Záhadná výdrž šéfa tajné služby BIS

Report

Jiří Lang byl nejdéle sloužící šéf tajné služby v novodobé historii země. Nyní ohlásil odchod. Proslul tolerováním bývalých příslušníků StB, na druhou stranu služba „za Langa“ poctivě monitorovala projevy extrémismu a měla výsledky i v odhalování aktivit lidí napojených na teroristické sítě. Je tu ale otázka: jak je možné, že Lang přečkal všechny aféry BIS?

Jiří Lang byl nejdéle sloužící šéf tajné služby v novodobé historii země. Nyní ohlásil odchod. Proslul tolerováním bývalých příslušníků StB, na druhou stranu služba „za Langa“ poctivě monitorovala projevy extrémismu a měla výsledky i v odhalování aktivit lidí napojených na teroristické sítě. Je tu ale otázka: jak je možné, že Lang přečkal všechny aféry BIS?

Ministr vnitra Milan Chovanec před pár dny oznámil, že ve funkci skončí ředitel BIS Jiří Lang. Prý na vlastní žádost. V čele tajné služby byl tento pozoruhodný muž třináct let.

Pro odborníky, novináře i další lidi zvenčí je vždy velmi těžké hodnotit práci tajné služby. Veřejnost se o ní dozví většinou, až když „praskne“ nějaký skandál. A ty dobré počiny zůstávají pod pokličkou – ví o nich jen vláda, někdy dokonce jen premiér.

Objektivní posouzení Langovy éry je tedy složité. Pokud ale budeme vycházet jen z toho, co je veřejně známé, lze konstatovat: je s podivem, že v čele BIS vydržel tak dlouho. Řekl bych, že odchází šéf, u něhož je záhada že dokázal přečkat všechny aféry.

A pak je tu ještě jeden úhel pohledu. Nelze se ubránit dojmu, že Lang po těch letech ve funkci poněkud vyhořel, což je u tak extrémně náročných funkcí vcelku logické a pochopitelné. Je ovšem také možné, že si neuměl poradit a sžít se s novou dobou. Protože priority současné vládní garnitury jsou v rozporu s realitou dosavadní zpravodajské práce.

Prioritou BIS totiž dosud byly – kromě obecně daných témat jako je boj proti terorismu a obchod se zbraněmi – závažné fenomény doby: rizika ruského a čínského vlivu, ekonomická kriminalita a takzvaná dysfunkce státní správy, čili nezákonný vliv lobbistů a podnikatelů na rozhodování politiků a úředníků.

Jak ale chcete bojovat proti ruským agentům a čínským rizikům, když o jejich investice usilují ministři vlády a prezident, kteří je sem nahánějí plnou parou a vítají jako přátele?

Jak chcete chránit ekonomické zájmy státu, když je ve vládě muž s dosud největším střetem zájmů, jaký tato země měla?

Jak chcete varovat vládu před dysfunkcí státní správy, když tu jeden policejní oddíl pracuje na tom druhém a politici považují policii za mocenský nástroj, který je dobré buď ovládnout, nebo paralyzovat?

Pokud tohle skutečně hrálo v rozhodování Jiřího Langa roli, pak rozumím, že to pro něj musela být schizofrenní situace. A jeho odchod chápu. Ovšem to nemění nic na tom, že je pět minut po dvanácté. Rezignace a výběr nového šéfa BIS měly přijít dříve.

 

S důstojníky StB po boku

Je dobré si připomenout, že po Langovi tu zůstává zvláštní pachuť kauz, nad kterými zůstává rozum stát.

Dnes osmapadesátiletý Lang vstoupil do zpravodajských služeb hned po revoluci v roce 1990. Začínal jako řadový důstojník, pak byl šéfem protiruského odboru, později náměstkem BIS. V roce 2003 vystřídal ve funkci ředitele Jiřího Růžka. O Langově odchodu se mluvilo už loni na podzim, ale v říjnu byl povýšen z brigádního generála do hodnosti generálmajora.

Lang vystudoval Střední průmyslovou školu zeměměřičskou (až později v roce 1996 dokončil bakalářská studia na Právnické fakultě Masarykovy univerzity v Brně). Před listopadem 1989 se věnoval vedení skautských a junáckých oddílů (odtud pochází také jeho přezdívka „Špalík“), čtrnáct let pracoval ve společnosti Energoprojekt.

Langovy začátky v BIS jsou ale spojeny s StB. Ač si s komunistickým režimem nezadal, nechával ve službě několik bývalých důstojníků StB. Dodnes nevysvětlil, proč se s nimi po čase nerozloučil.

