Zelený projekt? Bankám se to líbí

Stavební suť, kamení či torza asfaltu se tyčí do výšky v roztříděných haldách. Jde o odpad ze staveb, který by dřív skončil na skládce. Tyto hromady ale čeká jiný osud – znovu se využijí místo štěrku a písku, který by se jinak musel vytěžit z lomů, což by zatížilo přírodu.

Společnost Silnice Nepomuk ze stejnojmenného západočeského městečka, které proslavilo natáčení filmu Černí baroni, před časem pořídila stroje na recyklaci stavebního odpadu. Právě jí zmíněné haldy patří a využije je například při stavbě parkovišť, chodníků a dalších projektů, které v regionu buduje.

Díky třem novým strojům (nakladač, drtič a třídič), které dokážou stavební suť a další materiál ze staveb rozdrtit a roztřídit tak, aby se dal znovu použít, putuje na skládky až o 95 procent méně stavebních a demoličních odpadů.

Míra úspory financí a materiálu podle technického ředitele firmy Lukáše Skaly závisí na typu stavby. Průměrně se na stavbě znovu spotřebuje osmdesát procent toho, co se vybourá. Finanční úspora pak činí jeden až dva miliony korun ročně.

 

Stroje nebyly levná záležitost a firma se k jejich pořízení odhodlala zejména díky dotaci, která pokryla zhruba třetinu z celkové pořizovací ceny 16,5 milionu. Zbytek financovala úvěrem od úvěrové leasingové společnosti SGEF, která je součástí skupiny Komerční banky. „Od podání dotace k jejímu schválení to trvalo možná rok,“ vzpomíná Lukáš Skala, když si v areálu stavebního dvora a betonárny na okraji města jdeme prohlédnout zmíněnou techniku.

Recyklační stroje, šetřící životní prostředí, patří mezi projekty, na které nyní banky rády půjčují. Čím dál víc totiž při financování hledí na to, jak je firma k přírodě ohleduplná. Udržitelnost projektů banky posuzují podle dat ze tří oblastí – environmentální, sociální a udržitelné správy a řízení. Jde o agendu skrývající se pod zkratkou ESG, podle anglických slov „environmental, social, governance“.

O udržitelnost svých klientů se banky zajímají kvůli evropským normám, které po nich samotných požadují respekt ke klimatické změně a principům udržitelnosti a odpovědné společenské chování. Regulace jim stanovuje, jak faktory ESG promítnout do fungování, procesu poskytování úvěrů i požadavků na své klienty. A právě prostřednictvím úvěrů mají regulace a požadavky na udržitelnost dopadnout i na firmy a tím také na další sektory. Čím více bude firma brát ohled na principy udržitelnosti, tím lepší podmínky financování by měla získat.

 

 

Lepší než černá skládka

Lukáš Skala z firmy Silnice Nepomuk ukazuje na zeleno-černý pásový drticí stroj dlouhý přes devět metrů. Stroj – součást „zeleného projektu“, na který půjčila společnost ze skupiny Komerční banky – je díky pásům mobilní, takže se může přemístit tam, kde je potřeba zpracovat suť.

Na jednom konci má stroj násypku, do které přijde stavební odpad. Na druhém konci pak vyjede materiál rozmělněný na požadovanou velikost. Na dalším stroji se pak materiál roztřídí. Stroje na sebe navazují a tvoří mobilní recyklační linku.

Díky těmto technologiím může firma vyrábět tři základní typy recyklátů – betonový, cihelný nebo asfaltový. Dalším produktem z recyklační linky může být zemina a další sypký materiál. Z toho, co se vytřídí, firma využije vše.

„Výhodou je, že nezatěžujeme kamenolomy. Materiál, který vybouráme a nadrtíme, použijeme zpátky na stavbě,“ vysvětluje Skala.

Firma zpracovává i stavební odpad od ostatních stavebních společností, které na to nemají techniku. „Buď to pro tyto společnosti zpracujeme, nebo si materiál necháme pro vlastní potřebu, záleží na domluvě,“ popisuje Skala s tím, že do budoucna by chtěli svoje služby ve spolupráci s obcemi nabídnout i veřejnosti. „Lepší je, když se stavební odpad zpracuje, než aby skončil někde na černé skládce v lese,“ dodává Skala.

