Zločiny v IKEM

Na začátek je třeba říct, že lékaři, o kterých bude v tomto článku řeč, jsou špičkoví odborníci a kapacity v oboru kardiochirurgie prestižního zařízení IKEM v Praze. Profesor Jan Pirk je navíc společensky uznávanou osobností, za kterou jsou vidět desítky let práce a výchova další generace skvělých lékařů. O to víc je šokující, v jaké atmosféře vzájemných útoků a vážných podezření se nyní klíčoví aktéři kauzy Institutu klinické a experimentální medicíny pohybují a kam až zašla nevraživost dvou skupin lékařských kapacit na tomto pracovišti. Pozoruhodné jsou také vazby špičkových lékařů IKEM do nejvyšších pater politiky. A též jejich důvěrné vztahy s lobbisty či kontroverzními postavami zóny na pomezí politiky a byznysu.

Nejprve se ovšem vraťme do letošního jara – do momentu, který strhl celou lavinu.

Ukázal mi dokumenty

V úterý 11. dubna 2023 kolem poledne se ředitel IKEM Michal Stiborek telefonicky objednal na rychlou návštěvu ke svému podřízenému profesorovi Janu Pirkovi, excelentnímu kardiochirurgovi, který má na sklonku kariéry v nemocnici pozici váženého emeritního přednosty Kardiocentra.

Po zdvořilostních frázích na začátku schůzky přišel střet. Ředitel Stiborek žádal Pirka, aby vedení nemocnice nekritizoval. Špičkový kardiochirurg se totiž delší dobu netajil tím, že ke Stiborkovi nemá důvěru, a jako nově zvolený senátor podporovaný koalicí Spolu se snažil na tento fakt upozorňovat i na politické úrovni. Na Stiborka to dělalo dojem, jako by se Pirk pokoušel vytvořit tlak, aby se on znovu neucházel o post ředitele IKEM. Nové výběrové řízení na tento post vypsalo ministerstvo zdravotnictví na 19. května 2023.

V průběhu vypjaté schůzky 11. dubna se v jednu chvíli ředitel Stiborek podíval na Pirka a řekl mu něco v tomto duchu: „Nechápu primární příčinu sporu. A také nechápu, proč na mě stále útočíte, když existují materiály tohoto typu. Můžete mi to vysvětlit?“ A ukázal Pirkovi několik stránek dokumentů o založení jakési firmy v Lichtenštejnsku. Figurovalo v nich i Pirkovo jméno.

Pirk se chvíli do materiálů díval. Zaskočilo ho to. Ale jednoznačně popřel, že by s tím měl něco společného. A sdělil Stiborkovi, že tam není jeho podpis. Jméno Jan Pirk tam bylo napsané jen neosobním tiskacím písmem.

Stiborek se pak sebral a odešel z Pirkovy kanceláře. Ale za nějakou dobu se vrátil a přišel s dalším dokumentem, na kterém už byl podpis, jenž se podobal podpisu slavného kardiochirurga. „Vidíte, tady podpis je, tak toho všeho už nechte,“ řekl Stiborek Pirkovi. Profesor si to vyložil jako nátlak, aby se nestavěl do role kritika současného vedení IKEM. Vnímal to jako vydírání.

Profesor Pirk byl schůzkou znechucený. A podle svých blízkých, jimž se svěřil, byl zmatený i z toho, co mu vlastně Stiborek ukazoval. „Byly to nějaké dokumenty s názvem nějaké německé firmy,“ říkal Pirk svým blízkým. (Ve skutečnosti se jednalo o lichtenštejnskou firmu.)

•••

Profesor Pirk a jeho spojenec, další významný kardiochirurg IKEM Ivan Netuka, kteří patřili k největším kritikům vedení nemocnice, zažili už předtím několik podobně vyhrocených setkání. Stiborek se svým statutárním zástupcem profesorem Jiřím Malým jim hrozili skandalizací či zveřejněním citlivých dokumentů, avšak tyto materiály jim neukázali. To se změnilo právě až 11. dubna na oné schůzce Stiborka s Pirkem.

Po ní se Jan Pirk poradil s Ivanem Netukou. A oba se rozhodli na metody svých nadřízených upozornit policii. Jejich oznámení doputovalo na GIBS, protože během „vyděračských schůzek“ se Stiborkem a Malým údajně zaznívalo, že budou k jejich kriminalizaci využiti nějací spřátelení policisté.

Generální inspekce bezpečnostních sborů, která šetří trestné činy policistů, celníků a pracovníků vězeňské správy, zahájila oficiální vyšetřování 5. května 2023.

Výběrové řízení na ředitele IKEM vyhrál 19. května opětovně Michal Stiborek; v patnáctičlenné komisi, složené z odborníků a politiků, dostal dvanáct hlasů. Pirk a Netuka se s tím ale nechtěli smířit. O napjatou atmosféru v IKEM se začala zajímat média a také premiér Petr Fiala.

15. srpna 2023 pak přinesl server Seznam Zprávy článek, že nově zvolený ředitel Stiborek měl během svého zaměstnání v IKEM ještě vedlejší podnikání a příjem z firmy, která půjčovala peníze za vysoké úroky. Lichvářský byznys ředitele Stiborka byl opravdu vážný reputační problém.

Tři dny nato ředitel rezignoval. IKEM tak vedl statutární zástupce, lékař Jiří Malý. Ale ne na dlouho. 29. srpna 2023 se pak stalo něco, co eskalovalo celou situaci do ještě větších rozměrů – přišla policejní razie kvůli podezření z vydírání.

Toho dne brzy ráno přišel k Michalu Stiborkovi tým z Generální inspekce bezpečnostních sborů se soudním povolením k domovní prohlídce. Ve stejný okamžik zazvonili důstojníci GIBS i na domovní dveře statutárního zástupce ředitele IKEM Jiřího Malého, pravé ruky Stiborka.

V ten samý den přišli inspektoři z GIBS a také policisté z NCOZ, tedy Národní centrály proti organizovanému zločinu, do IKEM, aby prohledali vybrané kanceláře i zde.

Hned nato přinesla média zprávu, že GIBS zasahovala v IKEM proto, že Stiborek ve spolupráci s Malým vydírali Jana Pirka a vyhrožovali také Ivanu Netukovi.

GIBS obvinila Stiborka a Malého z vydírání až později, 6. října 2023. V očích veřejnosti měly domovní prohlídky GIBS podstatný efekt. Ze Stiborka a Malého se stali podezřelí, v tomto případě vyděrači.

Profesor Jan Pirk řekl 29. srpna 2023 serveru Seznam Zprávy, že se ho – dnes už bývalý – ředitel IKEM Michal Stiborek pokusil kompromitovat falešnými dokumenty. „Hodně mě to psychicky zasáhlo,“ prohlásil Pirk. „Byl jsem vystavený hrubému nátlaku, kdy mi byly ukázány listiny, které jsem v životě neviděl a které jsem měl údajně podepsat. Týkaly se nějakých mých osobních financí. Ale měly i souvislost s mojí prací lékaře v IKEM,“ uvedl Pirk.

Více to nerozvedl a nechce o tom mluvit ani teď. „Nesmíme nic říkat,“ reagoval Pirk koncem září na mou žádost, aby se vyjádřil k obsahu dokumentů, které mu Stiborek na srpnové schůzce ukazoval.

