Radůza: Už toho bylo moc i na mě
4. června 2017
Reportér 6/2017 · Číslo 34
Tomáš Třeštík
Radůza nezpívá, Radůza nehraje. V lednu oslovila fanoušky: „Moji milí! Nádoby, v nichž spočívají naše duše, jsou jen křehké skořápky, a praskliny, jež v posledních měsících utrpěla ta moje, mne nutí, abych se stáhla do své ulity a dala jí čas k zesílení. Pevně doufám, že se budu moci brzy vrátit a opět vám věnovat všechny síly...“ Co se stalo?! Radůzu znám dvacet let, proto si taky tykáme. Nikdy jsem ji neviděl kouřit, ale teď si zapaluje cigaretu. Veselé povídání nás nečeká.
Je možné, že už nám nikdy nezazpíváš?
Chvilku to tak docela i vypadalo.
A jak to vypadá teď? Vrátí se ta stará dobrá Radůza?
Jestli dobrá, to nevím, ale stará se vrátí – rozhodně starší, než když odešla. Plánuju, že od září zas začnu hrát, ale dřív by to nešlo. Musela jsem si dát pauzu.
Co se stalo?
Ve velmi krátkém časovém úseku až příliš mnoho událostí, které k životu sice patří, ale i tak tě nutně rozhodí.
Vzpomeneš si, do jaké doby jsi bývala v pohodě a šťastná?
Šťastná jsem teď.
Ale no tak.
Teď je to fakt dobrý. Děti zdravé a já relativně taky. Bez mého koncertování jsme sice museli začít šetřit, ale na jídlo pořád máme a bydlíme si pěkně… Před pár měsíci bylo mnohem hůř.
Kdy se stal první velký průšvih?
Podpořte Reportér sdílením článku
Autor velkých rozhovorů a reportáží s velmi dobrodružnou povahou.
