Co říci dětem, když už mají zase hlad

Afrika stopem

Koronaprázdniny se mění v krutou pomstu všem rodičům, co si kdy stěžovali na školství. Nebo – nedej Bůh – na školní jídelnu. Nevařit obědy je přece výsada všedních dní. Platíme za ni: penězi. Ne jako teď, svým časem. A kusem vlastního života. Dětem prostě na "já mám hlad" nejde odpovědět přirozeně. Tak, jak vás hned napadne. Tak, jak byste odpověděli komukoli jinému. 
Ty máš hlad? Tak běž do... kuchyně a připrav hladkou mouku, droždí a hrneček s trochou vlažné vody. Uděláme pizzu.

1) Pizza pro všechny

Až budou dělat vlastní pizzu popáté, budou z nich profesionálové. Vytiskněte jim postup na papír, jednou izolepou přilepte na skříňku, sugo už budou mít hotové (protože proč se s tím pořád znova vařit, když to v lednici vydrží, nemluvě o mrazáku). Zacházení s troubou si osvojí každý, kdo se jednou spálí. A opakování je matka moudrosti. Prostě, všechno něco stojí. 
Leháro s pizzou zadarmo tyhle prázdniny fakt nejsou.

 

půl kostky droždí
ne úplně plnou lžičku cukru
hrnek s trochou vlažné vody (na dva tři prsty)

550 g hladké mouky
pět lžic olivového oleje
hrnek a kousek vlažné vody
lžička soli

pečící papír
sugo
plech
​​​​​​​trouba (na spáleniny vždycky hned studenou vodu!)

 

1) Droždí rozdrob do hrnečku s vlažnou vodou (udělej bahýnko) a odlož někam k teplu. Maximálně lidská teplota!

 

2) Umyj si ruce a běž udělat, co jsem ti řekl už před hodinou. Cestou vyndej sugo z ledničky.

 

3) Vypočítej: 550 děleno 4, získáš množství mouky na jednu pizzu.
Zde si to zapiš: __________ a všechno ostatní si taky vyděl čtyřmi.
Jestli budeš dělat dvě pizzy, vynásob to zase všechno dvěma. Nebo třema. Pěti. Zeptej se, kdo má jaký hlad.

 

4) Vyndej tu velkou mísu a do ní dej všechnu mouku. Do důlku uprostřed přelij kvásek – čím je ho víc, tím lépe (říká se tomu, že ten kvásek vzejde). 

 

5) Sůl nasypej dokola u krajů a nech jí tam být, zapracuj s kváskem zatím jen tu mouku. Čím později se sůl dostane ke kvásku, tím lépe, takže přilej pět lžic oleje a postupně můžeš po částech i tu vodu.  

 

6) Hnětení. Dělej jak umíš, dokud se to lepí, je to málo.

 

7) Bochánek těsta popraš moukou a přikryj mísu utěrkou. Vezmi čistou!

 

8) Dvě hodiny času, zeptej se, jestli není čas na uplatnění propracovaného systému odměn. 

 

9) Respektuj rozhodnutí vyšší šarže!

 

 

10) Troubu na maximum.

 

11) Připrav si všechno, co chceš dát na pizzu, co je potřeba omyj a nakrájej mozzarelu.

 

12) Ukliď si tu linku!

 

13) Je těsta dvakrát víc? Rozděl ho na příslušný počet dílů a nech je ještě chvíli pod utěrkou.

 

14) Pečící papír a jeden kus těsta. Výsledkem má být placka, tlustší na okraji. Jestli s tím chceš házet do vzduchu, tak si to uklidíš.

 

 

15) Rychle namazat sugo (na pizzu, ne všude kolem!)

 

16) Rychle, ale rovnoměrně zbytek, mozzarelu nakonec

 

17) Rychle do trouby. Ne holýma rukama, proboha!

 

18) Nezapomínej kontrolovat občas dvířky stav věcí uvnitř trouby, jestli mezitím připravuješ další pizzu. Ať to nespálíš!

 

19) Připrav si něco, na co přemístíš hotovou pizzu.

 

20) Chceš si hrát na hrdinu? Sežeň na ozdobu lístky bazalky. A umej a osuš je předtím, než je tam dáš.

 

21) Jsi šikulka.

 

 

2) Tortilla chipsy se sýrem

Není to oběd, spíš svačinka. Je to ale opravdu rychle a můžete se klidně obětovat i vy: dát jim to za odměnu. Potřeby jsou specifické, ale zas na druhou stranu to není zboží, po kterém by sáhl běžný zákazník obávající se nouze. Až na tortilly někde narazíte, nakupte si pět šest balení. Jsou trvanlivé. A jestli vás to svádí přemýšlet, co je to ta zvlhčující látka (E422), udělejte si je doma sami, vyjde to určitě i levněji... Je to váš boj.

 

balení "čerstvých" tortill 

nastrouhaný sýr

 

1) Každou tortillu rozkrájet na osm dílků (krát počet tortill, děti můžou zase z hlavy násobit a vy to na prkénku rozdělíte najednou čtyřmi řezy. Už se učili geometrii? S úhly by se dala užít spousta legrace!)

2) Horkovzdušná trouba rozpálená na 150 stupňů, jednotlivé dílky na pečícím papíru co nejvíce rozprostřené a péct než začnou na okrajích hnědnout.  

3) Posypat strouhaným sýrem.

4) Nechat v troubě dalších pět minut.

