Kauza

Podivné figurky a dar pro Zemana

18 / 02 / 2018

V tom příběhu se nacházejí a zase ztrácí miliony, jsou v něm dluhy jiným firmám i dluhy na daních, figuruje v něm černá skládka a stavební úpravy bez povolení; dokonce se objevuje i obchod s mákem, který se ovšem nikdy nenašel. To vše obklopuje ztrátovou firmu Contradiction, jež sponzorovala – tedy alespoň podle oficiálního seznamu – spolek Přátelé Miloše Zemana: právě tato organizace platila kampaň, která přispěla k Zemanovu znovuzvolení prezidentem.

V tom příběhu se nacházejí a zase ztrácí miliony, jsou v něm dluhy jiným firmám i dluhy na daních, figuruje v něm černá skládka a stavební úpravy bez povolení; dokonce se objevuje i obchod s mákem, který se ovšem nikdy nenašel. To vše obklopuje ztrátovou firmu Contradiction, jež sponzorovala – tedy alespoň podle oficiálního seznamu – spolek Přátelé Miloše Zemana: právě tato organizace platila kampaň, která přispěla k Zemanovu znovuzvolení prezidentem.

Stojím na hřbitově ve Starém Kolíně a nemohu se zbavit pocitu, že pátrání po penězích na prezidentskou kampaň Miloše Zemana občas vypadá jako historky z podsvětí.

Od hřbitova této polabské obce ležící mezi Kolínem a Kutnou Horou je nejlepší výhled na areál bývalého zemědělského družstva – právě kolem něj se posledních zhruba dvanáct let podivuhodným způsobem pohybují lidé, kteří se hlásí k jednomu z největších darů na kampaň Miloše Zemana.

Přímo proti hřbitovu, za vysokým valem nahrnutým podél silnice, je schovaná velká černá skládka. Rumiště s vykukujícími kupami stavebního odpadu a nepoužívané silážní jámy zavezené rozlámaným asfaltem ze silnic. Areál pokračuje dál velkými plechovými halami a na severním okraji nejblíž obci končí rekonstruovanou částí s apartmány a koni. Říká si Statek Starý Kolín a je přes majitele propojen s firmou Contradiction, která přispěla necelým milionem Spolku přátel Miloše Zemana.

 „Ty valy, co vidíte podél silnice, ty tam navezli a nahrnuli, aby nebylo vidět, co se tam děje,“ vysvětluje mi jeden z mých místních průvodců. „Byla tam hluboká díra, zavezla je auta odpadem. Počítám, že jich byly tisícovky,“ vypráví. „Vznikla černá skládka a ještě na cizím pozemku. Ten přestavěný statek je černá stavba taky,“ říká a dodává nečekanou pointu. „A v těch halách vzadu, tam byl uskladněný mák a kmín ve velkých pytlích. Ale mák někam zmizel. Na poli tady spali nějací vymahači. Takovéhle krky a takovéhle hlavy měli,“ rozpřáhne dlaně na šíři kmene stromu a zvážní.

„Bylo to tady až nepříjemné. Nejdřív spali v autě, potom měli přistavený karavan. V něm žili snad dva měsíce a hlídali,“ dodává. V areálu měl fyzicky probíhat světový obchod s tisíci tunami modrého máku. Než se ukázalo, že skvělý obchod je jen podvod – ovšem za několik miliard korun. O tom ale bude řeč za chvíli.

 

Čínské číslo úspěchu

Spolek Přátelé Miloše Zemana byl – alespoň formálně – hlavním zdrojem financí na kampaň podporující staronového prezidenta republiky. Spolek o sobě uváděl jen minimum informací. Veřejně známé nebylo například ani číslo účtu, kam přispívat. Papír se seznamem dárců zveřejnil spolek až na poslední chvíli: soupis, jak se později ukázalo neúplný, odkryl sám prezident v debatě České televize v předvečer druhého kola voleb. „Protože jsem občas podezříván ze záhadného financování tohoto občanského sdružení, tak jako gesto dobré vůle jsem vám nabídl tento seznam sponzorů,“ uvedl prezident v přímém televizním přenosu poté, co přečetl část z dvaceti osob a společností. Spolek vedený hradním kancléřem Vratislavem Mynářem do té doby odmítal uvést, kdo sdružení peníze poslal. Za prezidentskou kampaň utratil 11,5 milionu. Dárci uvedení na seznamu přispěli přes devět milionů, u zbývajících více než dvou milionů je zdroj peněz dál neznámý.

