Příběh

Praha má nový ostrov

25 / 12 / 2014

Tři kilometry od Pražského hradu vnikl nový ostrov, o kterém skoro nikdo neví, a který není zanesen v žádných mapách. Bude zničen, nebo zachován? Magazín Reportér asistuje při unikátním objevu nové pevniny.

Tři kilometry od Pražského hradu vnikl nový ostrov, o kterém skoro nikdo neví, a který není zanesen v žádných mapách. Bude zničen, nebo zachován? Magazín Reportér asistuje při unikátním objevu nové pevniny.

Tři kilometry od Pražského hradu vnikl nový ostrov, o kterém skoro nikdo neví, a který není zanesen v žádných mapách. Bude zničen, nebo zachován? Magazín Reportér asistuje při unikátním objevu nové pevniny.

Zdálky vypadá jako hromada štěrku, při bližším ohledání jsou na něm vidět pozůstatky vegetace a hnízdišť. Lidé mu říkají „Ptačí“, kromě racků, kachen, havranů a kormoránů na něm občas přistanou i pelikáni ze sousední ZOO.

Oficiální jméno nemá. O nově vytvořeném říčním útvaru o rozměrech zhruba 60 x 10 metrů v korytu Vltavy mezi Císařským ostrovem a Trojou mlčí nejen turistické mapy, ale i veškerá katastrální dokumentace.

„Systém“ zkrátka nový ostrov na území české metropole zatím nezaregistroval. Existuje? Neexistuje? Co na to říká legislativa? A co prezident republiky? Celý případ je v mnohém unikátní. A úřady si s ním nevědí příliš rady.

 

První setkání

„Poprvé jsem si ho všiml někdy v únoru při pohledu z hanspaulské Baby, odkud jsou krásné výhledy do kaňonu Vltavy. Nechtěl jsem tomu ale moc věřit, protože řeka má v těch místech sílu, tvoří tam peřeje. Tak jsem si myslel, že se mi to na tu dálku jen zdá,“ vypráví Jan Trejbal.

Záhadný ostrov mu ale nedal spát a o pár dní později se na něj šel z protilehlého břehu podívat zblízka. „Na některých místech byl zarostlý vysokou travou, dařilo se na něm ptákům, bylo tam docela živo,“ říká dvaatřicetiletý muž, který kromě architektury na ČVUT vystudoval i Akademii výtvarných umění.

Po vzoru středověkých zeměměřičů a objevitelů – takzvaných „lokátorů“ – si v říjnu 2014 připnul na tělo moderní výbavu a na „svůj“ ostrov se na raftu přeplavil. Vytyčil triangulační značky, získal díky GPS měřičům potřebné údaje, vzorky půdy a rostlin. A zakreslil ostrov do mapy.

 

Boj s byrokracií

Bezprostředně po této „lokaci“ zakotvil u ostrova vodní bagr a začal nakládat hromady zeminy na přistavené nákladní lodě. Státní podnik Povodí Vltavy považuje totiž celý příběh s tolika romantickými tóny především za povodňovou škodu. Naplavenina prý musí být odstraněna, neboť zhoršuje průtočnost řeky. Pro doplnění: ostrov ve své novodobé podobě vznikl zřejmě v srpnu roku 2002 jako usazenina po tisícileté vodě, v roce 2013 navíc rozbouřená Vltava protrhla přilehlý Císařský ostrov a vyplavila z něj do koryta u ZOO další stovky tun materiálu. V jednu chvíli byla nová pevnina 190 metrů dlouhá a 30 metrů široká.

Trejbal, zneklidněný tím, jak se ostrov v průběhu roku 2014 začal v důsledku těžby zmenšovat, poslal formálnímu vlastníkovi koryta řeky žádost o vyjádření. „Jde o vodní dílo, které jsme ze zákona povinni udržovat v řádném stavu tak, aby nedocházelo k ohrožování bezpečnosti osob, majetku a dalších chráněných zájmů podle zákona č. 254/2001 Sb.,“ odpověděl mu Pavel Punčochář, ředitel sekce vodního hospodářství Povodí Vltavy.

Prvním nezdarem se Trejbal nenechal odradit a pod hlavičkou sdružení Neolokator.cz, jehož je zakladatelem a vůdčí postavou, začal bombardovat všechny instituce, o nichž usoudil, že za případné zničení ostrova ponesou odpovědnost. Napsal na pražský Magistrát, na ministerstvo životního prostředí, na katastrální úřad, obrátil se rovněž na úřad ombudsmana i na prezidentskou kancelář. Mimo to uspořádal v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd na pražských Petřinách rozsáhlou výstavu, která celý případ dokumentuje – odborně i umělecky. Dal jí název „Každý správný muž má mít svůj ostrov“.

 

Býval tam brod

„Ze starých map jsem zjistil, že jde o jedno z nejvíce mělkých míst v toku Vltavy na území Prahy. Ještě okolo roku 1850 se dal v těchto místech pozorovat náznak brodu, který je zde rovněž historicky doložen,“ říká Trejbal. Ve dvacátém století je současná souš – zhruba jednou za pět let přirozeně zaplavovaná velkou vodou – čitelná i na základě leteckých fotografií pořizovaných od roku 1938. Největší rozlohu měl ostrov právě po červnové povodni v roce 2013.

„Je tu patrný skalní výchoz. I v případě, že bude zdejší nános odtěžen, se ostrov po čase opět samovolně obnoví,“ je přesvědčen jeho objevitel. V jižní části ostrova identifikovali lidé z Neolokatoru chráněné druhy rostlin jako je Bařička přímořská či kapradina Kyvor lékařský. V západní části objevili Žábronošku letní, nalezeným vzorkům dominuje nález dvou exemplářů vzácného mloka. „Evidentně je na tom kusu země něco, co stojí za zachování,“ říká Trejbal.

 

Prezident je obeznámen

„Prezident republiky Miloš Zeman se seznámil s Vaším podáním ze dne 11. listopadu 2014, jímž se obracíte na odbornou veřejnost s žádostí o pomoc se zařazením nově vzniklého ostrova na území Prahy 6 do seznamu existujících a uznaných geomorfologických prvků,“ odpověděla JUDr. Jaroslava Janáčková, vedoucí hradního Oddělení styku s veřejností. Dopis pokračuje: „Vaší práce a iniciativy, kterou v této věci vyvíjíte, si pan prezident velmi váží. Musím Vám však sdělit, že Kancelář prezidenta republiky se v podobných případech vyjadřuje pouze na žádost podanou k tomu oprávněným správním úřadem.“

Za Zeměměřičský úřad se vyjádřila RNDr. Jana Pressová, vedoucí Odboru sběru dat: „Fandím Vaší aktivitě a budu sledovat ´vývoj´ ostrova. Pokud bude stabilní s jasně definovaným rozsahem, porostlý vegetací a Povodí Vltavy ho nebude chtít zrušit, doplníme ho jako pevninu do systému datového systému ZABAGED.“ Český úřad zeměměřičský a katastrální poslal dopis tohoto znění: „Předmětná část zemského povrchu je v současné době evidována jako pozemek, druh pozemku vodní plocha. Vznikl-li na určitém místě pozemek s jiným druhem (např. ostatní plocha) mající trvalý charakter, může vlastník podat ohlášení k zápisu změny druhu v katastru.“

 

Komise Ostrov

Mezitím se však ostrov zmenšil na třetinu. Jan Trejbal už jej téměř odepisoval, před několika dny mu však svitla naděje. Richard Kučera z provozní sekce Povodí Vltavy mu napsal: „Můžeme Vám sdělit, že sedimenty usazené v předmětném místě před rokem 2013 zůstanou v korytě podle požadavku orgánu ochrany přírody v předepsaném rozsahu zachovány. Jak sám ve svém dopise uvádíte, jde o neobvykle velký nově vytvořený říční útvar, který nevylučuje střídavý výskyt mělčin v minulosti.“

S podobným stanoviskem („ostrov svým omezeným rozsahem ve srovnání s délkou a šířkou toku nemůže vzhledem k dynamice říčních pochodů zásadním způsobem ohrozit ekologickou stabilitu vodního toku“) se ozval také Odbor životního prostředí pražského Magistrátu. A těsně před Vánocemi zavolal Trejbalovi architekt Štěpán Špoula z magistrátního Institutu pro rozvoj a plánování se zprávou, že na jaře 2015 vznikne „Komise Ostrov“, která začne jednat o tom, jak pevninu zlegalizovat.

 

Špork, Valdštejn a bagr

„Když jsem pozoroval bagristu, jak zlehka s vodním bagrem na vysílačku modeluje tu pevninu, vzpomněl jsem si na Valdštejny nebo Šporka, kteří na Jičínsku a u Kuksu také přetvářeli krajinu podle lidské optiky. Touha člověka tvořit krajinu je zřejmě odvěká, jen dnes nevíme tak dobře, jak na to,“ říká Jan Trejbal, který ve svém úsilí hodlá vytrvat: „Někdy mám pocit, že se v naší krajině nic neděje, že zůstává až moc stejná. Líbilo by se mi, kdyby v ní přibyl aspoň jeden malý ostrůvek.“

Galerie (11) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat