Panda na lyžích

Kanadskou závodní kombinézu Hudec letos vyměnil za českou.

foto Profimedia.cz

Raději riziko než pohodlí. Lyžař Jan Hudec, přezdívaný Panda, takhle žije od narození: ještě mu nebyl rok, když po moři na loďce emigroval s rodiči z komunistického Československa. Olympijskou medaili za Kanadu vybojoval v disciplíně, která patří ve sportu k nejnebezpečnějším. A do nejistého světa se vrhl i nyní; už je zase spíše Moravákem, reprezentuje Česko – a snaží se prorazit se speciální aplikací pro lyžařskou komunitu.

Na začátku to byl vtip, přátelská škodolibost. Teď je to značka a hlavní poznávací znamení celého byznysu. „Bylo to někdy před sedmi lety, měli jsme oba malé děti a frčel film Kung Fu Panda, na to jsme se pořád dívali,“ vzpomíná Jan Hudec, jak vznikla přezdívka, která se ho od té doby drží. „John McBride, původně farmář odněkud z Aspenu, tehdy trénoval náš kanadský tým a začal mi říkat Panda.“

V závodním lyžování se v té době měnila předepsaná velikost přileb a Hudcovi vyrobili příliš velkou, navíc byla černobílá, takže když do ní jeho hlava zapadla, nejvýrazněji trčela ven tvář pokrytá hustým plnovousem. „A k tomu moje robustní postava… Prostě panda. Ale i povahu mám jako Po, hlavní postava z Kung Fu Pandy. My se nezdáme, ale do všeho dáváme srdce a nakonec dokážeme velké věci.“

Jako potvrzení vám pětatřicetiletý lyžař může ukázat třeba stříbro z královské disciplíny sjezdu na mistrovství světa 2007 nebo bronzovou medaili z předloňských olympijských her v Soči. Nejradši to má v Lake Louis, kde v listopadu rychlostním specialistům tradičně začíná seriál Světového poháru. Říká „doma v Lake Louis“, protože svahy v kanadském státě Alberta zná už od osmi let; právě na nich Panda získával lyžařskou obratnost a sjíždět by je prý mohl poslepu. Jako vůbec první kanadský reprezentant tam Hudec dokázal sjezd Světového poháru vyhrát.

Panda se nezdá, ale má sílu. Rodák ze Šumperka získal přezdívku i s ohledem na to, odkud se k úspěchům dokázal vyškrábat. „Mám za sebou jedenáct operací kolen. A nejvíc se mi dařilo, vždycky když už mě všichni odepisovali a radili mi, že mám skončit. I mamka má strach a nejradši by mě viděla někde na zahradě.“ Právě častá zranění a nejisté živobytí lyžařských profesionálů ho dohnaly k myšlenkám, které teď uvádí do praxe mobilní aplikací PandaHAUS.

Sám sobě konkurencí

„Pro děcka i dospělé je panda zajímavé zvíře. Takové roztomilé, ale když je potřeba, tak silné. Uvědomil jsem si, že ta moje přezdívka je zároveň super brand.“ Chce říci „super značka“; Hudcova čeština je excelentní, když si uvědomíme, že ho z Československa odvezli ještě jako batole. Ale přízvuk i jednotlivá slovíčka prozrazují, kde posledních třicet let převážně žil.

Podpořte Reportér sdílením článku