Pozornost přitáhl okamžitě jeden z největších firemních dárců ze seznamu, společnost s ručením omezeným s názvem Contradiction, což v překladu znamená spor nebo protiklad. Jde o společnost se sídlem v kancelářích v Praze. Skutečné místo podnikání má na zmíněném přestavěném statku ve Starém Kolíně. Důvod zájmu byl zřejmý. Neznámá společnost má záporný vlastní kapitál, naposled vykázala téměř stopadesátimilionovou účetní ztrátu a její závazky neustále rostou, přesto poslala spolku přátel Miloše Zemana 885 tisíc korun. Týdeník Euro vzápětí informoval, že firma dluží i místnímu podnikateli několik set tisíc, které postupně splácí.

Zaskočená zveřejněným darem byla zpočátku i Michaela Syřínková, podle obchodního rejstříku jediná jednatelka a majitelka společnosti Contradiction. Na otázky zpočátku nijak nereagovala. Komunikaci za společnost vykazující tři zaměstnance a tržby přes sto milionů ročně převzal Drahomír Zradička starší. V reportážích z místa postupně prošel proměnou jako motýl. Z náhodného kolemjdoucího, zaměstnance, obchodního ředitele až na druha paní majitelky Syřínkové.

V rozhovoru pro iRozhlas.cz vysvětloval, že to byl on, kdo se stal před třemi měsíci členem Spolku přátel Miloše Zemana, po e-mailu vše zařídil se sekretářkou spřízněné Strany práv občanů a v půlce prosince odeslal s družkou dar z firemního účtu společnosti Contradiction. Na něm byl v té době přes milion a darovaná částka 885 tisíc prý nebyla náhodná. „Jsou to čísla, která pomohla k tomu, aby pan prezident vyhrál. Má to určitou symboliku a ta čísla něco znamenají,“ citoval iRozhlas.cz Drahomíra Zradičku s tím, že se zabývá čínským učením feng šui o harmonii prostoru a osmička je „karmické číslo“ vedoucí k úspěchu. Vykazované ztráty firmy jsou podle něj z velké části „účetní“. Ta loňská bude menší, asi patnáctimilionová. Firma paní Syřínkové také s černou skládkou nic společného nemá a daně platí, „jinak by nemohla s nákladními auty, které vozí i z ciziny, obchodovat“.

 

Muž na radnici

Vraťme se ovšem poněkud do historie – ke kořenům podnikání, na jehož konci bude i dar na kampaň „přátel“ Miloše Zemana.

Areál bývalého družstva ve Starém Kolíně je pozoruhodné místo, kde se magicky objevují a vzápětí mizí miliony, a Drahomír Zradička byl vždy blízko. Před věřiteli a úřady léta vystupuje jako oficiálně nemajetný člověk bez domova, přestože v posledních letech žije s družkou, již zmíněnou paní Syřínkovou, ve Starém Kolíně. Na jeho jméno je nebo byla vedena celá řada exekucí a léta měl bydliště na obecním úřadě v malé obci Tatce, dvacet kilometrů na západ od Kolína. Vyplývá to z veřejných rejstříků. „Ten pán je u nás na obecním úřadě hlášený dlouho. Já jsem tady osmý rok a mám pocit, že tady byl hlášený po celou dobu,“ potvrdila starostka této malé obce Blanka Řezáčová.

Nejčastěji se člověk na úřadě objeví, když ztratí vlastní bydlení v obci a v místě se dlouhodobě nezdržuje. Je to také poměrně často využívaná taktika, jak – slovy Pulp Fiction – zmizet a „zůstat zmizelej“ před věřiteli a exekutory. Na obci se potom hromadí oznámení o uložení poštovních zásilek, nejčastěji těch nepříjemných s pruhem od soudů.

Drahomír Zradička nyní udává jako poslední adresu do nedalekého Kolína. Jde o adresu nabízenou profesionální společností jako schránku pro přesměrování pošty, trvalé bydliště je podle webu za příplatek. Aktuálně se v domečku na této adrese papírově tísní skoro sedmdesát podnikatelů-bezdomovců.