Záhada nasazení GIBS

V době zásahu GIBS v IKEM nikdo kromě aktérů nevěděl, o jaké dokumenty v případu šlo. A to, že se jednání Stiborka a Malého dalo vykládat jako vydírání, je jen část příběhu.

Co bylo obsahem zmíněných dokumentů? Během svého pátrání jsem zjistil, že šlo o zakladatelské listiny několika firem. Podle těchto dokumentů měly mít osoby se jmény Jan Pirk a Ivan Netuka přes offshorové společnosti se sídlem v Lichtenštejnsku vztah k firmám, které zařizovaly významné dodávky do českých nemocnic a především do samotného IKEM.

Zakladatelské dokumenty, které držel v ruce ředitel Stiborek, byly na hlavičkovém papíře lichtenštejnské firmy Schindlers a uvnitř byla jména shodující se se jmény zmíněných lékařů IKEM – tedy Jan Pirk a Ivan Netuka. Na listinách byly i další nacionále včetně čísel pasů a podpisů.

Pokud by šlo o autentické a nikterak nezfalšované dokumenty, jednalo by se o případ, který by měli kriminalisté prověřit minimálně kvůli možným daňovým únikům a obcházení pravidel pro veřejné zakázky. Místo toho si ale přišla pro dokumenty jednotka GIBS, která vznikla ze zákona proto, aby vyšetřovala trestné činy policistů.

Právě tato zvláštní věc, totiž angažmá GIBS, mě vedla k tomu, abych se na případ podíval podrobněji. Moje otázka zněla: Proč šetří trestní kauzu údajného vydírání útvar specializující se na trestné činy policistů, celníků a příslušníků vězeňské správy?

Jedna z možných odpovědí byla obsažena v textu, který v den zásahu v IKEM publikoval server Seznam Zprávy: „Součástí výhrůžek měla být i takzvaná kriminalizace, kdy podezřelí mluvili o spřátelených policistech. Proto se případu na začátku ujala inspekce, která má na starosti zločin v policejních řadách.“

Toto podezření se však, minimálně do druhého říjnového úterý, kdy byla uzávěrka tohoto vydání Reportéra, nepotvrdilo. Už ze soudního usnesení k domovní prohlídce, které jsem měl možnost vidět, vyplynulo, že v případu kauzy vydírání v IKEM existuje pouze obecné tvrzení, že do něj „mohl být zapojen i někdo z řad policie“. „GIBS prověřuje podezření z vydírání, jehož se měli dopouštět Stiborek a Malý v možné součinnosti s dalšími dosud neustanovenými spolupachateli, a není vyloučeno, že jsou z řad bezpečnostních sborů,“ píše se v příkazu k domovní prohlídce.

V textu usnesení o zahájení trestního stíhání Stiborka a Malého GIBS dokonce přiznala, že žádného policistu v kauze vůbec neobjevila. „Z trestní věci za dosavadní důkazní situace nevyplývá zapojení příslušníka bezpečnostního sboru,“ stojí v usnesení GIBS ze 6. října 2023.

Angažmá GIBS v této kauze tak budí pochybnosti. Běžný postup by byl, že by případ vydírání v IKEM šetřila kriminální policie, a pokud by přišla na konkrétní jméno policisty, předala by konkrétní kauzu trestného činu onoho policisty jednotce GIBS.

Zde je nutno připomenout, že GIBS podléhá vládě – respektive šéf inspekce je odpovědný premiérovi, který ho jmenuje do funkce na návrh vlády a po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny. Premiérem je nyní Petr Fiala z ODS.

A ještě si připomeňme – aniž bychom tím činili jakýkoli kategorický závěr –, že v možném případu utajených dodávek do nemocnic prostřednictvím offshorových společností by šlo o činy vlivných lidí spjatých se stranami vládní koalice: tedy ODS a TOP 09. Jak plyne z dokumentů, kromě zmíněného Jana Pirka, který je senátorem zvoleným coby nestraník za TOP 09 s podporou koalice Spolu, může v kauze offshorových společností figurovat také přednosta kardiovaskulární kliniky IKEM Ivan Netuka. A ten je od ledna 2022 jedním ze dvou klíčových poradců premiéra Petra Fialy pro otázky spojené se zdravotnictvím.

Co ve mně posiluje obezřetnost nad případem, je i informace od jednoho ze zdrojů z bezpečnostních složek státu. Ten mi sdělil, že když GIBS dostala případ na stůl, chtěli ho důstojníci tohoto útvaru – jak jim z logiky věci vyplývalo – přenechat spíše kriminální policii. „Jenže pak dostali informaci, že to musí dělat GIBS, protože je to pokyn seshora,“ řekl mi zdroj.

Otázka hodnověrnosti dokumentů o offshorových strukturách se naopak do začátku října 2023, kdy vznikal tento text, důkladně neprověřovala. Případ má na starosti jen GIBS, která během domovních prohlídek listiny zajistila: a je otázka, jak s nimi nakonec naloží. Pokud je nevyčlení z případu a nepředá k samostatnému prověření například na vrchní státní zastupitelství, aby někdo nezávislý dohlédl na řádné prověření této větve kauzy (a to se dosud nestalo), bude možné vykládat zapojení GIBS minimálně jako nestandardní.

KARDIOPORT a Omnimedics

Co konkrétně dokumenty, které měl v ruce ředitel Stiborek, obsahovaly?

Podle mých zjištění se v jedné sérii těchto dokumentů říká, že specialista na offshorové společnosti – firma Schindlers se sídlem v lichtenštejnském Vaduzu – zajistí pro svého klienta držení akcií společnosti s názvem Omnimedics Ltd. Tento formulář o správě firmy nese datum 4. února 2011. V žádosti o vytvoření firmy je napsáno, aby si žadatel sám do formuláře vyplnil jméno firmy, kterou bude společnost Schindlers pro svého klienta spravovat. V příslušné kolonce je pak ručně napsané: „… hold shares in Omnimedics Ltd.“ Tedy: držet akcie firmy Omnimedics Ltd.

V horní části žádosti je uvedeno jméno Ivan Netuka a v dolní části je podpis. Je tam číslo pasu, adresa bydliště a datum narození a v kolonce povolání je napsáno „doctor“.

Dokumentace je doplněna i potvrzením, že kdyby osoba jménem Ivan Netuka zemřela, odkazuje svá aktiva (tedy akcie firmy Omnimedics Ltd.) ze 30 procent bratrovi a zbylých 70 procent manželce.

Další dokument pod hlavičkou firmy Schindlers hovoří o založení firmy KARDIOPORT. (Přesně takhle je název firmy v dokumentu ručně tiskacími písmeny napsán.)

V prohlášení je napsáno, že „níže podepsaný prohlašuje, že je konečným příjemcem finančních prostředků z vložených aktiv“. A ručně je do kolonky vepsáno: Jan Pirk. Je tam uvedena adresa jeho bydliště. A nakonec i jakýsi podpis.

Na spodní straně dokumentu se píše, že žádost o založení firmy byla vyplněna 3. června 2009.

