Babišovi poslanci budou mít kocovinu, ale mejdan si užije jen premiér

Kdo se ráno nestydí, ten se večer nebavil… Tak praví známé opilecké úsloví, které zvláště v posledních týdnech roku nabývá na aktuálnosti. Řadě z nás se už stalo, že bychom na některé pasáže z předvánočních či silvestrovských večírků raději rychle pozapomněli.

Podobně nepěkné vystřízlivění nejspíše čeká na řadu ministrů či poslanců hnutí ANO. Mnohokrát mě v poslední době napadlo, co asi budou dělat a jak se budou tvářit, až jednou Andrej Babiš v politice skončí. A že se to dříve nebo později stane, je jisté.

Je pozoruhodné, jak při každém dalším průšvihu znovu a znovu bojují za předsedu, jak hledají argumenty k tomu, aby vysvětlili, že věci nejsou tím, čím jsou, a obhájili skutky, které se obhájit nedají.

V případě neoprávněného čerpání dotace na farmu Čapí hnízdo tak posloucháme argumenty o tom, jak „to přece bylo napsané na děti“ (a nyní zcela vynechme spekulace o tom, jak moc si to ty dospělé děti přály nebo ne), případně že „to dělal každý“ nebo že to „zákon umožňoval“.

Poslankyně a poslanci ANO jsou v mnoha případech vzdělaní, ve svých oborech úspěšní a v místě bydliště vážení lidé. Chtěl bych vidět, jak v rodném městě obhajují, že si starosta nechal z obecního opravit střechu, protože „to zákon výslovně nezakazoval“. Mnozí z nich říkají, že je do politiky dostala touha změnit kmotrovské praktiky, které se v jejich místě či oblasti vyskytovaly. A teď sami argumentují úplně stejně jako ti někdejší kmotři.