Podnikat v areálu bývalého zemědělského družstva začal Drahomír Zradička starší zhruba před dvanácti lety. Tehdy zde skončil pohrobek původního zemědělského družstva – společnost Polar. Chystal se rozprodej areálu, tedy především kravínů, seníků a dalších zemědělských staveb. Většina pozemků – včetně těch pod budovami – patřila jiným majitelům.

Za likvidátora řídícího prodej nemovitostí si majitelé Polaru vybrali známou postavu. Karla Kudláčka, bývalého konkurzního správce vytunelovaného H-Systemu, což byl jeden z prvních a nejbolestivějších realitních krachů devadesátých let. S rozprodejem budov začal v roce 2006, zbytek dokončil následující rok jeho syn, protože Kudláček senior byl překvapivě jmenován prezidentem Václavem Klausem soudcem pro trestní věci na Praze 1. Na soudce jej prezidentovi navrhl tehdejší předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček, jenž se i kvůli tomu později marně ucházel o post soudce ústavního soudu (Senát jeho nominaci zamítl; neúspěšně jej navrhoval senátorům Václav Klaus a poté i Miloš Zeman).

Karel Kudláček, konkurzní správce H-Systemu a likvidátor majetku firmy Polar ve Starém Kolíně, si vysloužil coby soudce kontroverzní pověst například kvůli nízkým trestům v kauze levného rozprodeje majetku bývalého SSM a v případě podvodů při vymáhání ruského dluhu. Hospodářské noviny navíc zjistily, že Karel Kudláček za minulého režimu stihl vystoupat na žebříčku vojenské prokuratury, jednoho z pilířů totalitního režimu.

Stanislav Veselý, většinový majitel likvidované společnosti Polar, a tedy i majitel rozprodávaného areálu ve Starém Kolíně, říká, že výběr Karla Kudláčka likvidátorem byl jen dílem náhody. „Dojel jsem do Pardubic. Tam jsem zjistil, že nabízí takovou službu, a dohodli jsme se,“ uvedl. „Jezdil jsem za ním i do kanceláře v Praze na Smíchově. Ale to už je dávno, teď už jsem v klidu. Babiš mi občas pošle důchod, užívám si stáří,“ dodal bývalý většinový majitel zemědělského podniku Polar.

Na prodej byla především zemědělská stavení. Většinu pozemků v areálu ve Starém Kolíně dodnes vlastní potomci původních majitelů z první republiky, kterým se vrátily v restitucích. „My jsme ani nevěděli, že Polar šel do likvidace. Likvidátor prodal budovy stojící na našich pozemcích do rukou jiných než zemědělských subjektů a ty tam začaly podnikat jinak. Koupily to, protože to bylo levné a na kšeft. S námi jako majiteli pozemků jednat vůbec nechtěly,“ říká jeden z vlastníků pozemků v areálu.

 

Makoví koníčci

Největší stavby v areálu statku ve Starém Kolíně koupily od likvidátora firmy Polar tři „pražské“ společnosti. Chlívy a kravíny v části nejblíž městu – což je v současnosti přestavěný statek patřící dárci na kampaň Miloše Zemana – koupila společnost Stadok Drahomíra Zradičky staršího celkem za 1,76 milionu korun. Toho přitom již v té době naháněli exekutoři a adresu měl na obecním úřadu v Tatcích.

Největší haly vzadu naproti starokolínskému hřbitovu získaly společnost Aida Export-Import manželů Stavjaníkových a společnost Agrobyškovice obchodníka s plodinami Josefa Pospíšila. Tito tři lidé, manželé Stavjaníkovi a Josef Pospíšil, byli loni jako jediní pravomocně odsouzení v obřím podvodu s fiktivními obchody s modrým mákem. Měl být uskladněn právě v těchto prostorách v areálu ve Starém Kolíně. V obchodech založených na principu finančního letadla – kdy výplaty investorů závisí jen na přivádění dalších a dalších peněz klientů – se ztratily a dosud nenašly tři miliardy korun.

