Seriál

Bylo jich pět

27 / 10 / 2018

Neobyčejný snímek se podařilo pořídit 28. října 1918 v Kolíně fotografu Františku Krátkému, nebo možná jeho tehdy sedmnáctiletému synovi. Autor tedy není zcela jistý, ale rozhodně vznikla pouliční fotografie, před jejíž atmosférou by mohli smeknout i editoři dnešních módních žurnálů.

Neobyčejný snímek se podařilo pořídit 28. října 1918 v Kolíně fotografu Františku Krátkému, nebo možná jeho tehdy sedmnáctiletému synovi. Autor tedy není zcela jistý, ale rozhodně vznikla pouliční fotografie, před jejíž atmosférou by mohli smeknout i editoři dnešních módních žurnálů.

Do všeobecného nadšení nad vznikem samostatné republiky se 28. října 1918 zapojili i tito mládenci v Kolíně. Vzali štětku a barvu, aby slavnostně zamazali rakousko-uherskou orlici na poštovní schránce, symbol zanikajícího mocnářství. Bylo jich pět. Jeden drží štětku, ostatní soustředěně pozorují jeho výkon, mladík nahoře schránku takřka objímá. Udělali zřejmě uličku, aby na jejich počínání bylo co nejlépe vidět a fotograf mohl jejich výkon zvěčnit. Žádné umělecké tagy, jen obyčejné přetření.

Fotograf ostřil na předmět akce, fyziognomie hochů nebyla v tomto případě důležitá. Díky tomu vznikl takřka reportážní snímek s nadčasovou atmosférou – vždyť podobně stylizované „pouliční“ fotografie dnes publikují prestižní módní časopisy typu Harper‘s Bazaar či Vogue. Od kolínských kluků to byl příspěvek ke vzniku jejich nové vlasti, čili jakýsi projev občanské uvědomělosti. Možná v tom bylo i ono mladické: „Bourejme dědictví otců, my budeme vše dělat jinak a lépe, pro šťastnější zítřky!“

5bce039e9c4046d200fa9987 MEDIA_ITEM image
Zamalování znaků Rakousko-Uherska na poštovní schránce, 28. 10. 1918

Snímek má vpravo dole autorský slepotisk: Krátký Kolín. A opravdu: na kolínském náměstí měl portrétní ateliér František Krátký (1851-1924). V roce 1900 si postavil na předměstí vilku s ateliérem a dílnami pro zinkografii a světlotisk a později i litografii, označený jako Fotochemigrafický závod. Vydával rovněž kolorované diapozitivy, stereodopisnice, pohlednice a ilustrované tématické sešity s didaktickým textem. Věnoval se i různým příležitostným tiskům, v nichž významné místo měla reklama.

František Krátký byl vedle svého vrstevníka Rudolfa-Brunera Dvořáka jedním z mála českých fotografů evropského formátu. Hojně cestoval po českém a moravském venkově, navštívil mnoho evropských zemí, fotografoval též na Balkáně a v Rusku. V roce 1918 byl však již nemocný, měl problém se zrakem, jeho Fotochemigrafický závod byl prodán a fotoateliér na náměstí pronajat. Je tedy možné, že tento záběr pořídil jeho syn Jiří, v té době sedmnáctiletý, který posléze v dráze fotografa úspěšně pokračoval.

 

Historik fotografie  Pavel Scheufler se zaměřuje na díla pořízená před rokem 1918. Pro magazín Reportér připravuje seriál  Tajemství historické fotografie. Vybírá a komentuje nejzajímavější kousky své kolekce, které zachycují mimořádné události i každodenní život. Rozhovor s ním si můžete přečíst  zde.
Galerie (1) Diskuze Sdílet

Autor také napsal

Mohlo by Vás zajímat