Čapí hnízdo. Hra na malou firmu

Vystoupení vicepremiéra Andreje Babiše v březnu 2016 ve Sněmovně končí, poslanci jeho hnutí vstávají a tleskají. Vicepremiér má mírně sklopenou hlavu, sbírá papíry a odchází od pultíku. Právě dokončil svou nejvýraznější politickou řeč, která trvala bezmála 92 minut. A celá byla v přímém přenosu. Zúčtoval s každým, s kým zúčtovat chtěl, a vyřkl spoustu vět a čísel o farmě Čapí hnízdo, na jejíž budování byla poskytnuta padesátimilionová veřejná dotace, kterou mu nyní mnozí vyčítají.

Kdyby chtěl, mohl by si z těch dvaadevadesáti minut dobrých devadesát ušetřit. Stav věci by totiž věrně popsala následující krátká řeč.

„Farmu v dezolátním stavu koupil můj holding, projekt rekonstrukce přichystal můj holding, dokumentace je vedena na můj holding a územní rozhodnutí dostal můj holding. Z holdingu jsme vyčlenili jednu firmu a tu koupili moji blízcí. Na onu firmu jsme projekt převedli, původní budovy a pozemky ale zůstaly po celou dobu mému holdingu. O dotaci nežádal můj holding, ale ona vyčleněná firma mých blízkých. Firmě za úvěry ručil můj holding, který měl i právo mluvit do projektu. Úředníkům tento postup nejspíš nevadil, dotaci jsme dostali a kontrolami prošli. Jsem přesvědčen, že jsem se já ani můj holding, který později opět převzal i vyčleněnou firmu od mých blízkých, ničeho nedopustili. Děkuji za pozornost.“

Z oficiální úřední dokumentace k dotaci na Projekt multifunkčního areálu Čapí hnízdo vyplývá, že postup byl právě takový (s výjimkou vlastnictví farmy, k čemuž doklady nejsou).

Dokumenty nabízejí komplexní pohled na spornou padesátimilionovou dotaci a dávají i odpověď na otázku, kdy ve své argumentaci říkal Andrej Babiš pravdu a kdy se s ní tak úplně nepotkával.

O text žádosti o dotaci včetně příslušných příloh a projektové dokumentace požádal magazín Reportér úřady v lednu 2016. A to na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Po více než čtyřech měsících zamítání a odvolávání nám byly dokumenty úřadem — Regionální radou regionu soudržnosti Střední Čechy — zpřístupněny. Spis má přes 1 200 stran, další stovky stran pak tvoří projektovou dokumentaci.

Z dokumentace lze vyčíst, jak se z velkého projektu gigantické firmy dá udělat na papíře malý podnikatelský start-up v oblasti cestovního ruchu. I to, jaké kroky byly k získání dotace provedeny, kdy bylo co vyplaceno a kontrolováno, na co veřejné peníze šly, a na co ne.

 

Imoba otcem, Agrofert matkou

Příběh multifunkčního centra u Olbramovic začal dávno předtím, než se nějaká rodinná firma s akciemi na majitele objevila vůbec na scéně. A celý se odvíjel v rámci Agrofertu, respektive jeho nemovitostní dceřiné společnosti Imoba. Právě ona koupila pozemky a zchátralou zemědělskou usedlost, ze které měl být areál vybudován. Imoba byla zadavatelem projektu areálu Čapí hnízdo, na ni je vedena veškerá projektová dokumentace k areálu i jednotlivým stavbám, dokončená v létě roku 2007. Imoba také, stále ještě před zrodem rodinné společnosti Farma Čapí hnízdo, získala 6. prosince 2007 od Městského úřadu ve Voticích územní rozhodnutí pro umístění staveb Čapího hnízda.

A právě podle projektů Imoby byl nakonec celý areál vybudován, i když už pod jinou hlavičkou.

Otcem zakladatelem projektu Čapí hnízdo je tedy právě Imoba. Mateřskou společností Imoby byl v té době holding Agrofert. O několik let později Andrej Babiš Imobu z Agrofertu vyčlenil, což už je ale jiný příběh. Stále však vždy byl a je jejím stoprocentním vlastníkem.

Připomeňme jen, že Imoba ani Agrofert by vzhledem ke své velikosti o žádnou dotaci pro malé a střední podniky žádat nemohly.