5) Podávat se salsou (v dobách nouze klidně i s kečupem) 

 

3) Recyklace s přidanou hodnotou

Ten malý zázrak někde určitě dříme ve vaší kuchyni. Tak dva dny stará houska. Ani měkká, ani tvrdá. Nic to s vámi nedělá? A pamatujete si, jak jste jako děti milovali rozpečený rohlík? Takže ne, nejste diskvalifikováni, když někde v kuchyni náhodou najdete starší rohlíky. Ale tahle věc zní lépe s houskou. Přidáte-li tam ještě plátek šunky a do hotového pak list salátu, klidně jim můžete namluvit, že je to Korona Cheese Burger. 

 

1) Stará houska, rozříznutá na dvě půlky.

2) Máslo z obou vnitřních stran housky.

3) Hermelín (či jakýkoli jiný sýr, ale hermelín v tom chutná i dětem, co ho jinak moc nemusejí) mezi ty dvě půlky.

4) Horkovzdušná trouba rozpálená na 180 přibližně na 8 minut (nebo než houska bude krásně křupat a přitom se sýr už začne roztékat).

ad 4) Je lepší si pod to něco do té trouby dát, kdyby se sýr chtěl podívat, odkud jde to horko.

 

4) Studentské těstoviny

Jasně, zhanobení všeho, v co moderní člověk věří. Pasta musí být aldente a vždy jen s parmazánem (není-li s mořskými plody) a kečup nikdy! Tak to těm dětem dopřejte, vždyť je nakonec máte pořád rádi. Máslo, eidam, kečup a ty těstoviny fakt trochu rozvařte.

 

5) Spaghetti alio e Olio

To už není legrace. Ale legrace je tohle jídlo uvařit. Dětem sedí lehčí varianta, kdy tak čtyři stroužky česneku nerestujete na pánvi, ale na jemné plátky ho na nejnižší stupeň čtvrt hodiny pomalu zahříváte v malém rendlíku zalitý olivovým olejem. Česnek scedíte a k pastě přimícháte jen ten olej. A opravdu nepotřebujete nic jiného, jen olej, česnek a spaghetti. Vlastně ne, ještě ten parmazán nakonec, až na talíř. A pro odvážlivé děti se přidává nasekaná chilli paprička, ale to jste uvařili jiné jídlo: Aglio olio e peperoncino. 

 

6) Rýžový salát s konzervou tuňáka

O tuňácích se posledních letech vypráví spousta smutných věcí. Jsou na tom fakt špatně. O konzervách s jejich masem se říkají také divné věci. Prý v nich mohou být nasekaní i delfíni! Potřebujeme ale jen jednu, větší konzervu a jinak spoustu zeleniny, co mohou děti krájet. A navíc, ten tuňák, co jste ho v obchodě ukořistili, je už (doufejme) dávno mrtvý. Ale až děti budou krájet tu zeleninu, mrkněte se, jestli nenajdete nějaký dokument o tuňácích. Opravdu jsou na tom špatně.

 

1) běžná naběračka rýže na jednoho strávníka

2) dvě běžné naběračky vody na každého strávníka

3) sůl

4) pořiďte si rýžovar, jestli ho nemáte

 

5) dvě salátové okurky rozkrájené na kostičky

6) co nejvíce rajčat, rozkrájených 

7) černé olivy, rozkrájené jakkoli, ale ne v celku

8) kyselé okurky, rozkrájené na malé kostičky, podle chuti. Jejich množství se dá snížit i přidáním kapari

9) máte-li jistotu, že vaše děti snesou hodně (jak v jídlu, tak v dílu), přidejte jim na bedra omýt, osušit a roztrhat nějaký ten listový salát na menší kousky

10) všechno průběžně sesypávat do jedné mísy, někdy je tam taky nutné přidat i tu konzervu

11) rozhodněte se, jestli půjde o vlažné, nebo studené jídlo. Podle toho do mísy přidejte uvařenou rýži teplou, nebo vychladlou, vždy ale po částech.

12) míchejte a podle nálady či přesvědčení přidejte něco mazlavého. Obvykle je recept prezentován s majonézou, ale může to být i čerstvý sýr (třeba gervais, nebo to české, podobné), sojová náhražka, cokoli.

13) Míchejte dál a přidávejte mazlavou součástku, dokud nejste spokojeni.

14) Přisolte to, ty děti už jsou velké, nemusí být všechno bez chuti.

15) Pokud podáváte studené, třeba i z ledničky, od včerejška, uvařte po jídle dětem čaj. Mají mít v žaludku něco teplého.

 

7) Palačinky

Palačinky si dělejte jak chcete, ale připomenout se musí. Někdo si na ně třeba nevzpomene. A přitom je to tak mocná součástka propracovaného systému odměn.

 

Suroviny

Je to s vámi zlé? Nemáte zásoby? A tenhle článek jste si přečetli až do konce? Neznamená to, že sedíte u internetu? No, teď nebudeme rezebírat, jak hodně nahraní bychom byli, kdyby k tomu všemu přestal jít ještě internet... To by teprve byla katastrofa!
Jenže dokud internet jde, připlaťte si něco k tomu několikatisícovému nákupu na několik týdnů, oni vám to všechno přivezou až domů. Tak hlavu vzhůru, kámo, vydej se mezi virtuální regály.

A nezapomeňte při tom objednávání, že nejen jídlem živ je člověk, co pečuje 24 hodin o vlastní děti! 

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama