Druhý život Petra Čecha

Přijíždí se sluchátky, ve kterých hraje nová deska kapely Foo Fighters. V autě má složený buben, kdyby se někde na hodinku zasekl. Pak pijeme hořké kafe v malém studiu na jihu Londýna, kde jsme vystřídali zpěvačku Skin ze skupiny Skunk Anansie. Chceme Petra fotit, ale on vytáhne paličky a rovnou si tu zabubnuje. Je uvolněný a upovídaný jako při žádném z našich předchozích setkání.

…

Co je podle vás větší výhra − bubnovat v kapele typu U2, nebo chytat v klubu, jako je Chelsea?

Těžko říct, ale můžeme si to zkoušet představit. Nejdřív ten fotbal…

Dobře. Představuju si, že jsem gólmanem Chelsea.

Máte sice plný stadion, ale zápas i atmosféra se začínají rozjíždět pozvolna. A vždycky jde o to, jak rychle přijdou šance, jestli bude aspoň pár střel, v nejlepším případě gól − podle toho se diváci chytí. Když prohráváte, atmosféra někdy bývá mrtvá. Nakonec se lidi oklepou, vy vyrovnáte, pak to je dobré, a když dáte v devadesáté minutě vítězný gól, nastane erupce nadšení, kterou bych vám přál prožít… No jo, ale když si představíte vyprodaný koncert velké skupiny, tak tam muzikant chytne první notu a atmosféra je hned stejná jako na fotbale po tom gólu v devadesáté minutě. Elektrizující − a velkým kapelám to vydrží po celý koncert. Takže bych řekl, že co se týče emočního prožitku, hudba je o něco zajímavější. Nehledě k tomu, že když vám vydrží zdraví, bubnovat můžete do sedmdesáti.

Co myslíte, že je únavnější? Hodinu a půl bubnovat s U2, nebo odchytat zápas za Chelsea?

Na chytání je nejnáročnější koncentrace. Fyzická zátěž kdovíjak velká není, ale abyste uspěl, musíte být mentálně odolný a neustále se soustředit. Opravdu neustále − takže i ve chvíli, kdy se nic neděje, a právě to je tak únavné. Což bubeník při koncertě neřeší, ten hraje pořád, ale možná pak je unavenější fyzicky. I když… Jestliže je zvyklý cvičit šest hodin denně, tak ho koncert úplně vyšťavit nemůže… Mám pocit, že hůř na tom bývá brankář.

Vy jste unavený i v případě, že Chelsea vyhraje?

Jak houba jsem vyždímaný. Sednu a sedím, skoro bez energie. A když se prohraje, je to ještě horší.

Hráči v poli naběhají za zápas nějakých deset dvanáct kilometrů. Kolik vy?