Proces s Milanem S.

11. ledna 2015

foto René Volfík, Fotorepo

Byla to v roce 2011 velká aféra. V novinách se psalo, že „český velvyslanec v Thajsku Milan Sedláček půjde před soud, protože měl ukrást 1,5 milionu“. Od té doby byl diplomat už dvakrát zproštěn viny. Jak je možné, že se policie a žalobci takhle zmýlí? A jak dokáže taková „kauza“ zničit život?

Čtyřiapadesátiletý Milan Sedláček je bývalý herec, úspěšný divadelní šéf, úředník – a také uznávaný diplomat. Na první pohled vypadá jako společenský a usměvavý muž. Šála, krátké vousy a ledabylé husté kadeře působí dojmem bonvivána. Jenže zdání klame. Pod slupkou se skrývá ztrápený člověk.

Už několik let ho drtí kriminální kauza, v níž jde o údajný podvod v zakázce bezmála za 1,5 milionu korun. Už dvakrát ho sice soud zprostil viny, ale případ se i tak byrokraticky táhne a nemá konce.

„Je to šílené. Ale jedno nesmyslné anonymní udání vám může zničit život,“ říká Sedláček. „Když mě obvinili, přišel jsem o všechny jistoty. Ve vteřině se vám svět obrátí o 180 stupňů. Byl jsem na práškách, měl jsem deprese. Nakonec se mou životní filozofií stal staročínský taoismus. Bez toho bych se asi zbláznil.“

Z policejních a soudních tahanic je už tak vystresovaný, že když mu přijde obálka s pruhem, dostaví se u něj neuróza. Naposledy ho stihla krátce před Vánocemi 2014, když se dozvěděl, že se státní zastupitelství opět v jeho kauze odvolalo, takže zprošťující rozsudek z loňského října není pravomocný. I v roce 2015 tak bude jeho případ pokračovat.

„Mám pocit bezmoci a beznaděje. Nejlépe bych to přirovnal k závrati. Je to vertigo, jaké musel dozajista prožívat i hrdina Kafkova románu Proces,“ přemítá.

Podpořte Reportér sdílením článku