Stejný formulář o příjemci benefitů z firmy KARDIOPORT je veden na jméno Ivan Netuka. I v jeho případě jsou tam jeho nacionále a podpis, který je ale nečitelný – stejně jako na listinách osoby jménem Jan Pirk jsou podpisy svébytným „hieroglyfem“. (Kdyby tam nebylo napsáno tiskacím písmem jméno a příjmení, z podpisu by nikdo nepoznal, o koho se jedná.)

Z dokumentů by tedy vyplývalo, že u správcovské firmy Schindlers byla založena společnost KARDIOPORT, v níž by měly mít minimálně od roku 2009 podíl osoby se jmény shodnými se jmény předních lékařů IKEM: Jana Pirka a Ivana Netuky.

A později byla podobně založena firma Omnimedics Ltd, jejímž akcionářem měla být od roku 2011 už jen osoba jménem Ivan Netuka.

Jan Pirk byl v době, kdy podle dokumentů vznikla lichtenštejnská firma KARDIOPORT, šéfem dvou klinik. Už v roce 1991 se stal přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie IKEM, o čtyři roky později pak i přednostou celého Kardiocentra IKEM. Přednostou Kliniky kardiovaskulární chirurgie byl až do roku 2017 a přednostou Kardiocentra do roku 2021.

Ivan Netuka byl v letech 2009 až 2011 náměstkem ředitele IKEM. V roce 2017 nahradil ve funkci přednosty Kliniky kardiovaskulární chirurgie právě Jana Pirka.

Jde o falzifikáty?

Profesor Jan Pirk nechtěl, jak jsem již uvedl, případ komentovat. Říká, že je vázán mlčenlivostí. Když jsem ho požádal, aby se vyjádřil ke konkrétnímu podezření vyplývajícímu z dokumentů exředitele Stiborka, že „je součástí offshorových firem“, Jan Pirk zopakoval: „Já o tom opravdu nesmím mluvit.“

Senátor se také odmítl sejít a mluvit o širším kontextu kauzy kolem IKEM, aniž by porušoval „mlčenlivost“. „Teď je to velice nepříjemná situace. Nemohu,“ řekl senátor Pirk.

Jeho kolega, přednosta kliniky a také poradce premiéra Fialy Ivan Netuka, odmítl, že by vlastnil společnost Omnimedics ve Vaduzu a že by byl spojen i s firmou KARDIOPORT. „V žádném případě,“ řekl mi Netuka.

Podle něj jde nejspíš o falešné dokumenty. „Jediné, co se asi dá říct, je, že to může být součástí těch falzifikátů, které byly používány v rámci nátlaku nebo vydírání,“ řekl Netuka.

„A jak víte, že to jsou falzifikáty?“ zeptal jsem se ho. „Protože vím, co jsem kdy v životě vlastnil a ovládal,“ odpověděl.

•••

Než se dostaneme dál, je potřeba zmínit důležitý kontext z minulosti. V roce 2011 propukl kolem IKEM skandál. V případu, který se tehdy v médiích rozebíral, se objevilo jméno firmy Kardio Port. Tato firma (přesně pod názvem „Kardio Port“) byla zaregistrována v českém rejstříku firem v březnu 2009. Sídlo měla v Kladně. Předmět činnosti: obchod, služby a pronájem nemovitostí. Šlo o ak–cio-vou společnost, majitel byl neznámý.

V roce 2011 server Aktuálně.cz přinesl zprávu, že „v IKEM je podezření, že někdo z jeho vedení či někdo s ním spřízněný vydělává na stamilionových dodávkách zdravotnického materiálu“.

„Generálním dodavatelem pro veškerý materiál používaný pro transplantace, kardiologické a cévní operace se v podezřelém tendru stala v létě 2010 neznámá kladenská společnost Kardio Port. Firma s anonymními akciemi se zdravotnictví nikdy nevěnovala a je v dodávkách pro IKEM pouhým prostředníkem. (…) Kdo tuto firmu vlastní, je kvůli zmíněným anonymním akciím tajné a sama společnost to odtajnit nehodlá. Zástupci IKEM tvrdí, že nemají nástroje, jak ji k tomu donutit, a vlastně je to ani nezajímá,“ napsal server Aktuálně.cz v březnu 2011.

O tom, že do IKEM bude dodávat zdravotnický materiál jeden generální dodavatel, rozhodla vláda Mirka Topolánka čtyři dny před svým odchodem na jaře roku 2009. Po ní vládl zemi zhruba rok úřednický kabinet v čele s Janem Fischerem. O zadání zakázky na generálního dodavatele do IKEM firmě Kardio Port bylo rozhodnuto 18. června 2010. Učinil tak ještě Fischerův kabinet: bylo to tři týdny po volbách a tři týdny před nástupem další vlády ODS pod vedením Petra Nečase.

Zakázka byla za 440 milionů korun na jeden rok. Celkově měla vybraná firma dodat nemocnici IKEM v průběhu několika let zdravotnický materiál až za dvě miliardy korun.

„Vybrat generálního dodavatele pro veškerý zdravotnický materiál je přitom v českých podmínkách neobvyklý model. Doposud přednostové či primáři nakupovali přímo u výrobce a tvrdí, že až o dvacet procent levněji,“ napsal tehdy server Aktuálně.cz.

Stamiliony

Mezi listinami v této starší kauze jsem nalezl i dokument o zřízení zvláštní komise pro posouzení veřejné zakázky. Tuto komisi ustavila vláda a byla jedenáctičlenná. Kromě odborníků IKEM v ní byli i představitelé resortu zdravotnictví, obrany či dopravy. Coby předsedu komise schválili její členové jednomyslně Jana Pirka, místopředsedou komise se stal Ivan Netuka. Tato komise pak z pěti uchazečů vybrala právě firmu Kardio Port z Kladna.

Přestože po veřejném tlaku a článcích v médiích začala případ v roce 2011 vyšetřovat protikorupční policie, byla nakonec kauza v trestní rovině odložena. Policejní závěr zněl: nenašly se důkazy, že by se někdo na zakázkách obohacoval. Kardio Port tak dodával do IKEM i dál, a to až do roku 2014. Celkem byla do roku 2014 zaplacena firmě Kardio Port za zakázky do IKEM suma ve výši 1,22 miliardy korun. Pak se dodavatelský systém změnil.

Už v letech 2011 až 2014 se objevovaly spekulace, že za firmou Kardio Port stojí vlivní lobbisté z Prahy napojení na ODS. A že hlavním skrytým akcionářem Kardio Portu byl lobbista Roman Janoušek.

Tomu nasvědčovala jedna veřejná stopa z obchodního rejstříku. Členem představenstva firmy Kardio Port byl v letech 2009 až 2011 Luboš Pašek. A předsedou představenstva byl Petr Ullrich. Oba byli blízcí spolupracovníci lobbisty a tehdejšího neoficiálního vládce Prahy Romana Janouška.

S odstupem času lze logicky pracovat s teorií, že zmíněný dodavatelský model musel být od samého začátku nějak politicky zastřešený. A ten, kdo jej vymyslel a kdo ho na vládní úrovni prolobboval, musel být politicky silný. Nemohlo jít tedy jen o jednoho či dva lékaře z IKEM.

Kdo všechno byl skutečným beneficientem aktiv firmy Kardio Port, tedy u koho končily peníze, není jasné. Je možné, že to mohli být i lidé napojení na politiku.

