expozici Art House umístěné v Lapidáriu Národního muzea, které se tradičně pohybovaly na hraně designu a umění. V kurátorském výběru se představili například Glassbrothers, tedy Filip a Lukáš Houdkovi, kteří vtipně přetavili svou lásku ke sklu a cyklistice v unikátní svítidlo, či Rony Plesl, jenž ve spolupráci se značkou Bolety připravil instalaci objektů z křišťálového a uranového skla inspirovanou filmy Davida Lynche.

 

Koho vybrat, koho ocenit

V průběhu let roste nejen zájem návštěvníků, ale i těch, kteří by chtěli na Designbloku prezentovat své práce. Letos bylo na festivalu rekordních 343 vystavovatelů, i tak se dostalo jen zhruba na čtyřicet procent přihlášených zájemců. „Nechceme nikomu ubližovat, ale na všechny se dostat nemůže,“ říká ředitelka Jana Zielinski. Velká část účastníků je přímo oslovována kurátory s konkrétním tématem výstavy. „Naštěstí už nemusíme nikomu vysvětlovat, co to vlastně ten Designblok je, a to ani zahraničním hvězdám. Ti nejlepší přijedou jen na špičkový festival, proto musíme důsledně dbát nejen na kvalitu vybraných prací, ale i na způsob jejich prezentace,“ doplňuje Jana Zielinski.

K festivalu patří také soutěže a ceny. Nedílnou součástí Designbloku je mezinárodní soutěž Diploma Selection, která představuje výběr nejlepších diplomových prací z evropských univerzit v produktovém a módním designu. Patnáct finalistů v obou kategoriích vybírala i letos mezinárodní porota v čele s osobnostmi umělecké a galerijní scény Evropy i USA.

Vítězem produktové části se stal projekt Substantial nizozemského tvůrce Alexandera Schula, který se zaměřil na důležitost designu v otázce ochrany zdrojů a recyklace. „Myslím, že vstupujeme do éry, kdy je třeba do designu integrovat princip opakovaného používání předmětů a materiálů, a tím pádem i ochrany zdrojů. Proto jsem začal hledat způsoby, jak znovu využívat plastový odpad, aby nekončil na skládkách, ale v nových objektech. Ty ale musí být zároveň atraktivní a praktické, aby s nimi lidé chtěli žít,“ popisuje své záměry Alexander Schul z Maastricht Academy of Fine Arts and Design. Za něj, na druhé místo, se dostala Lieke Ly z belgické LUCA School of Arts, třetí příčku obsadil Luke Fuller z britské University of Brighton.

Mezi patnácti módními kolekcemi pak zvítězila Ramona Salo Myrseth z norské Oslo National Academy of the Arts s kolekcí nazvanou I am not the Grass in your Boots. „Bylo skvělé, že autoři módních kolekcí přihlášených do Diploma Selection měli letos nově příležitost okomentovat své modely, protože třeba právě u vítězné kolekce rozhodl autorčin osobní příběh zkoumání tradic vlastní laponské kultury,“ říká Danica Kovářová, šéfredaktorka časopisu Dolce Vita, která byla zároveň mezi kurátory letošního Designbloku.

Hlavní pozornost u odborné a laické veřejnosti přitahují Ceny Designbloku, které vyznamenávají nejlepší vystavené práce v celkem deseti kategoriích (kompletní přehled v boxu Deset vítězů). Vedle nejlepších produktových novinek, svítidel, nábytku, šperků či bytových doplňků a dalších kategorií bývá oceněn také mimořádný počin mimo kategorie.

Ocenění si odnesla například Lucie Koldová za kolekci ručně ohýbaných křesel Chips Chair pro značku TON, kterými oživila lounge v Superstudiu. Karel Matějka (o němž se dočtete více na následujících stránkách) vyhrál se svou novinkou, lampou One Zero, která je založena na systému vyvažování. Porotu zaujala také výrazná kolekce šperků Kyō od Kateřiny Reich, jež se inspirovala okouzlujícím světem japonského umění. Mladá šperkařka považuje Designblok za skvělou příležitost: „Není to úplně jednoduché, stát pět dnů po sobě od rána do večera na nohou a každému detailně představovat svou práci. Ale stojí to za to. Dostat přímo na místě od lidí zpětnou vazbu je skvělé. Nadšení návštěvníci mi dávají energii na dlouho dopředu a zároveň od nich získávám ujištění, že celá ta práce má smysl.“

Právě šperkařská tvorba je v českém podání tradičně silná. Přesto podle Kateřiny Reich nevládne mezi tvůrci žádná velká rivalita. „Líbí se mi rozmanitost šperkařů, kteří na Designbloku vystavovali. Je příjemné, že si každý najde své publikum, ať už jde o minimalistické šperky, či šperky s florální tematikou. Většina šperkařů se festivalu účastní osobně a je hezké vidět, že se vzájemně podporují,“ říká mladá umělkyně, jejíž šperky se již objevily na výstavách v několika evropských metropolích i na stránkách Wall Street Journal Magazine.

Festival Designblok každoročně podporuje také vybraný charitativní projekt. Letos jím byla organizace Debra, která pomáhá pacientům s nemocí motýlích křídel. Právě pro Debru (www.debra-cz.org) vytvořila oděvní návrhářka Liběna Rochová ve spolupráci s výtvarníkem Musou speciální kolekci Nadotek.

Přestože od konce jubilejního dvacátého Designbloku uplynulo teprve pár dnů, tým organizátorů už několik měsíců vymýšlí témata pro další ročník. „Je to tak vždycky, na velkém festivalu s mezinárodními hvězdami se musí pracovat dlouho dopředu. Takže vlastně pořád cítíme, že Designblok je před námi,“ shrnuje Jana Zielinski pocity, které znají i pořadatelé dalších velkých pravidelných akcí, od hudebních festivalů po masové sportovní akce.

Výjimečnost vrcholného designérského podniku ovšem vždy spočívala v tom, že si návštěvníci mohou vedle zážitků odnést i reálná díla jednotlivých tvůrců. Pokud jste to nestihli letos, za rok to půjde znovu. Už po jedenadvacáté.

 

Autorka s Reportérem dlouhodobě spolupracuje v oblasti designu a módy.