Kde udělali Češi s plynem chybu

Post Image

Kde udělali Češi s plynem chybu

Play icon
33 minut

foto ČTK/Profimedia.cz

Němci potřebují levný ruský plyn. Země, přes které poteče, ho budou mít dostatek, a ještě na tranzitu vydělají – taková byla energetická politika střední Evropy. Když se začaly připravovat rusko-německé plynovody obcházející region, pustily se staré tranzitní země v čele s Polskem, do budování nových spojení a LNG terminálů. Česko zůstalo stranou: vsadilo na to, že bude profitovat z plynovodu, jímž měl proudit ruský plyn ze severovýchodu na jih Německa.

V polovině letošního května připlul do polského terminálu Svinoústí tanker Maran Gas Apollonia s 65 tisíci tunami zkapalněného amerického plynu (LNG). Byl to v pořadí už 165. tanker, který tu Poláci odbavili, ale první, který do Terminálu Lecha Kaczyńského, pojmenovaného po zesnulém polském prezidentovi, připlul pod vlajkou státem ovládaného polského plynárenského gigantu PGNiG.

Snaha vytvořit si vlastní flotilu tankerů na zkapalněný plyn je součástí polského plánu vymanit se ze závislosti na ruském plynu – plánu přijatého dávno před Putinovou válkou na Ukrajině. Před sedmi lety otevřeli Poláci zmíněný Terminál LNG ve Svinoústí a letos dokončili propojení s Litvou, takže už nemusí vozit z terminálu v Klajpedě plyn v cisternách. Ještě důležitější ale bylo nedávné otevření plynovodu Baltic Pipe, který spojuje Polsko s norským plynem. To vše financováno tak, jak to v Polsku mají rádi: převážně z evropských peněz.

Nejde jen o propojení, i v dodávkách plynu mají Poláci vystaráno minimálně na deset let. Většinu polské spotřeby, která se pohybuje kolem 20 miliard kubických metrů (bcm) ročně, pokryje zkapalněný plyn. Státní polský PGNiG uzavřel už před třinácti lety první výhodný kontrakt s Katarem a později dokázal využít situace, kdy se američtí těžaři z břidlicových polí snažili proniknout na evropský trh a nabízeli zaváděcí ceny.

Letos se Polákům podařilo podepsat desetiletý kontrakt s norským Equinorem, i když tady byla dohoda složitější. V posledních měsících chce norský plyn každý, Norové se navíc zdráhají opustit pro ně v tuto chvíli výhodnou evropskou burzu a vrátit se k dlouhodobým kontraktům. Nezanedbatelnou součástí dodávek bude ovšem i vlastní těžba – jak v Polsku, tak v Norském moři, kde PGNiG už léta skupuje licence na těžbu plynu.

Jistě, plán má svá slabá místa. Plynovod Baltic Pipe, napojený na Europipe II, který spojuje Německo s Norskem, Poláci v tuto chvíli plně nevyužijí, zatímco kapacita jejich LNG terminálů jim nebude stačit, takže se budou muset vměstnat do přetížených rozvrhů jiných evropských terminálů. Během pěti let ale plánují být v dodávkách LNG soběstační.

Podpořte Reportér sdílením článku