Devět let za 248 392 436 korun

Vzít si na vyhlášení rozsudku pruhovanou košili se ukázalo jako předvídavé. Jen zvolený proužek mohl být vzhledem k výši uděleného trestu silnější.

Sedmapadesátiletý Milan Holomek, jako vždy elegantně oblečený, se ani nepohnul, když v pátek soudkyně zlínského soudu označila bývalého advokáta za zvlášť protřelého podvodníka, který déle než deset let vybíral peníze od přátel, známých a klientů své kanceláře a přitom nikdy neměl v úmyslu jim všechno vrátit.

Dohromady jde zhruba o čtvrt miliardy korun. Se slíbenými odměnami a úroky z prodlení od roku 2000 do konce roku 2011, kdy skončil v osobním bankrotu, dluží dvojnásobek.

Riskantní pilotáž

Majitel dříve známé advokátní kanceláře ve Zlíně podle obžaloby i soudu pracoval více jako pilot podvodného letadla než advokát.

„Někteří jeho známí mu půjčovali několik let. Zpočátku jim něco vracet musel, aby z nich vylákal miliony,“ uvedla v pátek předsedkyně tříčlenného senátu Iveta Šperlichová. „Jako erudovaný právník musel vědět, že takové částky nemůže splatit ani při svém příjmu, jak uvedl, okolo dvou set tisíc měsíčně. Kdo má hodně, chce ještě více. Měl to zastavit, vyhlásit na sebe konkurz, mohl se zachovat aspoň trochu slušně. Nakonec však odíral i klienty své kanceláře o desetitisíce. Jako advokátovi mu věřili, že jim pomůže z tíživé situace.“

Především za případy, kdy vystupoval jako advokát, dostal trest devět let a zákaz činnosti. Tedy jen o rok méně než zákonné maximum. Jako advokát požádal například o sto tisíc korun zálohy na kauci od otce, který měl syna ve vazbě. I když kauce nebyla ze zákona možná, peníze si nechal. V jiném případě dva klienti málem skončili ve vězení, protože za ně nezaplatil škodu a svěřené peníze utratil. Jindy si nechal stovky tisíc z rozsudku, z prodaného bytu, z majetku rozváděných manželů…

Místo peněz vrtačka

„Vinu z hlediska trestního necítím,“ říká Milan Holomek. Proti rozsudku se odvolal. Říká, že mu je líto, jak to skončilo pro klienty i pro něj, ale nikoho podvést nechtěl. Do poslední chvíle se prý snažil dluhy poctivě splácet. Jako třeba tehdy správci jeho domu, který od něj dostal platbu v naturáliích. Místo peněz si odnesl z Holomkova domu na okraji Zlína zahradní náčiní, vrtačky a sekačku.

Soud uvěřil Milanu Holomkovi jen jedinou věc: že o penězích klientů věděl a rozhodoval úplně sám. O ničem nevěděli ani zaměstnanci, ani koncipienti jeho advokátní kanceláře. Někteří u něj pracovali i déle než deset let. Nic podle něj netušila ani advokátka Bronislava Orbesová, která byla obžalovaná společně s ním jako spolupachatelka podvodu ve třech konkrétních případech.

Také ona patří mezi známé zlínské advokáty. I ona půjčila Milanovi Holomkovi miliony, aby ji peníze zhodnotil. Když se však neměl k vracení, začala dluh tvrdě vymáhat. Jako první poslala na stavovského kolegu exekutora, vzápětí následovali další věřitelé. Milan Holomek měl obstavený majetek, zablokované účty – jako advokát by musel skončit, protože by nemohl přijímat peníze od klientů. S Bronislavou Orbesovou proto uzavřel dohodu: ona mu „půjčí“ úschovní účet vedený na její jméno, na který budou Holomkovi chodit dál peníze; ona z nich bude mít provizi, z níž si postupně umoří svoji pohledávku. Jak se dohodli, tak se stalo, vyplývá z jejich výpovědí u soudu.

„Doktor Orbesová mu pomohla, aby dál mohl přijímat peníze. Alfa a omega však bylo, zda věděla, kdo a proč peníze na tento účet posílá. Nemohla vědět, že jde o peníze vylákané podvodně. Nebylo to košer, je to v rozporu s předpisy advokátní komory. Ale soud neshledal, že by naplnila skutkovou podstatu podvodu,“ vysvětlovala soudkyně Šperlichová, proč byla advokátka zcela zproštěna obžaloby. Uvedla také, že nepošle podnět advokátní komoře, protože již uběhla dvouletá lhůta od tohoto profesního selhání.

Podivuhodný účet

Bronislava Orbesová byla fyzicky u soudu jen první den, po zbytek deset měsíců probíhajícího procesu chodili jen její obhájci. Hájila se tím, že o tíživé finanční situaci kolegy advokáta nevěděla, stejně jako o původu peněz na „pronajatém“ účtu, z něhož jen vybírala peníze pro doktora Holomka. Dále je aktivní advokátkou, vyplývá z databáze advokátní komory. Na Bronislavu Orbesovou je podle údajů České advokátní komory kárná žaloba podána již od roku 2012. Kárné řízení, které může ukončit její kariéru, je přerušené právě z důvodu běžícího trestního řízení.