Podle Lidových novin, které se makovým příběhem dlouhodobě zabývají, není dodnes jasné, jak velká část příběhu byl podvod na bohatých investorech a jaká část fungovala jako pračka špinavých peněz. Majitel společnosti Agrobýškovice Josef Pospíšil se k podvodu přiznal, ale podle MF DNES od začátku u soudu tvrdil, že k tomu byl dotlačený tíživou situací jako finanční rukojmí. Na nákup zařízení a skladů dostal půjčku úročenou třiceti procenty od společnosti Armonet. Ta byla spojená nejprve s privatizátory plzeňské Škody ze skupiny Appian a poté spravovaná partnery bývalé advokátní kanceláře MSB Legal, známé především spoluprací s politickým podnikatelem Ivo Rittigem. (Ti všichni odmítli Pospíšilova slova jako účelovou obranu podvodníka.)

Celá operace pracující na papíře s desítkami tisíc tun máku byla skutečně velké finanční letadlo a haly ve Starém Kolíně – obrazně řečeno – fungovaly jako jeho hangáry z fíkových listů. Nějaký mák zde uskladněný byl, jen ho bylo mnohem méně než na fakturách.

Makové letadlo definitivně spadlo po pěti letech na přelomu léta a podzimu 2011. Tehdy na obchod s mákem vylákali zhruba čtvrt miliardy od miliardáře Karla Komárka mladšího: lidé pečující o jeho investice zjistili, že kontrakty na prodej máku jsou fiktivní, a došlo na hlídání a fyzickou kontrolu skladů společností Aida Export-Import a Agrobyškovice ve Starém Kolíně. Jak již bylo zmíněno v úvodu, muži hledající ztracený mák ve Starém Kolíně spali v autě na poli a měli „takovéhle krky“.

Hala stojící naproti hřbitovu, která má dodnes z boku nápis Polar Starý Kolín, prý byla uzavřená jako konzerva na maso: když se hledači modrého máku probili přední částí, kde byly obří pytle se žluklým mákem s kmínem a myšími bobky, narazili jen na vzduch. Našel se pouhý zlomek z dvaceti tisíc tun modrého máku, které měla mít podle dokladů skladující společnost Agrobyškovice.

Drahomír Zradička – nyní známý tím, že mluví za sponzora kampaně Miloše Zemana – byl přitom před pádem makového letadla jedním z největších obchodních partnerů a zároveň dlužníků společnosti Agrobyškovice, tedy onoho podvodného obchodníka s modrým mákem. 

Poté, co podvod praskl a podvedení investoři se začali hlásit o peníze, skončil obchodník s mákem v bankrotu. Majitel společnosti Agrobyškovice, již zmíněný zemědělec Josef Pospíšil, přitom vyčíslil nezaplacené dluhy majitele statku – společnosti Stadok Drahomíra Zradičky staršího – na 10,6 milionu a dalších 33,6 milionu dlužil podle zveřejněných faktur přímo Drahomír Zradička jako podnikatel – fyzická osoba.

Insolvenční správkyně zkrachovalé společnosti Agrobyškovice téměř všechny pohledávky (včetně těch za panem Zradičkou) odepsala, protože vymáhat je nemělo smysl. Šlo totiž o lidi a firmy bez jakéhokoliv majetku. Investorům se v případě společnosti Agrobyškovice z vložených miliard vrátilo zhruba čtyři sta tisíc korun.

Drahomír Zradička starší domluvenou schůzku s magazínem Reportér ze zdravotních důvodů zrušil a na otázky odpověděl písemně. Uvádí, že bydliště na úřadu má od rozvodu a nepovažuje to za nic ponižujícího, protože budovu obecního úřadu v Tatcích kdysi pomáhal stavět a obci vůbec pomáhal.

Dluhy podle něj začaly vznikat po kolapsu jeho autodopravy a neschopnosti splácet auta na leasing. „Došlo k prodlužování splatnosti až na devadesát dnů, což dále nešlo finančně utáhnout, začalo se dlužit za naftu, na odvodech státu, za leasing,“ uvedl s tím, že se snaží podle možností a aspoň nepravidelně splácet. Podle údajů z centrální evidence exekucí je na něj aktuálně jako fyzickou osobu pět exekucí kvůli vymožení zhruba čtyř milionů korun (v tom nejsou dluhy vůči veřejným institucím).