Z dokumentů, které exředitel Stiborek ukázal v pracovně Jana Pirka, by – pokud jsou pravé – mohla vést jedna stopa i k lékařům IKEM, kteří o výběru dodavatele spolurozhodovali. Tu by nyní mohla prověřit i policie, pokud jí listiny předá GIBS, u níž se nyní nacházejí. Název KARDIOPORT u společnosti založené v Lichtenštejnsku totiž nabízí hypotézu, že by mohla navazovat na aktivity firmy Kardio Port z Kladna, která získala stamiliony na zakázkách v IKEM. Jinými slovy, je možné, že kladenský Kardio Port, který dodal do IKEM materiál za 1,22 miliardy korun, mohl být majetkově či obchodně propojen se společností KARDIOPORT, založenou správcovskou firmou ve Vaduzu.

Pro pořádek ještě dodejme, že se jméno „lichtenštejnské“ společnosti KARDIOPORT nikdy veřejně neobjevilo mezi akcionáři českého „dodavatelského“ Kardio Portu. V tom se liší od vztahu české a lichtenštejnské firmy Omnimedics.

•••

Michal Stiborek přišel do IKEM nejprve na post náměstka, když už byla smlouva s firmou Kardio Port v platnosti. Po příchodu ministra zdravotnictví Leoše Hegera (TOP 09), který vedl tento resort ve vládě Petra Nečase v letech 2010 až 2013, dostal Stiborek pokyn přímo z kabinetu ministra dodavatelský systém s firmou Kardio Port ukončit. „Heger to chtěl zarazit. Tak se ten systém demontoval,“ řekl Michal Stiborek.

Smlouvy podle něho hned vypovědět nešly. A tak se vedla aspoň jednání o cenách. „Nákupy se pak zlevňovaly,“ řekl Stiborek.

Bývalý ředitel IKEM Stiborek se k aktuálnímu případu vydírání nechce v plné míře vyjadřovat. Odpověděl jen na několik otázek s vysvětlením, že nechce být obviněn z ovlivňování vyšetřování. Sdělil nicméně, že je přesvědčen, že snaha o jeho odstranění z funkce souvisela právě se zadáváním zakázek. „Tlak na mě byl, protože jsem nechtěl přistoupit na systém Kardio Port II,“ řekl mi Stiborek. Výrazem „Kardio Port II“ prý jen symbolicky pojmenoval další možný vývoj, který by umožnil tunelování IKEM přes dodávky zdravotnické techniky a materiálů. O žádném konkrétním podezření ale nehovořil.

Michal Stiborek nyní říká, že na schůzce s profesorem Pirkem nešlo o vydírání, prý se chtěl dobrat pravdy. „Jediné, co jsem udělal, bylo, že jsem se snažil zjistit, co se vlastně stalo. A pokud by byla pravda, co se uvádělo v dokumentech (s offshorovými strukturami), které jsem měl k dispozici, chtěl jsem znát realitu. Šlo mi o to, aby se lékaři, o nichž byla v dokumentech řeč, již nadále nepodíleli na tvorbě zadávací dokumentace při vypisování veřejných zakázek. Bál jsem se, aby mě později někdo neobvinil, že jsem něco věděl, ale nekonal jsem,“ řekl Stiborek.

Podle usnesení o obvinění z trestného činu vydírání ale Stiborek u zjišťování informací nezůstal a oběma lékařům i v souvislosti s dokumenty hrozil skandalizací a reputační likvidací.

„Dědictví po otci“

Kde vlastně mohl dnes již bývalý ředitel Stiborek dokumenty offshorové struktury získat? Podle informací Reportéra je získal od svého spojence doktora Jiřího Malého, který byl donedávna statutárním zástupcem ředitele IKEM a také náměstkem pro strategii rozvoje.

Jiří Malý začal pracovat na Klinice kardiovaskulární chirurgie IKEM v roce 2000. Od roku 2003 byl vedoucím lékařem operačních sálů této kliniky: v té době ji vedl Jan Pirk.

Pro kauzu je ale podstatné něco jiného: Jiří Malý je synem docenta Jana Malého, který byl jako mladý vědecký aspirant u zrodu celého IKEM a později, v letech 2007 až 2011, byl i jeho ředitelem (a Ivan Netuka mu dělal v letech 2009 až 2011 náměstka). Z ředitelského postu odešel v roce 2011, poté co se začala vyšetřovat kauza Kardio Port. V podezření nebyl, jako ředitel ale nesl zodpovědnost.

Exředitel Stiborek na přímý dotaz, zda může vyloučit, že by mu dokumenty předal náměstek Malý, řekl: „Vyloučit to nemohu.“ Malý na otázky Reportéra nechtěl odpovídat.

Podle blízkých spolupracovníků Jiřího Malého, s nimiž jsem na toto téma hovořil, „zdědil“ dokumenty Jiří Malý právě po svém otci. Ten už se bohužel nemůže k případu vyjádřit: zemřel koncem srpna 2021.

Jan Malý přitom coby ředitel pravděpodobně znal zákulisí, které provázelo stamilionové dodávky od kladenské firmy Kardio Port. „Protože nechtěl poškodit instituci, tak o tom, že byl v IKEM vytvořen systém na vyvádění peněz za dodávky zdravotnického materiálu, celou dobu mlčel,“ řekl mi jeden ze zdrojů. „Po smrti Jana Malého v roce 2021 pak zřejmě nastala situace, kdy se jeho syn Jiří rozhodl dokumenty použít,“ dodal.

Michal Stiborek se stal poprvé ředitelem IKEM v roce 2019, podruhé byl zvolen na jaře 2023. A právě předtím, než byl ve funkci znovu potvrzen, sílily snahy o to, aby vedení nemocnice opustil. Jiří Malý prý v reakci na to svému spojenci předal „materiály z otcovy pozůstalosti“. Stiborek s nimi vyrazil za Janem Pirkem a později přišel zásah GIBS.

•••

V roce 2019 byl poměr sil ve prospěch Michala Stiborka dominantní. Výběrové řízení vyhrál na plné čáře. Jeho hlavní protivník profesor Jiří Froněk, přednosta Kliniky transplantační chirurgie, jehož podporovala i dvojice lékařů Netuka–Pirk, nedostal ve výběrové komisi ani jeden hlas.

Netuka a Pirk to tehdy vnímali tak, že šlo o důsledek vlivu tehdejší vlády premiéra Andreje Babiše, který si Stiborka i Malého oblíbil. Proto se po volbách roku 2021, kdy vznikla vláda v čele s Petrem Fialou z ODS, očekávalo, že dojde ke změně i v IKEM.

K rozuzlení příběhu mělo dojít na jaře 2023, kdy se chystalo nové výběrové řízení. Nedlouho předtím ještě vyvolal Jan Pirk, který byl loni na podzim zvolen senátorem, v druhé komoře parlamentu jednání o „neutěšené situaci v IKEM“. V samotném výběrovém řízení ovšem Michal Stiborek dostal hlasy dvanácti z patnácti členů komise a pozici docela přesvědčivě obhájil.