Hned po příchodu do BIS se přimknul hlavně k důstojníkovi Vladimíru Palečkovi, který sloužil v komunistické kontrarozvědce – Paleček jej v tajné službě zaučoval a byl původně jeho nadřízeným.

Lang pak stoupal v hierarchii BIS výš a výš a Paleček z toho těžil. Lang ho nechal sloužit i poté, co z archivů StB vyšlo najevo, že se před listopadem 1989 podílel na tajných operacích pod taktovkou sovětské KGB. A že například vydíral Evu Kašparovou, milenku portugalského diplomata Antonia Casanovy, která s dotyčným čekala dítě. Do plánu akce napsal: „Výslech bude proveden v ostrém tónu. Budu na ni činit psychologický nátlak.“ Po výslechu se těhotná žena zhroutila a uvažovala o sebevraždě.

Paleček donutil před rokem 1989 ke spolupráci také portugalského konzula Carlose Mirandu tím, že ho vydíral nahrávkami ze sexuální eskapády s prostitutkou.

Lang toto Palečkovo počínání nikdy neodsoudil, nechal jej sloužit dál. Svěřil mu dokonce vedení týmu „Z“, který podléhal jen Langovi a shromažďoval kromě jiného informace o aktivitách politiků. Sídlil na odloučeném pracovišti BIS a měl k dispozici nejmodernější sledovací a odposlouchávací techniku. Měl rovněž zcela svébytný počítačový systém, který nebyl napojen na žádnou jinou součást BIS.

Této Palečkově skupině se interně říkalo „tým Zorro“. A měla podobnou pověst jako někdejší policejní tým Mlýn, jemuž se říkalo „Grosstapo“ (ten údajně pracoval na zakázku někdejšího ministra vnitra Stanislava Grosse).

 

Superloajalita v praxi

Někteří bývalí důstojníci BIS po svém odchodu ze služby líčili, že metody StB v tajné službě dlouho přetrvávaly. Příklad: mladý důstojník byl natočen na kameru při sexu s vybranou kolegyní, načež byl donucen k poslušnosti právě na základě těchto kompromitujících materiálů. Je třeba ale dodat, že jde o svědectví bývalých důstojníků, která z povahy věci nemohla být verifikována.

Lang nicméně čelil vážným podezřením, že strpí metodu vydírání jako pracovní nástroj, a to i poté, co v roce 2010 vyšel najevo případ podnikatele a experta na kryptografii Jiřího Šatánka. Ten tvrdil, že ho vydírali dva důstojníci BIS, aby jim umožnil přístup do jeho „vynálezu“, který šifroval mobilní hovory. Možná ještě větším selháním nakonec bylo, že se přitom tito důstojníci nechali amatérsky natočit na skrytou kameru…

V roce 2005 přečkal Lang na pozici šéfa BIS i aféru, kdy jeden z jeho podřízených Jaroslav Kukačka vybíral od podnikatelů statisícové částky jako výpalné za to, že je bude chránit před možným vyšetřováním či odposloucháváním. Kukačka se před podnikateli vydával za jednoho z nejlepších přátel ředitele Langa, a i díky tomu si u nich získával náklonnost.

V roce 2007 pak vypukl skandál s únikem citlivých dat, které vynesl na cédéčku jeden bývalý důstojník a část těchto informací „předal“ vlivnému podnikateli ze severní Moravy a část „poskytl“ novináři, od něhož je pak služba horko těžko získávala zpět.

Zvláštní roli hrála BIS i v případu vraždy kmotra podsvětí Františka Mrázka. Dosud nikdo neobjasnil, proč BIS nepředala policii záznamy z konspiračního bytu, který měla v těsné blízkosti místa, kde k vraždě došlo.

Záhadou také je, jak je možné, že Lang přečkal i aféru s únikem odposlechů „Mazánka“ Pavla Béma a „Kolibříka“ Romana Janouška – byť se prokázalo, že odposlechy předal soukromé bezpečnostní agentuře ABL jeden z Langových podřízených.

Lang toto všechno mohl přečkat jen díky tomu, že byl superloajální k vládě, respektive k premiérovi. A ministerským předsedům sloužil opravdu velmi oddaně, což mu opláceli tím, že ho podrželi v mnoha skandálech.

Když nepočítáme dva úřednické premiéry, Lang sloužil za celou svou éru nejprve třem sociálním demokratům Vladimíru Špidlovi, Stanislavu Grossovi a Jiřímu Paroubkovi, pak i dvěma občanským demokratům Mirku Topolánkovi a Petru Nečasovi. A teď Bohuslavu Sobotkovi z ČSSD.