 

Kampus v Tachově

Banky přistupují k financování udržitelnějších projektů různě. Podle CEO developerské společnosti Urbanity Rolanda Hofmana se v českých podmínkách v tuto chvíli lze spoléhat spíše než na levnější financování na větší ochotu bank zelené projekty financovat.

Současný přístup českých bank lze přitom podle Hofmana rozdělit do tří skupin.

„Jsou banky, které na udržitelné projekty úpravou výše úrokových sazeb v zásadě nijak nereagují či jen minimálně. Část bank obchodní úrokovou marži poskytovaných úvěrů plošně zdražila a zeleným projektům poskytuje úroky ve výši před zdražením. Pak jsou banky, které naopak svou úvěrovou politiku upravily způsobem, že klimaticky špinavé projekty penalizují vyšším úrokem,“ uvádí.

Urbanity se soustředí na proměnu brownfieldů, tedy starých průmyslových areálů na nové s důrazem na ekologii, zejména obnovitelné zdroje, energetickou soběstačnost či šetrné hospodaření s vodou.

Aktuálně buduje mimo jiné areál Urbanity Campus za zhruba tři mi­­liardy korun v západočeském Tachově. S jeho financováním firmě pomáhala Česká spořitelna. Vedle výrobních hal bude součástí rozsáhlého dvaadvacetihektarového kampusu například také školka, lékař, kavárna a restaurace, ubytování či lesopark.

Areál má být v maximální možné míře energeticky soběstačný s využitím lokálně vyrobené čisté energie ze slunce a větru, jejíž případné přebytky bude možné ukládat do kapacitního bateriového úložiště. Solární elektrárna s roční produkcí 5 GWh bude dodávat vyrobenou elektřinu do všech budov v rámci projektu, je navíc propojena také s dobíjecími stanicemi pro elektromobily. Náklady na pořízení jsou přibližně 225 milionů, část investice pokrývá dotace.

„Pro koncové spotřebitele to znamená mimo jiné menší a cenově stabilnější výdaje za energie, redukci produkovaných emisí a snížení energetické závislosti na veřejných distribučních sítích,“ uvádí Roland Hofman.

Areál, který jako vůbec první projekt v ČR získal uznávanou mezinárodní certifikaci BREEAM Communities pro městské čtvrti s důrazem na udržitelnost a kvalitu života, má být ekologický i při výrobě tepla, které budou zajišťovat speciální tepelná čerpadla. Šetřit se bude také s vodou. Zadržování vody v krajině zajistí mimo jiné suché poldry, tedy prázdné nádrže, které se plní při srážkách. Počítá se i s tak zvanými zelenými fasádami, zelené, tedy rostlinami porostlé, budou i vybrané střechy, které tak dokážou ochladit okolí v letních vedrech.

 

Úvěr pro Letiště Praha

Letiště Praha nastavovalo loni pro celou společnost svoji ESG strategii: v ní si firmy – zjednodušeně řečeno – určují, jakým způsobem chtějí naplnit cíle, které si v udržitelnosti, respektive v přechodu na „zelenější“ podnikání stanovily. Právě díky ESG strategii Letiště Praha na začátku letošního roku podepsalo s konsorciem bank ČSOB, slovenskou VÚB a Raiffeisenbank a jejich zahraničními mateřskými bankami dodatek k sedmimiliardové úvěrové smlouvě z října 2021.

Dokument zohledňuje financování podle principů udržitelnosti, které se skrývají právě pod zkratkou ESG a zahrnují oblast environmentální, sociální a řízení podniku. Dodatek obsahuje několik parametrů, jejichž plnění se bude pravidelně vyhodnocovat a při jejichž uskutečnění se financování letišti zlevní. Základním kritériem je přitom postupné snižování uhlíkové stopy.

Půjčku od zmíněného konsorcia bank může letiště využít bez omezení a peníze čerpat postupně až do roku 2024. „Úvěr jsme si původně pořídili v roce 2021 kvůli obavám o udržení provozu během náročných covidových roků. Nakonec ale mimo jiné i kvůli rychlému návratu cestujících v loňském roce se ze sedmimiliardového rámce vyčerpalo zhruba devět set milionů korun. Z velké části přitom nebyly použity na financování provozu, ale do rozvoje a modernizace vybavení letiště,“ říká Michal Procházka z tiskového oddělení Letiště Praha.