Když vyhrál a usedl opět do křesla ředitele, navštívil nemocnici sám premiér Fiala. „Všichni by se měli soustředit na to, aby měli dobré podmínky pro svou práci a aby se všichni cítili chtěnou součástí kolektivu. Osobní konflikty by neměly oslabovat to, co je v IKEM unikátní a skvělé. Věřím, že i to je cílem pana ředitele,“ řekl letos v létě premiér Fiala a jeho slova se dala interpretovat jako vzkaz Michalu Stiborkovi: ten, jak už bylo řečeno, odešel v polovině srpna po zveřejnění aféry s jeho lichvářským byznysem a po zásahu GIBS.

Z přátel nepřátelé

Proč se vlastně situace v IKEM tak vyostřila? Když jsem o tom mluvil s celou řadou lidí z branže, vyšel mi z toho následující obrázek. V nemocnici byly kromě jiných dvě velmi silné osobnosti – profesoři Jiří Malý a Ivan Netuka. Patřili k nastupující generaci špičkových kardiochirurgů po profesoru Pirkovi, oba profesně vychoval.

Dalo by se říct, že Ivana Netuku si jako nadaného lékaře vyhlédl Pirk sám. Jiřího Malého se ujal na přání docenta Jana Malého: s ním měl Jan Pirk velmi dobré vztahy, jeden druhého si velice vážili. Proto se stal Pirk také mentorem jeho syna Jiřího.

Ivan Netuka a Jiří Malý tvořili dlouhou dobu téměř nerozlučnou dvojici. Měli dokonce i společné podnikatelské aktivity, jejich jména figurují ve dvou firmách. Pak se však jejich cesty začaly rozcházet. Působilo to dojmem, jako by Jiří Malý chtěl být po vzoru otce blízko vedení IKEM. V případě Ivana Netuky to vypadalo, jako by se inspiroval u svého „profesního otce Jana Pirka“ a šel cestou kombinace špičkové medicíny se společenským a politickým angažmá.

Vztahy Malého a Netuky postupem času úplně ochladly. Z obou se začali stávat rivalové. Někdy od roku 2016 – jak to vnímají jejich kolegové – mezi nimi začalo jít až o otevřené nepřátelství.

„Ideově jsme se rozešli. Bylo to o vnímání žebříčku hodnot a v pohledu na svět a také ve směřování jak profesním, tak i ve směřování instituce jako takové,“ popsal důvod rozchodu Ivan Netuka. Jiřímu Malému prý zase vadily Netukovy vztahy s někdejším ministrem vnitra Milanem Chovancem z řad sociální demokracie. Netuka se tehdy staral o Chovance jako o svého pacienta. A Malý se pohoršoval nad tím, že vztahy s ním přechází u Netuky až do přátelské roviny.

S Chovancem měl velké spory předseda ANO Andrej Babiš, když byl coby ministr financí Chovancův kolega ve vládě Bohuslava Sobotky. Mnozí lékaři v IKEM tak vnímali situaci i v politické rovině. Ivan Netuka podle nich chránil známostí s ministrem Chovancem své postavení v nemocnici. Právě v těch letech přitom začala v IKEM převládat silná pozice Michala Stiborka, jemuž se coby ekonomickému náměstkovi dařilo dostat hospodářství IKEM do solidní kondice. A ten, kdo Stiborka do této funkce prosadil, tedy Jiří Malý, mohl být spokojený, protože měl ve vedení nemocnice větší zastání a vliv než jeho konkurent Ivan Netuka.

Jiří Malý popsal spornou situaci v IKEM, když podával vysvětlení GIBS. „K přerušení kolegiálního vztahu s profesorem Netukou došlo v době, kdy se ministrem vnitra stal Milan Chovanec, který byl blízkým přítelem Netuky. Michal Stiborek, ještě v roli ekonomického náměstka, byl osobně přítomen jednání, při kterém Chovanec žádal bývalého ředitele IKEM Aleše Hermana o dosazení profesora Netuky na místo šéfa kardiochirurgie IKEM, což se také stalo,“ sdělil Jiří Malý.

„Na vaši otázku k panu Chovancovi nemohu říct nic jiného, než že jsem vázán lékařským tajemstvím,“ řekl na dotaz Reportéra Netuka. „Vztahy pacient–lékař mohou samozřejmě přerůst v to, že se s někým příležitostně vídáte. Ale určitě to není tak, že bych si budoval vlivovou strukturu, jak jste to ve své otázce pojmenoval. To kategoricky vylučuji,“ dodal Ivan Netuka.

•••

Za vlády Andreje Babiše – když byl ministrem zdravotnictví Adam Vojtěch – pak proběhlo už zmiňované výběrové řízení na post ředitele IKEM, v němž Michal Stiborek zvítězil. Jiří Malý se později stal náměstkem ředitele Stiborka. Dalo by se říct, že od té doby byli Stiborek s Malým vládci IKEM.

Ivan Netuka měl tehdy i další styky se světem politiky: po Chovancovi našel zastání na Hradě u Martina Nejedlého, kontroverzního poradce dnes již bývalého prezidenta Miloše Zemana. Za zmínku stojí schůzka tria Stiborek–Netuka–Nejedlý na Pražském hradě. Podle Stiborka mu na ní Nejedlý naznačoval, ať nechá Netuku být. Netuka mi naopak řekl, že se Stiborek chtěl seznamovat s vlivnými lidmi, a tak jej seznámil s Nejedlým, kterého zná dlouhá léta a který se u něj léčil s hypertenzí. Nejedlého vysvětlení je přitom bližší Netukově verzi.

Nejedlého jméno se objevilo i v souvislosti s cestou profesora Netuky do Petrohradu, kde v covidovém období operoval několik pacientů. Netuka cestu na operaci potvrdil, nicméně vyloučil jakoukoli souvislost s politikou i Zemanovým poradcem, podle něj výpravu soukromým letadlem organizovala americká medicínská firma Abbott. „V té době získali certifikát na uvedení na ruský trh pro nový typ srdeční pumpy HeartMate3, kterou jsem tam operoval. Proto měli zájem se angažovat. S touto firmou mám řádnou smlouvu na provádění operací v zahraničí,“ uvedl Ivan Netuka s tím, že zvoucí stranou bylo Almazov centrum, což je špičkové medicínské pracoviště.

Firma Abbott přitom nepřímo figuruje i v kauze „tajemných“ firem z Vaduzu. Je špičkovým výrobcem speciálních zdravotnických potřeb a zejména pak unikátních přístrojů, které se používají při operacích srdce. Technologie této firmy se dostávají i na český trh a především do IKEM.

Firma Abbott je do IKEM nedodává napřímo, ale činí tak prostřednictvím české firmy s názvem Omnimedics s. r. o. Ta mimo jiné prezentuje na svých stránkách, že na trh dodává zmíněnou srdeční pumpu HeartMate3.

„Omnimedics je dynamicky se rozvíjející česká společnost, která se vyvinula z původní malé poradenské firmy zaměstnávající několik zaměstnanců. Již téměř deset let zastupujeme společnost Thoratec Corporation (nyní Abbott), která patří mezi lídry vývoje a produkce systémů mechanické srdeční podpory,“ uvádí společnost na webových stránkách.