S mákem a dalšími plodinami prý obchoduje již déle než dvacet let a uzavírá „strategická partnerství“ s jinými společnostmi. Pro společnosti spojené s manželi Stavjaníkovími a Josefem Pospíšilem, odsouzenými později v makovém letadle, zajišťoval ve Starém Kolíně především skladování a čištění semínek. Sám pan Zradička nebo jeho společnost Stadok podle částí smluv, které Reportérovi poslal, zobchodoval řádově tisíce tun. Stav skladů byl podle Drahomíra Zradičky průběžně sledovaný berními úředníky. Žádné dluhy vůči společnosti Agrobyškovice, případně dalším spřízněným firmám, údajně nemá, protože byly smazány vzájemným zápočtem. Jediným „makovým“ závazkem je podle Drahomíra Zradičky dluh vůči společnosti Equus. I tento obchodník s mákem z Českého Těšína je v konkurzu a Stadok mu podle insolvenčního rejstříku dlužil téměř třicet milionů.

 

DPH? Nezájem

Ani Stadok, ani Zradička starší oficiálně žádný majetek nemají. Vysvětlit tuto formu nemajetnosti pana Zradičky staršího je přitom snadné: Nemovitosti ve starokolínském areálu koupil – včetně haly společnosti Agrobyškovice krátce před pádem makového letadla – Drahomír Zradička mladší, jenž s otcem jinak dlouhodobě podniká. A budovy statku, do té doby vlastněné společností Stadok Zradičky staršího, koupil pro změnu již zmíněný sponzor kampaně Miloše Zemana – společnost Contradiction patřící Zradičkově družce.

„Stadok pana Zradičky nám neplatil nájem z pozemků. Ale než jsme to vyřešili u soudů, veškerý majetek byl převedený na společnost Contradiction paní Syřínkové a ve Stadoku nezbyl žádný majetek, aby dluhy zaplatil,“ říká jeden z majitelů pozemků v areálu. „Starší pan Zradička, mladý pan Zradička, to jsou pro mě nepochopitelné a neuchopitelné osoby. Nerozumím jejich jednání, chování, myšlení. Osobně mě mrzí, že jsme jako majitelé pozemků neustále spojovaní s jejich podnikáním,“ vysvětluje, proč nechce veřejně uvádět jméno.

Společnost Contradiction paní Syřínkové koupila částečně zrekonstruovaný statek (budovy) od společnosti Stadok svého partnera za 72 milionů korun (částka je včetně 12 milionů DPH). Smlouva byla podepsaná v dubnu 2012. K předání budov – aspoň podle smlouvy – však došlo skoro o rok dříve. Michaela Syřínková již před podpisem zaplatila podle smlouvy devatenáct milionů, zbytek měla doplatit do konce roku 2013.

Podle výpisu z katastru nemovitostí je statek kvůli tomuto převodu stále zastavený finančním úřadem pro Středočeský kraj. Prodávající společnost Stadok pana Zradičky staršího nezaplatila daň z převodu nemovitosti. Dluh 1 749 244 korun přešel ze zákona na společnost Contradiction jako ručitele. Z rozhodnutí ze srpna 2014, jež magazín Reportér získal spolu s dalšími dokumenty z veřejných zdrojů, vyplývá, že Contradiction požádala o splátkový kalendář k uhrazení dluhu na dani.

Michaela Syřínková odpověděla na otázky magazínu Reportér písemně. Napsala, že u zástavy statku jde jen o opomenutí a požádá o výmaz. Poslední splátku této daně prý její společnost zaplatila loni v únoru a nyní je bez jakýchkoliv dluhů vůči státu – dokládá to potvrzením od finančního úřadu z července loňského roku. Jak to však bylo s dvanácti miliony daně z přidané hodnoty při koupi statku, zda ji společnost Stadok Zradičky staršího odvedla, není jasné. „Co se týká dotazů ohledně společnosti Stadok, odpovídám, že nevím a nezajímá mne to,“ napsala s tím, že její společnost Contradiction odvádí měsíčně statisíce na DPH.