Tvrzení, že advokátka Orbesová o ničem nevěděla, je však problematické hned z několika důvodů. „Z pohybu na účtu (Bronislavy Orbesové, pozn. red.) je zřejmé, že tam chodily platby určené kanceláři JUDr. Holomka. Častokrát měly označený účel. V dokumentaci v insolvenčním rejstříku je výpis z účtu advokátky a je z něj patrné, že přijímala platby za právní služby, úschovy, náklady řízení a podobně. Například, jak je možné shledat, na účet přišla platba označená jako úschova,“ uvedl již dříve advokát Jiří Kučera z Kučera & Associates, advokátní kanceláře v Praze. Jeho klienti se až díky vyhlášenému konkurzu na doktora Holomka dostali k informaci, že účet patřil advokátce. Informace o majiteli účtu je součástí bankovního tajemství.

Než celé letadlo spadlo, nikdo neměl o její existenci ani tušení. „Advokátku jsme (poté, pozn. red.) vyzvali, aby peníze vrátila. Odmítla, nechala se zastoupit advokátem a hájila se u soudu. Krajský soud v Brně, pobočka Zlín, to dvakrát smetl ze stolu a potvrdil naše nároky až poté, co rozhodl Nejvyšší soud,“ uvedl Jiří Kučera s tím, že pro klienty vymohli od dvou „pronajímatelů účtů“ 5,5 milionu včetně úroků z prodlení.

V rozsudcích civilního soudu se vedle nemravnosti takové dohody mezi dvěma zkušenými advokáty, porušení profesních předpisů, porušení zákona proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, obcházení exekuce, konstatuje i porušení trestního zákoníku ve věci zvýhodňování věřitele. „Doktor Holomek jistě někomu ty peníze, co vzal od advokátky, vyplatil. Nepochybně nějakým dalším věřitelům, čímž znevýhodnil nebo poškodil ty, kteří již stáli frontu v exekuci. Případná spoluúčast advokátky na zatajení majetku JUDr. Holomka a poškozování či zvýhodňování věřitele či dalších trestných činech je už na posouzení trestního soudu, který nyní probíhá,“ uvedl již dříve Kučera. Zlínský soud se nyní při vyhlašování rozsudku k možné jiné skutkové podstatě vůbec nevyjádřil.

Životní úspory v prachu

Dohoda s advokátkou prodloužila finanční přežívání doktora Holomka téměř o rok, než na konci října 2011 definitivně spadl do konkurzu. Právě do tohoto období spadají nejcitlivější případy klientů, kteří přišli o životní úspory. V tomto období advokátka Orbesová získala od Milana Holomka „dobrovolně“ téměř půl milionu korun, uvádí sama v přihlášce do advokátovy insolvence. Většinu po ni chce vrátit insolvenční správce, protože peníze získala až v době po podání návrhu na insolvenci Milana Holomka v únoru 2011.

Trestní soud částku vylákanou advokátem Holomkem vyčíslil na korunu přesně: šlo o 248 392 436 korun. Sumu je však nutné brát s velkou rezervou. V průběhu celého procesu létaly vzduchem milionové částky. Zatímco v reálném životě by člověk očekával, že i u částek o několik řádů menších si advokát i jeho věřitelé budou vést pečlivou evidenci, brát si potvrzení a hlídat každou korunu, v tomto případu vládla hotovost a občas se měnily paklíky bankovek bez jakéhokoliv potvrzení.

Ve čtvrtek, den před vyhlášením rozsudku, došlo na posledního svědka. Učitelka v mateřské školce vysvětlovala, jak Holomkovi půjčila „kolem milionu“. Průběh výpovědi byl typický pro část věřitelů, kteří advokátovi půjčovali za účelem vysokého zhodnocení až několika procent měsíčně. V hotovosti, bez dokladů, paní učitelka si jen pamatovala, že půjčku dohodl s advokátem její přítel-podnikatel v obchodním centru na kafíčku, když ona běhala po nákupech.

Soudkyni jako mnohokrát dříve rychle došla trpělivost. Zhoupla se v otočné židli a vzhlédla vzhůru. „Půjčujete často milion?“ a všichni v síni již tušili, co bude následovat. „A tomu má soud věřit? Myslíte, že to je hodnověrné? Opakovaně vás poučuji, že před soudem musíte vypovídat pravdu.“ Ne všem svědkům agresivní styl soudkyně Šperlichové vyhovoval. Několik z nich si magazínu Reportér postěžovalo, že v závěru výpovědi už nevěděli, zda ještě svědčí nebo se jako zločinci mají začít hájit.

Rozklíčovat, komu kolik bývalý advokát dluží, však byl, diplomaticky napsáno, neskutečný nepořádek. Zejména k závěru své finanční kariéry rozdával advokát Holomek dlužnické úpisy jako večerníček. U insolvenčního správce se shromáždily směnky za téměř půl miliardy. Část advokátových klientů možná čeká ještě nepříjemná cesta na finanční úřad, aby vysvětlili, kde k tolika penězům v hotovosti přišli a kde jsou daně z úroků, které advokát některým z nich celá léta vyplácel.

Optimismus odsouzencův

Pokud se Milanu Holomkovi nepodaří zvrátit rozsudek u soudu vyšší instance, vrátí se z vězení už jako penzista žijící z nezabavitelného životního minima. Pokud se tedy neobjeví těch sedmdesát osmdesát milionů, které údajně někde zainvestoval. „Nechci, aby se to rozprášilo v insolvenčním řízení. Pokud to dobře s investicí dopadne, s mými věřiteli se vyrovnám sám,“ tvrdí Milan Holomek.

Mimořádně otvíráme rozsáhlý článek, který vyšel o případu Milana Holomka v červencovém Reportéru. Můžete si ho přečíst ZDE.