Firma vznikla v České republice v roce 2007 pod názvem Omnimedics CZ s. r. o., od roku 2017 se jmenuje Omnimedics s. r. o. V letech 2007 až 2012 byla jejím stoprocentním společníkem lichtenštejnská firma Omnimedics Limited, která sídlila na stejných adresách jako správcovská firma Schindlers.

Připomeňme nyní obsah dokumentů, které ukazoval exředitel Stiborek na schůzce s profesorem Pirkem. S datem 4. února 2011 v nich bylo uvedeno, že od této chvíle má lichtenštejnská firma Schindlers zajistit „držení akcií firmy Omnimedics Ltd.“ ve prospěch osoby jménem Ivan Netuka.

Netuka, jak již bylo řečeno, tvrdí, že to jsou falza. Reportér ale získal další indicie, které nasvědčují tomu, že by to falza být nemusela. Tyto indicie jsou takové povahy, že by se případem offshorových dokumentů měla zabývat policie a důkladně prověřit jejich hodnověrnost. Generální inspekce bezpečnostních sborů přitom nemá v popisu práce prověřovat aktivity podnikatelů či dodávky do státních nemocnic.

Nutno ještě dodat, že v roce 2012 změnila česká společnost Omnimedics majitele. Stoprocentním vlastníkem se stal jistý Martin Bureš, ten pak roku 2019 svůj podíl umenšil na 66 procent, zbylou třetinu od té doby drží advokátka Hana Ižovská, která bývala v počátcích působení české Omnimedics její jednatelkou.

Současný většinový společník firmy Martin Bureš obdržel dva dotazy: zda by o sobě mohl sdělit více podrobností s tím, jak se dostal do byznysu se zdravotnickými přístroji a od koho v roce 2012 kupoval ve firmě Omnimedics s. r. o. podíl. „Děkuji za zájem, ale na vaše otázky nebudu odpovídat,“ uvedl Bureš. Na dotaz, zda zná Ivana Netuku, odpověděl, že se ve zdravotnickém byznysu pohybuje třicet let, a zná tedy spoustu lidí včetně Netuky. Otázku, zda podíl v Omnimedics nekupoval právě od něj, už jsem položit nestihl, zavěsil.

Stejně reagovala i právnička Hana Ižovská, druhý spoluvlastník firmy Omnimedics. „Nemáme potřebu reagovat na vaše dotazy,“ řekla.

Z obchodního rejstříku lze pouze vyčíst, že když Martin Bureš českou společnost v roce 2012 kupoval, prodejcem byla firma Omnimedics Ltd. z Lichtenštejnska, kterou v obchodu zastupovala vaduzská společnost Schindlers. Pod smlouvou mezi Martinem Burešem a Omnimedics Ltd. (o nabytí české firmy Omnimedics CZ) je podepsán Christian Reichart, „ředitel Schindlers“. Takže jsme opět u stejné správcovské firmy zastupující skrytého vlastníka.

Ať je, nebo byl vlastníkem Omnimedics kdokoli, její kontrakty jsou hodnotné. Z registru veřejných smluv vyplývá, že dominantním zdrojem tržeb pro Omnimedics jsou velké nemocnice. Od roku 2016 jde o více než 500 smluv na celkovou smluvní částku ve výši přes 1,9 mi–liardy korun s DPH. Jde o smlouvy jednorázové i dlouhodobé, rámcové.

Největším a nejčastějším odběratelem je IKEM s 367 objednávkami a smlouvami za 1,78 miliardy s DPH, vyplývá z výstupů analytického softwaru Cribis na základě zveřejněných údajů v registru smluv. Druhý největší objem objednávek od společnosti Omnimedics má FN Motol se zhruba osmdesáti miliony korun.

Nejedlý a Babiš

Pojďme si ale ještě dění kolem IKEM zasadit do širšího politického a byznysového rámce. Velké nemocnice jsou pod kontrolou státu a točí se v nich velké peníze z veřejného zdravotního pojištění. Na pozice ve vedení nemocnic tak má vliv politická scéna a obchodní vztahy nemocnic už nejméně patnáct let přitahují podnikatele s politickým vlivem. Příkladem může být již zmíněný někdejší „vládce Prahy“ Roman Janoušek, jehož stopy nese i vznik společnosti Kardio Port.

Do podobného ranku patří i nedávný poradce prezidenta Martin Nejedlý. Lidé v tajné službě BIS, která jeho aktivity několik let monitoruje, říkají, že se Zemanův šéfporadce v posledních letech přeorientoval z ropného byznysu s firmou Lukoil právě na zdravotnictví a že se v tomto odvětví snažil velmi agilně a důsledně navazovat vztahy na nejvyšších místech. Tuto informaci mi sdělil již před rokem jeden z pracovníků BIS, když jsem zkoumal napjaté vztahy mezi Hradem a BIS. „Nejedlý dělá do zdravotnictví. Jde mu tam o velký byznys,“ řekl mi pracovník BIS.

Nejedlý měl podle dalších mých zdrojů přímé linky na vedení tří nemocnic: kromě IKEM to byly ještě nemocnice na Bulovce a také Všeobecná fakultní nemocnice v Praze. Zatímco na Bulovce mu lobbistickou síť nedávno zničila policie, která tam vyšetřovala podvody, ve vedení Všeobecné fakultní nemocnice pak ztratila významnou pozici jedna jeho spřízněná osoba. V IKEM si ale chtěl Martin Nejedlý vliv udržet, poněkud paradoxně se přitom měl opírat o vztahy s někdejším náměstkem ministra zdravotnictví a dodnes významnou figurou ODS v resortu Markem Šnajdrem.

Na druhé straně je nutné zmínit, že i u druhé ze znepřátelených skupin lékařů IKEM lze vidět vliv politiky a lobbistů.

„Ano, Stiborek a Malý určitě měli dobré vztahy s Babišem. Ale klíčovou osobou Babiše v IKEM byla a je profesorka Adámková, která má funkci přednosty preventivní kardiologie,“ řekl mi jeden z lékařů IKEM.

Věra Adámková je od roku 2017 poslankyní za ANO. Poslanecký mandát obhájila i v roce 2021. V únoru 2018 byla navíc zvolena předsedkyní správní rady VZP. A je mimo jiné také členkou vědecké rady Nadace Agrofert.

Další vlivnou osobou IKEM v politice je Julius Špičák. Je přednostou Kliniky hepatogastroenterologie. Poslancem ANO se stal v roce 2017, i on v roce 2021 svůj mandát obhájil.

Bývalý ředitel IKEM Stiborek ani jeho spojenec Jiří Malý zřejmě nepatří přímo k Babišovým koním, ale v době, kdy byl Andrej Babiš u vlády, si údajně velmi rozuměli.

Na scéně je Pitr

Pak je zde ovšem ještě jedna poněkud zvláštní osoba spojená se Stiborkem a Malým. Jde o Tomáše Pitra, kontroverzního podnikatele, jenž byl v minulosti parťákem zavražděného kmotra Františka Mrázka.

Michal Stiborek totiž kdysi pracoval jako obchodní ředitel ve firmě Setuza, kterou tenkrát skrytě ovládali právě Mrázek a Pitr. Stiborek tam přešel z obuvnického podniku Svit Zlín. Vedle Setuzy ještě také stihl angažmá na postu generálního ředitele firmy Marila Balírny, která jistou dobu tvořila viditelnou páteř Pitrova podnikatelského impéria a kde byl Stiborek posledním šéfem před ukončením činnosti.