Jednateli společnosti Stadok se následně stali dva zadlužení a nekontaktovatelní podnikatelé. Ten druhý byl Drahomírem Zradičkou starším jmenován jednatelem, přestože byl před tím hledaný policií kvůli vyhýbání se nástupu do vězení za úvěrový podvod. Drahomír Zradička k tomu říká, že to nevěděl. Aktuálně je společnost Stadok na seznamu nespolehlivých plátců daně z přidané hodnoty, Drahomír Zradička starší se loni vrátil na pozici jednatele.

 

Černá je dobrá

Podle výpisu z katastru nemovitostí vlastní společnost Contradiction jen zmíněný statek ve Starém Kolíně. V něm postupně přestavbou původních kravínů vzniklo několik apartmánů až pro padesát lidí, „selský hostinec“, kde se dalo čepovat pivo, stáje pro koně nebo minizoo s velbloudicí či lamou.

Podle Michaely Syřínkové se budovy od koupě v roce 2012 jen opravují a udržují a nyní se řeší dodatečné stavební povolení k úpravám provedeným předchozím vlastníkem, tedy společností Stadok. V areálu se podle ní pořádají jen uzavřené soukromé akce jako svatby, od záměru provozovat hostinec ustoupili. „Statek se pronajímá jako nebytový prostor vybavený stoly, židlemi, sedacími soupravy a jiným posezením. Stavby mají kolaudační rozhodnutí z dřívějška,“ napsala.

Skutečnost je však o něco složitější. Na starších verzích nyní již promazaných webových stránek starokolínského statku se nabízelo ubytování ve čtyřech apartmánech a chystaných pěti garsoniérách „ve výstavbě“, veřejné akce i „orosené pivo“ v selském hostinci. Daleko podstatnější je, že podle katastru jsou všechny budovy stále zapsané jako zemědělské a podle šetření stavebního úřadu, které proběhlo před dvěma lety, jde o černou stavbu.

Podle dokumentů, které má magazín Reportér k dispozici, majitelka při kontrole z kolínského stavebního úřadu nepředložila jediné povolení ke stavebním úpravám. Řízení o odstranění černé stavby bylo předloni pozastavené, protože společnost Contradiction požádala o dodatečné stavební povolení.

Mluvčí městského úřadu v Kolíně Iva Blümelová jen uvedla, že informace nemůže poskytovat, protože řízení je neveřejné.

V nejbližším okolí nemají majitelé statku mnoho přátel zejména kvůli neustálému boji o pozemky. „To, co se tady děje, je do nebe volající,“ říká jeden ze sousedů statku. „Mám firmu a vím, co to obnáší. Platím revize, chodí mi sem bezpečnost práce, hasiči, jsme navíc v pásmu letiště Čáslav a záplavové oblasti, na všechno potřebujete razítka a za všechno platíte. A oni si tady léta dělají, co chtějí. Já nechápu, jak jim to může tak dlouho procházet,“ dodává.

Předloni došla minimálně dvěma vlastníkům pozemků trpělivost a podali trestní oznámení kvůli již několikátému kolu zavážení odpadků a neoprávněnému užívání svých parcel. I na leteckých snímcích je patrné, jak se jižní okraj areálu měnil v průběhu několika let na rozsáhlou skládku. Na specializovaném serveru stavebních společností Betonserver.cz bylo stále možné nalézt několik verzí inzerátu na uložení odpadu v „deponii Stadok“, „deponii Starý Kolín“ s popisem cesty, ceníkem a telefonním číslem na Drahomíra Zradičku mladšího. Nejčastější cena za uložení tuny cihel, betonu nebo zeminy byla podle ceníku sto dvacet korun.

K otázkám zaslaným e-mailem se Drahomír Zradička junior nevyjádřil. Drahomír Zradička starší píše, že jde zčásti o odpady „neukázněných občanů nejen ze Starého Kolína“, zčásti o dočasné úložiště nezávadné stavební suti. Ta je podle něj určená k recyklaci. Uznává, že bylo „chybou“ ukládat odpad na cizí pozemky a nemít potřebná povolení. Tyto pozemky nyní kupuje Drahomír Zradička mladší od původních majitelů.