Snižování emisí a uhlíkové stopy je v letecké dopravě jedním ze zásadních témat. Letiště uvádí, že se mu loni podařilo snížit uhlíkovou stopu oproti roku 2009 o 57 procent. A to zejména díky úsporným opatřením od výměny osvětlení, kotlů a kompresorových jednotek až po využití odpadního tepla na čistírně odpadních vod a díky nákupu zelené elektřiny. Tou letiště podle Procházky loni pokrylo 60 procent vlastní spotřeby – v roce 2025 to má být 80 procent a v roce 2030 už 100 procent.

 

Neutrální do roku 2050

Letiště Praha se na snižování uhlíkové stopy zaměřuje od roku 2010 v rámci programu Airport Carbon Accreditation, který pod záštitou mezinárodního sdružení letišť Airports Council International nezávisle hodnotí snahy jednotlivých firem. Letiště Praha se zavázalo snižovat uhlíkovou stopu vznikající nejen z jeho provozu, ale také z činnosti obchodních partnerů, tedy leteckých společností, firem odbavujících cestující a letadla či cateringových společností.

„Své partnery včetně leteckých společností motivujeme ke snižování emisí a většímu důrazu na udržitelnost. Je to logické, protože emise třetích stran představují 85 procent celkových emisí letiště. Proto motivujeme letecké společnosti, aby na lety do Prahy nasazovaly moderní letadla, která mají nižší emise i hlukovou zátěž. Všechny partnery motivujeme k zapojení do naší iniciativy Green PRG 2050. Věříme, že do roku 2030 se k nám přidá minimálně 80 procent partnerů a do roku 2050 všichni partneři,“ uvádí Michal Procházka z tiskového oddělení.

Letiště Praha chce uhlíkovou stopu minimalizovat do roku 2030, čistě uhlíkově neutrální plánuje být do roku 2050. Uhlíková neutralita znamená, že firma svou činností žádné skleníkové plyny do atmosféry nepřidává ani je neubírá a vyprodukované emise jsou v rovnováze s jejich pohlcováním z atmosféry. Vzhledem k tomu, že při leteckém provozu není reálné dosáhnout čisté nuly, bude letiště zbývající emise kompenzovat investicí do úsporných projektů a technologií, jež by měly oxid uhličitý pohlcovat z atmosféry.

Uhlíkové neutrality plánuje dosáhnout zejména provozními úsporami, výměnou osvětlení, kotlů, vzduchotechniky a úsporou energií a investicemi do solárních panelů – rozšíření fotovoltaiky či pořízení elektromobilů. „V roce 2022 jsme instalovali fotovoltaickou elektrárnu na střeše Terminálu 3, pokračovat budeme na Parkingu C. Máme k dispozici studii potenciálu fotovoltaiky na střechách letištních budov a v současné době se zpracovává studie s jejím využitím na plochách. Na tyto studie budou navazovat již konkrétní studie proveditelnosti pro jednotlivé lokality,“ popisuje Michal Procházka.

Letiště řeší v oblasti udržitelnosti kromě snižování emisí také například nakládání s odpady, hluk z letecké dopravy, kvalitu ovzduší nebo zachování biodiverzity.

Pro některé obce v okolí je přitom dlouhodobým tématem hluk z letecké dopravy. Nelíbí se jim ani plány na rozšiřování a stavbu nové dráhy. Letiště proto financuje projekty, které mají dopad na jeho okolí zlepšit, například protihluková opatření. Do roku 2025 plánuje vybavit 500 domů nebo bytů ventilacemi za 150 milionů korun. Na těchto investicích se podílejí také nájemci letiště a dopravci.

 

Větší role

Vztah firem k životnímu prostředí a společnosti bude hrát při jednání s bankami a dalšími investory čím dál větší roli. Podniky budou muset brát větší ohled na životní prostředí a hlídat si, kolik emisí vyprodukují. Jinak mohou mít s financováním od bank problém či úvěr dostanou za horších podmínek.

 

Autorka je spoluzakladatelkou webu Ekonews.