Začátkem minulé dekády pak Michal Stiborek nastoupil do IKEM na pozici ekonomického náměstka. Tvrdí, že po odchodu ze Setuzy vztahy s Pitrem neudržoval.

„Od svého odchodu z těchto společností jsem se s panem Pitrem již nesetkal, neviděl jsem se s ním a ani nejsme v kontaktu. Navíc mám platný doklad o bezpečnostní způsobilosti od Národního bezpečnostního úřadu,“ řekl Stiborek letos v květnu pro Seznam Zprávy, které na jeho minulost poukázaly.

Podle informací Reportéra ale došlo letos v létě poté, co Stiborek začal cítit mnohem větší tlak na své odstoupení, k jisté změně. Stiborek se měl na Pitra po mnoha letech, kdy se nevídali, obrátit s dotazem, jestli neví, co se v jeho případě děje a kdo usiluje o jeho profesní likvidaci. Pitr si stále udržuje významný vliv v šedé zóně byznysu a politiky a disponuje informacemi o různých zákulisních hrách.

Tomáš Pitr prý Stiborkovi sdělil, že neví, co se kolem něj děje, ale slíbil, že se poptá. Stiborek se už od něj výsledek nedozvěděl. Kauza s lichvářským byznysem, která vyústila v jeho odvolání, měla rychlejší spád.

V momentě, kdy do případu vstoupil „faktor Tomáš Pitr“, získal případ kolem IKEM dost možná další dimenzi. Najednou mohou některé v minulosti vyslovené výhrůžky či výroky ze strany Stiborka a Malého vyznívat vážněji – jakkoli Pitrovo současné angažmá zřejmě nemá s vydíráním, z něhož GIBS muže obvinila, nic společného.

O co se podezření z vydírání opírá?

Je to tvrzení profesorů Netuky a Pirka, kteří se tak cítili při několika jednáních s exředitelem Stiborkem a doktorem Malým. GIBS disponuje i nahrávkou, kterou z jednoho takového jednání pořídil Ivan Netuka.

„Malý a Stiborek na nás prostě klekli a vyhrožovali nám ‚modrýma deskama‘ s kompromateriálem. Říkali, co všechno na nás vyndají, že nás budou policejně skandalizovat a že nás mediálně zničí,“ říkal jeden z lékařů inspektorům GIBS.

„Pan Stiborek řekl, že se kolem nás vytvoří nějaký příběh a že než se mediálně očistíme, budeme odvoláni pro ztrátu důvěry a budeme zdiskreditováni. Profesoru Pirkovi navíc řekli, že za ty věci už nepůjde bručet, protože je to promlčené. Ale že ho tím doživotně zlikvidují,“ svěřovali se lékaři kolegům a známým.

Stiborek a Malý se mezi svými blízkými dušují, že Netukovi ani Pirkovi v oněch vyhrocených rozhovorech nehrozili kriminalizací.

Další důkazy pro vydírání jsou nepřímé. Ivan Netuka vyjádřil obavy o život, protože mu prý někdo povolil šrouby u auta. Svěřil se také se strachem o bezpečnost, protože mu prý někdo nejspíš hacknul mailovou schránku, neboť jeho ženě přišel „jeho mail“, který jí ale nebyl adresován.

•••

GIBS v žádosti o povolení domovních prohlídek i v textu obvinění používá velmi jednoznačné a ostré formulace. „Malý a Stiborek nutili poškozeného profesora Ivana Netuku, aby zanechal veškerých aktivit, jež by mohly jakýmkoli způsobem ohrozit současné vedení IKEM,“ uvedla GIBS do sdělení obvinění. „Malý sdělil, že pokud se situace v IKEM vyhrotí, bude nucen zveřejnit blíže nezjištěný obsah desek, jež měl během této schůzky při sobě, s cílem, aby profesor Netuka nabyl dojmu, že tyto desky obsahují kompromitující materiály k jeho osobě,“ napsala GIBS. Jak už víme, později obsah desek Michal Stiborek ukazoval Janu Pirkovi.

Další část obvinění zní už trochu jako z mafiánských filmů. „Zároveň během schůzky profesor Malý sdělil, že si je vědom toho, že za každým z nich stojí vlivní lidé, k čemuž
Ing. Stiborek zároveň dodal, že za ním stojí lidé, kteří pracují i fyzicky, čímž v poškozeném vyvolal obavu, že v případě neuposlechnutí by mohlo být proti jeho osobě v budoucnu použito násilí,“ stojí v usnesení GIBS. Výrok o „těch, kteří pracují fyzicky“ je údajně zachycen i na oné nahrávce pořízené Ivanem Netukou.

„Michal Stiborek dne 1. 12. 2022 přibližně v 19:15 v prostorách kavárny Nové scény Národního divadla kontaktoval poškozeného Netuku. Tomu sdělil, že si nedal říct a teď se po něm projdou jejich lidé,“ uvedla inspekce GIBS.

•••

Na základě zkušenosti z dřívějších kauz lze říct, že policejní obvinění v začátcích případu občas mívají poněkud přehnanou rétoriku: teprve později se ukáže skutečná povaha popisovaných skutků. Je samozřejmě možné, že jednání Stiborka či Malého mohlo naplnit skutkovou podstatu vydírání. Ale to ukáže až čas, případně soud – pokud k němu kauza doputuje.

Jak se k otázce vydírání vyjadřují samotní podezřelí?

Michal Stiborek používání dramatického slovníku během jednání s Netukou či Pirkem popírá. „Nikdy životě jsem nikoho nevydíral. A už vůbec ne, že bych hrozil likvidací nebo použitím kriminalizace. To je absurdní,“ tvrdil na dotaz Reportéra Stiborek.

Jiří Malý řekl GIBS, že podle něj situaci v IKEM vyostřil naopak profesor Netuka. „Situace výrazně eskalovala od doby, kdy byl profesor Netuka jmenován poradcem premiéra Fialy pro resort zdravotnictví. Celý rok 2022 a 2023 se neustále řešily pokusy o destabilizaci situace v IKEM a pokusy profesora Netuky a profesora Pirka o dosažení odvolání Ing. Stiborka. Tato dlouhodobá politická expozice Netuky znemožňovala jakékoliv racionální řízení nemocnice, neboť kdykoliv vznikl problém týkající se provozu, který měl na starosti Netuka, a těch problémů byla celá řada, vždy se to přetočilo v to, že to není provozní problém, ale že se to týká šikany jeho osoby,“ uvedl do protokolu GIBS Jiří Malý a neopomněl si ani na policii do rivala rýpnout.

Zakleknout

GIBS šetřila ještě jeden pozoruhodný detail kauzy: šlo o SMS zprávy, které posílal Ivan Netuka na mobil Jana Pirka. Inspekce zjistila, že se k nim dostal Jiří Malý a využil je, což GIBS vyhodnotila jako součást nátlaku Malého na Pirka a Netuku.

Nejprve je nutno říct, že zneužití zprávy z cizího telefonu je nezákonné a jde určitě o něco, co by měla policie vyšetřit. O co šlo konkrétně?

