Komentář

Rittig a spol.: Zlatý důl to byl

02 / 06 / 2019

K soudu, který řešil případ stamilionových obchodů kolem pražského dopravního podniku, jsem chodil častěji než téměř všichni obžalovaní. Proto si po květnovém osvobozujícím rozsudku dovolím pár otázek.

K soudu, který řešil případ stamilionových obchodů kolem pražského dopravního podniku, jsem chodil častěji než téměř všichni obžalovaní. Proto si po květnovém osvobozujícím rozsudku dovolím pár otázek.

Výsledkem sedmnáct nula skončil soud týkající se údajného tunelování pražského dopravního podniku. Všech sedmnáct obžalovaných v čele s jeho bývalým ředitelem Martinem Dvořákem a lobbistou Ivo Rittigem totiž zprostil pražský městský soud obžaloby. Jádro verdiktu, jenž padl v půlce května, je následující: tři „jízdenkové“ zakázky Dopravního podniku Praha byly přidělené způsobem, který zákon umožňoval. 

O co, velmi stručně a zjednodušeně řečeno, šlo? 

1) Dopravní podnik vedený Martinem Dvořákem před lety vypověděl smlouvu s prodejcem jízdenek a jízdních dokladů a najal si jiného, který byl třikrát dražší. 

2) Když se objevily zprávy, že se Prahou šíří padělané jízdenky, najal si Dopravní podnik bez výběrového řízení nového výrobce, papírnu Neograph. Ta městské firmě prodávala jízdenky dráže, protože se tiskly, jak znělo oficiální zdůvodnění, na „nepadělatelném papíře“. Z každé vyrobené jízdenky se vyplácela provize minimálně 17 haléřů, peníze se dostaly až ke karibské Cokeville Assets – a ta zase peníze posílala zpátky do Evropy známému lobbistovi Ivo Rittigovi.

3) Dopravní podnik zadal bez výběrového řízení zakázku na SMS jízdenky a mobilní peněženku.

Odůvodnění rozsudku bylo poměrně krátké a předseda senátu mířil k jádru příběhu. Ani znalec najatý Dopravním podnikem nebyl v žádném ze zmíněných případů schopen vyčíslit „férovou“ cenu jízdenky nebo služby. 

Podnik vlastněný hlavním městem měl vždy nějaké, legitimně vyhlížející, pohnutky ke změnám. 

Zdaleka ne o všem rozhodoval výhradně ředitel Dvořák. 

Nový provozovatel prodával jízdenky u více okýnek, prodej mohl být „kvalitnější“, a tedy také dražší. I u druhé zakázky – tisku jízdenek – mohl mít Dopravní podnik důvod hledat nového výrobce. Do podniku se totiž dostavil policista a varoval před vlnou padělků. Musela se tedy najít „nepadělatelná“ jízdenka, a ta pochopitelně stála více peněz. 

Vyplácení provize a posílání peněz do Karibiku a zpátky do Prahy se, jak potvrdil soud, sice dělo, ale probíhalo mimo Dopravní podnik. A pokud šlo o SMS jízdenky, ve své době byly novinkou a vedení Dopravního podniku nemohlo znát „férovou“ cenu.

Zkrátka a dobře: vznik škody nebyl prokázán, skutek není trestný čin, prohlásil soud.

S případem jsem (zatím) strávil půl roku a v soudní síni jsem byl častěji než téměř všichni obžalovaní. Možná nejsem stále takový odborník na unikátní nepadělatelné jízdenky, prodejní okýnka a jedinečné SMS, přesto si dovolím pár otázek.

Skutečně je prodej jízdenek, jejich tisk a rozesílání SMS jízdenek tak unikátní služba, že nejde spočítat „férová“ cena? Jak to asi dělají desítky dopravních podniků v Česku, co si jízdenky chtějí někde nechat tisknout?

Nové jízdenky byly prý nepadělatelné a výrazně kvalitnější díky zelenému papíru z papírny Neograph. Cena byla čtyři haléře za papír plus dva haléře zisku pro papírnu. Tisk stál dalších třináct až patnáct haléřů. V průměru tedy dohromady dvacet haléřů – avšak provize do Karibiku byla dalších sedmnáct haléřů. Dopravní podnik tak platil za jízdenku minimálně 37 haléřů (ta od starého dodavatele stála 32 haléřů). 

Může mi někdo vysvětlit, jak sedmnáctihaléřová provize na Britské panenské ostrovy v Karibiku, tedy 46 procent z celkové ceny, zvýšila kvalitu jízdenky? 

Těch podivuhodností je však mnohem víc. Například poradcem generálního ředitele Dvořáka byl Jan Valtr. Již od dubna 2007 měl židli v Dopravním podniku, podle obžaloby byl přitom spojkou na Ivo Rittiga, seděl zároveň v jeho kanceláři. Poradenská společnost Gereo, na kterou své rady řediteli Dvořákovi fakturoval, vznikla až koncem roku 2008. V závěrečných řečech tedy padlo, že před tím radil na živnostenský list. Ale na jaký? Podle online rejstříku nikdy žádný neměl.

Prostě samé neodborné otázky. Ale na jednu zatím nevyřčenou otázku odpověď znám. 

Ano, Dopravní podnik byl pro řadu zúčastněných zlatý důl.

Státní zástupce se na místě odvolal, kauza tedy zamíří k vyšší soudní instanci.

Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat