Státy či EU? Kdo opravdu zaspal přípravy na koronavirovou krizi
9. dubna 2020
9. dubna 2020
V rámci nové rubriky COVID debata zveřejňujeme text dánského zástupce ředitele Institutu pro evropskou politiku Europeum. Autor je odborníkem na azylovou politiku EU a vzestup populismu a euroskepticismu v členských státech.
Dne 26. ledna varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) členské státy, že rozšíření infekce Covid-19 do Evropy je velmi pravděpodobné a bude značné. EU již v lednu nabídla členským státům všeobecnou asistenci a podporu při nákupu zdravotnického vybavení, testovacích sad, či ochranných pomůcek. Členské státy pomoc EU v lednu odmítly s tím, že jejich zdravotnické systémy jsou na virus adekvátně připraveny.
Jak se nákaza nového typu koronaviru šíří Evropou, sílí v České republice hlasy politiků kritizující Evropskou unii jako bezmocnou, neužitečnou a příliš byrokratickou. Tato tvrzení jsou ale daleko od pravdy.
Již 26. ledna varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) členské státy, že rozšíření nákazy do EU je pravděpodobné a nebezpečí nového viru bude značné. Hodnocení závažnosti situace ze zprávy ECDC vychází jednoznačně. Pozornost zaslouží zejména tyto klíčové body:
EU jasně varovala členské státy a jejich příslušné zdravotnické úřady, že nový koronavirus představuje značnou hrozbu. Byly to tedy členské státy, nikoliv Evropská unie, kdo příchod této krize zaspal.
To, že státy nebraly na varování zřetel, může být pochopitelné a možná i prominutelné. Avšak agentura Reuters přinesla důkaz také o tom, že EU nabízela členským státům pomoc při získávání zásadního zdravotnického vybavení, testovacích sad a ochranných pomůcek. Členské státy tuto nabídku odmítly a ujistily EU, že jejich zdravotnictví je na možné vypuknutí Covid-19 adekvátně připraveno. Členské státy také ujistily EU, že jejich testovací kapacity jsou dostatečné.
Podpořte Reportér sdílením článku
Odborník na azylovou politiku EU a vzestup populismu a euroskepticismu v členských státech. Jeho výzkum byl publikován Benátskou komisí Rady Evropy, řídil a účastnil se výzkumných projektů v rámci programu Horizont 2020, Mezinárodního visegrádského fondu a programu Evropa pro občany.