13. prosince 2022 odeslal Ivan Netuka na mobil profesora Jana Pirka esemesku: „Ahoj, Honzo, budeme muset přitvrdit, Válek je prase, takže gloves off (sundejme rukavice – pozn. red.). Prosím zakleknout na toho R. Krause. Díky, I.“

A do druhé zprávy připojil odkaz na webovou stránku ministerstva zdravotnictví, v níž se mluvilo o výzvě k předložení vize řízení a rozvoje IKEM na léta 2023 až 2027.

Jak lze tyto zprávy interpretovat? Ivan Netuka vyzýval přitvrdit ohledně situace v IKEM a projevoval hrubou nelibost nad ministrem zdravotnictví. Nelíbilo se mu, že ministr tehdy nevypsal konkurz na ředitele, ale jen „soutěž o vizi“. Prosil zároveň, aby čerstvě zvolený senátor Jan Pirk „zaklekl“ na Romana Krause, předsedu zdravotního výboru Senátu. Kraus je senátorem za ODS. („Po zakleknutí“ se nakonec Netukovým spojencům podařilo prosadit konkurz na ředitele.)

SMS tak ve více ohledech doplňuje popis atmosféry v IKEM. Dvě skupiny lékařů proti sobě bojují – a zjevně „bez rukavic“.

•••

Jak se vlastně Jiří Malý dostal k této SMS zprávě? Nešlo o krádež mobilu ani o špionážní software, který by komunikaci stáhl. Podle dosavadního vyšetřování GIBS to bylo prostší.

Profesor Pirk potřeboval v březnu 2023 spravit mobil. Zčásti proto, že mu dobře nefungoval, zčásti proto, že potřeboval převést některá data do nového mobilu. Obrátil se proto na IT specialistu IKEM Petra Rašku. Ten poté, co mobil „rozchodil“, zjistil, jaká přišla Pirkovi zpráva, a vzhledem k tomu, že znal kontext bojů uvnitř IKEM, ukázal SMS zprávu z Pirkova telefonu Jiřímu Malému.

Ten neváhal, esemesku si vyfotil a poslal ji z jiného telefonu s anonymní kartou letos 24. března ministru zdravotnictví Vlastimilu Válkovi, prý proto, aby viděl, jak nečisté metody Netuka a Pirk používají.

Válek pak skutečně na veřejnosti vystupoval v reakcích na válku v IKEM zdrženlivě. A nechtěl přistoupit na snahu některých politiků ODS a TOP 09 zpochybnit výsledky výběrového řízení, v němž na jaře 2023 vyhrál opět Michal Stiborek.

Jan Pirk potvrdil GIBS autenticitu SMS zprávy. „Komunikaci poznávám. Je to komunikace mezi mnou a profesorem Ivanem Netukou. Osoba označená v komunikaci jako Válek je pochopitelně ministr zdravotnictví,“ řekl Pirk.

Ministr Válek do protokolu GIBS sdělil, že mu SMS zpráva přišla z neznámého čísla a nijak ji neřešil. „Chodí mi hodně zvláštních zpráv. Ani nevím, zda se jednalo o pravou SMS zprávu, nebo byla nějak upravená někým jiným,“ řekl inspektorům.

Případ s ofocenou SMS z telefonu profesora Pirka GIBS uzavřela v rámci kauzy vydírání. Kromě Malého byl v této věci obviněn IT specialista IKEM za „porušení tajemství dopravovaných zpráv“.

Co GIBS nešetřila

Na závěr se vraťme ještě k dokumentům z lichtenštejnské struktury. A řekněme si, jak se s nimi vypořádala GIBS.

V závěrečném usnesení o obvinění Stiborka a Malého není žádná zmínka o tom, že by inspektoři prověřovali autenticitu zmíněných dokumentů. Navíc GIBS na závěr ve chvíli, kdy hodnotila formu vydírání, konstatovala: „Nerozhodná je skutečnost, zda tento nátlak užitím zmíněných materiálů vycházel z reálných, či smyšlených podkladů.“

A to není všechno. Inspekce v protokolu uvedla, že během domovních prohlídek zajistila dokumenty k firmě KARDIOPORT se jmény Jana Pirka a Ivana Netuky. Ty mohou souviset s firmou, která už dávno do nemocnic nic nedodává.

Ale o tom, že mezi listinami, které byly „v modrých deskách“ Malého a Stiborka, byly i dokumenty k firmě Omnimedics, jež naopak se státními nemocnicemi a s IKEM obzvlášť stále obchoduje, není v usnesení GIBS ani slovo. Jako by pro inspekci ani neexistovaly.

---

Reakce ministra Válka na kauzu SMS a označení, že je „prase“, přišla až po uzávěrce tištěného říjnového čísla magazínu Reportér.

Co říká ministr zdravotnictví

Jak reagoval ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na to, když se dočetl, že ho poradce premiéra Petra Fialy Ivan Netuka označil za „prase“? Ministr Válek řekl, že Netukův slovník nebude komentovat. „Je to jeho vizitka,“ prohlásil Válek.

Ministr obdržel otázky ke kauze IKEM již v pátek 6.10., ale odpověděl na ně až ve čtvrtek 12. 10. poté, co tištěné říjnové vydání Reportéra odešlo do tiskárny. 
Ministr zdravotnictví Válek v odpovědi na naše otázky detailně popsal, proč ho vyslýchala inspekce GIBS a co po něm chtěla.

„Na úvod musím konstatovat, že jsem ze strany GIBS vázán mlčenlivostí a nemohu jakýmkoli způsobem komentovat detaily probíhajícího vyšetřování. Vámi citovaný výrok se ke mně donesl formou MMS z neznámého čísla. Z její formy, tedy zpovzdálí vyfocené obrazovky telefonu, nešlo určit, zda se jedná o podvrh, nebo o špatný vtip. Když jsem na číslo odesílatele zkoušel volat, bylo již nefunkční,“ řekl ministr Válek.

„Zprávu jsem po chvíli smazal a s pomocí ji obnovil až na žádost GIBS, která mě ve věci kontaktovala a požádala o vysvětlení. Nicméně s předmětem vyšetřování mě její zástupci neseznámili. Sdělili mi, že vyšetřují policisty z vydírání ústavního činitele. Jméno odmítli sdělit,“ uvedl Válek.
„Následně jsem GIBS inkriminovanou zprávu předal, včetně neznámého čísla, ze kterého byla odeslána. Dosud jsem nebyl ze strany GIBS ani jiných orgánů činných v trestním řízení informován o jiných detailech vyšetřování. Nevím tedy, jak ani kdo SMS získal,“ řekl ministr.

„Způsob vyjadřování profesora Netuky ponechám bez komentáře, je to jeho vizitka, a nemá smysl na ni reagovat a o jejím významu nemá smysl spekulovat. Pouze potvrzuje, že v IKEM proti sobě stojí dva nesmiřitelné tábory. Proto jsem přechodně, tedy minimálně do ukončení vyšetřování, pověřil vedením IKEM Ing. Helenu Rögnerovou z ministerstva zdravotnictví. To je poměrně bezprecedentní krok. Učinil jsem jej s jediným cílem, aby situace v IKEM neměla dopad ani pacienty, ani na prestiž této nemocnice,“ prohlásil ministr zdravotnictví.