Náš obchodník se smrtí

Vypadá to tu jako velká hrobka. Podél ulic chorvatského Záhřebu svítí hřbitovní svíčky v červených kalíšcích rozmístěných po metru vedle sebe, nad nimi v černých šátcích a dlouhých sukních spěchají ženy domů ke svým manželům. V hospodě nebudou, bary a restaurace jsou prázdné – a to nejen proto, že je právě výročí pádu Vukovaru: toto město padlo do srbských rukou v listopadu 1991 a šlo o důležitý mezník počátku války, která dala vzniknout samostatnému Chorvatsku.

Je však i jiný důvod, proč se dnes v Chorvatsku pije hlavně doma. Lidé šetří, hospodářství v posledních šesti letech totiž víceméně jen klesá. A brzy možná dostane chorvatský stát další ránu – a to opět v souvislosti s válkou. A s lidmi z Česka.

Bez většího zájmu v České republice totiž chorvatský soud projednává případ, který může zemi zruinovat. Jeden český obchodník požaduje až tři miliardy dolarů od Chorvatska za dodávky zbraní z dob balkánské války a za penále kvůli následnému nezaplacení. Částka je přibližně šestinou všech příjmů jejich státního rozpočtu na rok 2015. Ten český podnikatel se jmenuje Petr Pernička a má reálnou šanci, že vyhraje. Příběhu se přitom dotýká několik soudních procesů – v Chorvatsku i v Česku.

Generál obchod

Kořeny této historie jsou skutečně staré přes dvacet let. Krátce po začátku války se ukázala nerovnováha sil mezi bojujícími stranami. Na jedné straně stále dobře vyzbrojená srbská vojska, na straně druhé jen lehkými zbraněmi vyzbrojené chorvatské jednotky. Do toho platilo plošné embargo Organizace spojených národů zakazující dovoz zbraní. Aby mohlo Chorvatsko v konfliktu uspět, zoufale potřebovalo zbraně. Shánět je dostal za úkol majitel malého krámku s loveckými potřebami − Vladimir Zagorec, kterému v té době nebylo ani třicet let. Rychle se stal náměstkem ministra obrany a zároveň nejmladším generálem nově vzniklé chorvatské armády, přestože nebojoval. „Zagorec byl velmi schopný, ale ve skutečnosti na bojišti nestrávil ani chvilku,“ říká dnes Marin Deškovič, chorvatský novinář.

Zagorcovým úkolem bylo co nejrychleji sehnat zbraně. Dařilo se mu − narazil totiž na zlatou žílu, kterou byl český obchodník Petr Pernička. Podnikatel Pernička dokázal v průběhu embarga dodat Zagorcovi a Chorvatsku celé letectvo i další zbraně. To není vtip. Dvě letky stíhaček MiG-21, vrtulníky i vojenská dopravní letadla. Na dodávky neexistovaly formální smlouvy, v době embarga bylo vlastně zbytečné je sepisovat – oficiálně přece žádný obchod nebyl.