 

Okamžik selhání a co čeká nového šéfa

Do roku 2013 to Langovi vycházelo. Pak ale přišel pád Nečasovy vlády. A velká otázka: jakou roli při něm sehrál Lang? Věděl, stejně jako to tušila ÚOOZ, že si premiér Nečas zahrává s ohněm, když sází na svou šéfku kabinetu Janu Nagyovou? Varovala BIS premiéra před pochybnými kontakty jeho podřízené, které měla s některými lobbisty?

Nevěřím, že Lang přestal být loajální, a že v tom nakonec nechal Nečase vykoupat. Jsem přesvědčen, že problém byl jinde. Možná v nedostatku odvahy jasně a naplno pojmenovat situaci, což by bylo tváří v tvář Nečasově alergii na jakoukoli kritickou zmínku o Nagyové lidsky pochopitelné, profesně je to však neomluvitelné.

Lang navíc neobměňoval službu novými lidmi, nedával jí nový náboj, nechal se předběhnout novými technologiemi, které začal používat hlavně ÚOOZ. Prostě mu začal ujíždět vlak a zákonitě přišla chvíle, kdy neuměl svého premiéra ochránit. Byť byl i k Nečasovi loajální, stejně jako je teď k Sobotkovi.

Jenže Sobotka bude potřebovat akčního šéfa BIS, na kterého bude spoleh, a který se „nezakecá“. Protože už zanedlouho přijde chvíle, kdy bude premiér potřebovat ochranu před jinými konkurenčními politiky, kteří čekají na jakoukoli jeho chybičku, aby jej odstřelili ze Strakovy akademie.

Tuším, že Lang by řekl, že takové úvahy jsou nesmyslné, protože „úkolem BIS je přece získávat informace o nejzávažnějších aktivitách ohrožujících bezpečnost a strategické zájmy republiky“. A taky by doplnil, že si je dobře vědom „často velmi rozporuplného obrazu BIS u veřejnosti“, a proto chce ujistit: „BIS není vaším nepřítelem, nesleduje váš soukromý život ani politickou orientaci, BIS je tu přece od toho, aby pracovala v zájmu bezpečí každého našeho občana.“.

Jenže to je jen jedna část práce tajné služby. Vždycky tu ale zároveň platilo, že BIS je jediná zpravodajská berlička pro předsedu vlády. Vojenské tajné služby má v kompetenci ministr obrany, aktuálně tedy Martin Stropnický a potažmo Babišovo hnutí ANO. A civilní rozvědka spadá pod ministra vnitra, nyní Milana Chovance, u něhož si Sobotka (oba ČSSD) nemůže být loajálností stoprocentně jistý. I tohle všechno nyní hraje nepochybně svou roli…

Vláda letos přidala BIS k jejímu provoznímu rozpočtu desítky milionů korun. Premiér Sobotka schválil navýšení loni v březnu s odůvodněním, že by se objem peněz měl vrátit na původní stav před škrty. Posílení personálních kapacit prý vyžaduje bezpečnostní situace. Aby mohla čelit globálním rizikům (a věrně sloužit premiérům), musí zpravodajská služba skutečně investovat do náboru nových lidí a do moderní techniky. V tomto ohledu je skutečně hodně pozadu.

Ať nahradí Langa kdokoli, bude to mít nesmírně těžké. Jeho nástupce bude muset nabrat mladé důstojníky, vyškolit je a zaměřit se hlavně na rizika terorismu, migrace a kyberbezpečnosti. A taky bude muset Langa přinejmenším dorovnat v umění, jak přečkat skandály. Protože jestli byl v něčem Lang geniální, tak v dodržování latinského hesla, které má BIS v odznaku: Audi, vide, tace. Naslouchat, dívat se a mlčet.

Podrobnosti k některým kauzám, kterými BIS prošla za dobu vedení Jiřího Langa:

Případ Vladimíra Palečka

Vynesení odposlechů Béma a Janouška

Případ podnikatele Šatánka

Případ důstojníka Kukačky

Reklama
Reklama
Reklama

Sdílení

Reklama

Podpořte nezávislou žurnalistiku

I díky Vám mohou vznikat finančně náročné texty a reportáže v magazínu Reportér.

200 Kč 500 Kč 1000 Kč Jiná částka

On-line platby zajišťuje nadace Via a její služba darujme.cz

Reklama
Reklama