Kobani: Stalingrad Blízkého východu

Město Kobani se stalo symbolem vítězného boje Kurdů nad Islámským státem, byť za cenu obrovských ztrát na životech a takřka totálního zničení. Přesto se sem jeho obyvatelé začínají vracet. Strávily jsme tady s kolegyní Lenkou Klicperovou deset dnů.

Kdo se vrací z Turecka do Kobani, musí projít malou železnou brankou, kterou hlídá ozbrojený voják. Dál už se rozkládá svět nedozírné zkázy. Ruiny, ohořelé vraky, miny a … mrtvoly. Také vybuchla i nevybuchlá munice, kusy kalašnikovů. Z domů zbyly jen trosky trčící k nebi, stačí vejít a ocitnete se v obývácích a kuchyních. Uvidíte rozbité nádobí, děravé matrace, polámaný nábytek, rozbité hračky…

Městem Kobani vede hraniční přechod mezi Tureckem a Sýrií. Otevírá se v jedenáct dopoledne, ale už od osmi se na turecké straně tvoří fronty. Míří tudy proudy mužů žen i dětí všeho věku, táhnoucích velké pytle, kufry a batohy. Místní lidé uprchli před teroristy z Islámského státu a nyní se vracejí z uprchlických táborů v Turecku domů. Osmdesát procent města však bylo zničeno. Kobani se však stalo jakýmsi blízkovýchodním Stalingradem: symbolizuje vítězství nad nepřítelem, byť za cenu desetiměsíční bitvy, totální destrukce města a nedozírných lidských ztrát.

„Náš dům byl zničen během náletů koaličních letadel, ale vracíme se, protože to je náš domov. Postavíme znovu celé město, uděláme z Kobani malou Evropu,“ říká paní Helin. Se třemi dětmi a manželem sedí na zemi opřená o zed a čeká na povolení. Napadlo ji zamířit rovnou do Evropy? „Ani na okamžik. Co bychom tam dělali? Nikoho tam neznáme, nemluvíme vašimi jazyky. Jsme hrdí na Kurdistán, i na naše vojáky, kteří nám vybojovali svobodu,“ říká Helin, zatímco odhání mouchy, které obtěžují jejího ročního syna.

Problematičtí sousedi

Z Kobani uteklo 150 tisíc lidí loni v létě, když teroristé začali obsazovat okolní vesnice a blížili se k městu. Do ulic pak vjeli s těžkou technikou včetně tanků. Několik tisícovek bojovníků přišlo ze syrské strany, část údajně z Turecka. „Viděl jsem na vlastní oči, jak přijížděli z turecké strany, turečtí vojáci jen nečinně přihlíželi. Přes Turecko proudilo k bojovníkům i jídlo další potřebné věci,“ tvrdí šéf hraničního přechodu Esmat Hamo.

Podle oficiálních statistik se do Kobani zatím vrátilo přes 30 tisíc lidí. „Přechod je otevřený jen v úterý a ve čtvrtek, za týden odbavíme sotva dva tisíce navrátilců,“ vysvětluje Hamo. Opačným směrem není žádný provoz patrný. Vztahy mezi Kurdy a Turky jsou dlouhodobě napjaté a často dochází ke krvavým střetům. Turci uvalili embargo i na vzájemný export a import. Také proto se chce většina lidí z Kobani vrátit z uprchlických táborů na území Turecka domů.