„Jsou to dva roky a dodnes se nic nevyřešilo,“ říká k tomu starosta Starého Kolína Luboš Železný. Starostou se stal na konci roku 2014 a první rok trávil stíháním náklaďáků mířících s odpadem do areálu bývalého družstva. „Já všechny ty jejich firmy spojuju dohromady, protože jde pořád o stejné postavy,“ líčí s odkazem na otce a syna Zradičkovy. „Lidi za mnou chodí a chtějí, abych to vyřešil. Teď už to jsou známé věci a snad se s pomocí úřadů v Kolíně posuneme dál. Ale donedávna se lidé, kterým bez svolení okupovali pozemky, báli svůj majetek vůbec bránit.“

 

Císařův účetní. Účetního císař

Pozoruhodné je i samotné hospodaření společnosti Contradiction Michaely Syřínkové. O účetních ztrátách a závazcích v řádu stovek milionů již byla řeč. Společnost, jejímž největším majetkem je statek ve Starém Kolíně, vykazuje největší tržby z „prodeje nových a ojetých nákladních tahačů“ v jiném městě. „Nákladní auta a návěsy skladujeme a předáváme zejména v prostorách firmy Losl v Novém Stašecí (bývalé ČSAD), kde máme středisko Rakovník, zapsané v živnostenském rejstříku,“ napsala Michaela Syřínková s tím, že na vše má doklady a dovoz organizují zaměstnanci její firmy.

I z tohoto pohledu vypadá společnost Contradiction jako klon předchozího majitele areálu, tedy společnosti Stadok Drahomíra Zradičky staršího. I jeho společnost měla provozovnu v Rakovníku, stejné sídlo v centru Prahy ve Wenzigově ulici 7 a dlouhá léta i stejného účetního. Pod závěrkami společnosti Stadok i Contradiction je podepsaný Martin Vedral, ředitel účetní a realitní společnosti Investime CS. Zároveň je předsedou představenstva společnosti Tip Capital Praha vlastnící budovu ve Wenzigově ulici. Drahomír Zradička mladší v minulosti vystupoval v inzerátech jako realitní makléř Investime CS.

„My jim tady jen vedeme účetnictví,“ uvedl Martin Vedral pro Českou televizi, když u něj ve čtvrtém nadzemním podlaží reportéři sháněli někoho ze společnosti Contradiction.

Tady by mohl příběh ze statku skončit, ale on pořád jen začíná. Do Wenzigovy ulice se totiž sbíhají nitky z několika případů stamilionových podvodů s DPH. Martin Vedral je ve skupině deseti lidí, které podle zprávy deníku Insider z roku 2014 obvinila policie z krácení daní v rámci operace „Octavian“. Podle policie šlo o důmyslnou síť schránkových firem s bílými koňmi. Ty si přeposílaly faktury za fiktivní služby – například reklamu –, díky čemuž neoprávněně vyinkasovaly stamilionové vratky na dani a následně peníze vkládaly do zcela legálních operací. Martin Vedral byl podle zprávy obviněn z krácení daně a praní špinavých peněz.

Na dotazy zaslané e-mailem Martin Vedral do uzávěrky nereagoval.

Vyšetřování této kauzy stále běží. „Případem Octavian se stále zabývá náš útvar. Je v procesní fázi vyšetřování,“ uvedl mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Oktaviánem, tedy císařem říše stamilionových úniků, byl přitom podle vyšetřovatelů podnikatel František Savov. Ten nyní již několik let přebývá v Londýně, kde se brání žádostem o vydání ke stíhání v České republice. Jakoukoliv nekalost odmítá. Vydání se brání s odkazem na to, že v Česku nemá zaručený spravedlivý proces. V roce 2015 jej v Londýně několik dní před jednáním soudu o vydání navštívil exprezident Václav Klaus. Doprovázený byl podle serveru Neovlivní.cz manažerem tehdejšího Savovova vydavatelství: to shodou okolností přispělo o rok dříve a o rok později nadaci Václava a Livie Klausových. Ale to už by byl příběh jiných sponzorů a jiného prezidenta. •

 

Nástup nové moci. Reportér dlouhodobě sleduje mocenské změny po parlamentních a prezidentských volbách. Projekt podpořil Nadační fond nezávislé žurnalistiky (NFNŽ).

Galerie (8) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat