Martin Reiner: Jdu si dát dvacet

15. dubna 2015

Knihou roku v soutěži Magnesia Litera se stal Básník, dílo brněnského vydavatele a spisovatele Martina Reinera. Jsme rádi, že autor píše i pro nás: toto je glosa, která vyšla v lednovém Reportéru.

Moje dcera už chodí do první třídy, respektive nechodí; já ji tam každé ráno vozím.

Je skvělé, že v téhle škole nezačínají v osm, ale až v devět, takže se přesouváme už notně probuzení a ve skvělé intelektuální kondici. Čehož využíváme k obsáhlým a velmi smysluplným diskusím.

Libuška se často zamýšlí nad tím, co bude v životě dělat, což jako postarší otec vítám: znám totiž třicetileté děti, které s něčím takovým ještě pořád nezačaly.

Přestože jí nerada a málo, touží být cukrářkou. Jasné přitom je, že by si chtěla udělat specializaci na usazování zmrzlinových koulí do sladkých kornoutů, pochopitelně s tím, že by tyto artefakty následně rovnou zblajzla.

Jelikož už rok zpívá ve sboru a nově chodí i do tanečků, nemohou takové aktivity zůstat stranou při hnětení vizí o budoucnosti. Jako bonus pak připočtěte koně, zvířecího kamaráda, bez něhož byl by život pouhou pustinou…

Když jsem jí nedávno – stáli jsme zrovna na červené – prozradil, že její oblíbená zpěvačka Gwen Stefani je tak bohatá, že by si mohla pořídit třeba padesát koní a k tomu i čivavu z Beverly Hills, měla jasno.

„Víš co, tati… Já budu v pondělí cukrářka. Pak budu den odpočívat. Ve středu budu tanečnice. Ve čtvrtek budu zas odpočívat… a v pátek budu zpívat, můžu?“

Zatlačil jsem slzu, rozpoznav ihned krev své krve.

Člověk, který je připraven tvrdě pracovat, neměl by zapomenout na odpočinek!

Tak se mějte, já si jdu dát dvacet.

Podpořte Reportér sdílením článku