Na přelomu roku 2007 a 2008 nabírají události rychlejší spád. Regionální operační program Střední Čechy vypisuje výzvu na podání žádostí o dotace v oblasti Podnikatelská struktura a služby cestovního ruchu. Čas na podání žádostí byl od 20. prosince 2007 do 29. února 2008.

V téže době se v příběhu objevuje další firma z holdingu, ZZN Agro Pelhřimov. Až do podzimu roku 2007 to bylo malé s. r. o. patřící pod jednu z mnoha firem Babišova impéria. Na konci roku mění ZZN Agro formu a stává se z něj akciová společnost. A v únoru 2008 je do obchodního rejstříku zapsán nový název (Farma Čapí hnízdo), změna vlastnické struktury (dvacet akcií na majitele) i nové obory podnikání, související s cestovním ruchem.

Na konci února pak podává Farma Čapí hnízdo žádost o dotaci.

 

Vejít se do podmínek…

Klíčovou otázkou je, jak mohl uchazeč o dotaci splnit podmínku „malé a střední firmy“, která navíc podniká nejméně dva roky a působí v oblasti cestovního ruchu.

Z dokumentů jasně vyplývá, že se „malý a střední uchazeč“ odloupl těsně před žádostí o dotaci z gigantického holdingu Agrofert — navíc podnikal na majetku Agrofertu, který Farmě Čapí hnízdo pronajal pozemky a původní budovy. Agrofert byl také strategickým partnerem: jeho účast v projektu, kde vystupoval v mnoha rolích najednou, byla nepřehlédnutelná.

Mohla společnost Farma Čapí hnízdo splňovat podmínky uvedené ve vypsání dotace? Respektive mohla je splňovat všechny zároveň?

Svou patřičnou „malost“ dokládá firma tehdejším výpisem z rejstříku, kde jsou v kolonce vlastnictví uvedeny ony akcie na majitele. V dokumentaci není nikde uvedeno, kdo jsou faktičtí vlastníci akcií Farmy Čapí hnízdo (anebo pokud taková listina v dokumentaci někdy byla, nebyla nám předána jako součást přesné kopie v rámci žádosti o poskytnutí informací podle zákona číslo 106).

Podle Andreje Babiše patřila firma v době žádosti o dotaci jeho blízkým. „Farmu Čapí hnízdo vlastnily v rozhodné době mé dvě dospělé děti a bratr mojí partnerky, který držel podíl odpovídající podílu mých dvou nezletilých dětí a mé partnerky,“ prohlásil ve Sněmovně. Magazín Reportér položil firmě Agrofert otázku, jaké bylo konkrétní rozdělení podílů mezi spoluvlastníky. Mluvčí Karel Hanzelka odkázal zpět na vyjádření majitele s tím, že „vše podstatné již bylo řečeno a vysvětleno“.

Povinnou minimálně dvouletou historii dokládá firma v žádosti o dotaci daňovými přiznáními ZZN Agro Pelhřimov.

A své zaměření na cestovní ruch opět dokládá čerstvým výpisem z rejstříku už na nové jméno Farma Čapí hnízdo.

Proklouznout mezi podmínkami pro nastavení umožnila kouzelná spojka „a“ v nastavení dotace. Tam se pro malé a střední firmy doslova praví následující: „vykonávají podnikatelskou činnost minimálně 2 roky a podnikají v oblasti cestovního ruchu“. Ze dvou možných výkladů této věty si Babišovi lidé vybrali ten pro sebe příznivější: a sice, že se jedná o podmínky oddělené („vykonávat dva roky“ a „podnikat v cestování“), a ne propojené („podnikat dva roky v cestovním ruchu“).

Stejně obratně si žadatelé našli cestičku v tom, že malá firma sice podle pravidel pro rozdělování peněz z EU nesmí být nijak spojena s gigantem typu Agrofert, nikde však není výslovně řečeno, že nemohla být jeho součástí při dokládání své podnikatelské historie.

Zvolil se tedy dvojí šikovný výklad — a Čapí hnízdo se mohlo do podmínek vejít. Pokud by úředníci a komise, která o dotacích rozhodovala, vybrali odlišný výklad, pak by byl dotačnímu příběhu konec. To se však nestalo.

Až potud by si nejspíš bylo možné stěžovat jen na úředníky a následně politiky v komisi, že přehlédli očividné a výkladem pravidel se příliš nezabývali.

 

Prohlašujeme, že jsme malí

Pro samotné Čapí hnízdo a lidi kolem něj však může představovat problém Prohlášení, v němž se představitelé Farmy Čapí hnízdo sami výslovně označují za „nezávislý malý podnik“. Prohlášení je podepsáno dvěma lidmi, předsedou představenstva Farmy Čapí hnízdo Josefem Nenadálem a místopředsedkyní Janou Nagyovou (jde o pouhou shodu jmen s někdejší přítelkyní a dnes manželkou Petra Nečase).

Právě Nagyová byla zplnomocněna firmou ke všem úkonům souvisejícím s žádostí o dotaci. Jana Nagyová, po provdání dnes již Mayerová, nechtěla pro magazín Reportér detaily žádosti o dotaci komentovat. „Pochopte, že vzhledem k probíhajícímu vyšetřování nemohu nic veřejně sdělovat,“ uvedla. Bez odpovědi nechala i otázku, zda se na ni obrátily vyšetřující orgány, ať již ty české, nebo evropské.

Sama se problematice evropských záležitostí věnuje zhruba dvacet let, začínala v této oblasti na ministerstvu dopravy za Antonína Peltráma, v době vlády Miloše Zemana. Později se dostala i k práci na evropských záležitostech pro Agrofert Holding. Pro Babišovu firmu dělala jakéhosi „EU relations managera“, nebyla přímo zaměstnancem, pracovala na externí kontrakt. Tuto činnost podle dokumentů, jež má Reportér k dispozici, vykonávala i v době, kdy byla v představenstvu Farmy Čapí hnízdo.

Později radila i Andreji Babišovi v roli ministra, byla poradkyní zejména pro oblast strukturálních fondů EU. Za to jí podle smlouvy náležela od ministerstva financí měsíční odměna ve výši 48 000 korun bez DPH. Tato spolupráce skončila na konci srpna loňského roku. Dnes je zastupitelkou za ANO v Jihlavě, věnuje se dál evropským záležitostem, ale v omezenější míře, čas věnuje rodině.

Oba podepsaní pod Prohlášením o „malém, nezávislém“ podniku, Josef Nenadál i Jana Nagyová, po čase přešli z představenstva Farmy Čapí hnízdo do dozorčí rady – a ještě dávno před „návratem“ projektu k Andreji Babišovi, tedy sloučením s firmou Imoba, orgány společnosti opustili.

 

Kolik, kdy a na co

V dokumentech k žádosti o dotaci a o jejím průběžném plnění lze poměrně přesně vyčíst podmínky i finanční toky z veřejných prostředků. Krátce si je zrekapitulujme. Žádost byla podána na samém konci února 2008, schválena byla spolu s pěti dalšími 20. srpna 2008. Celková maximální suma schválená na tuto dotaci byla 50 000 000 korun, která byla téměř v plné výši – přesně 49 997 443 korun — také vyčerpána.

Celkové náklady projektu byly na počátku v žádosti vyčísleny na 436 milionů korun bez DPH, z toho měly takzvané způsobilé výdaje (tedy výdaje na věci, na které lze dotace poskytnout) činit 276 990 000 Kč. Závěrečná zpráva hovoří o celkových výdajích ve výši 525 milionů: z toho „způsobilých“, které mohly být dotovány, 203 382 225 korun.

Dotace se skutečně, jak říkal Andrej Babiš ve Sněmovně, pohybovala hluboko pod maximálním možným procentem způsobilých výdajů. K tomu je však třeba říci, že se také pohybovala na maximální možné částce, která mohla být v absolutních číslech vyplacena. Jinými slovy, u velkých a drahých projektů prostě ono maximální povolené procento ani matematicky naplněno být nemůže.

Prostředky z dotace se vyplácely ex-post, tedy až po přijetí faktur za skutečně provedené práce. Dotace byla vyplacena ve třech vlnách. V září 2009 dostalo Čapí hnízdo 26,6 milionu, v prosinci téhož roku 13,4 milionu a konečně v květnu 2010 necelých deset milionů.

V jednom případě shledali kontroloři pochybení. Spočívalo v tom, že byly peníze z dotace vyplaceny i na částku, která ještě nebyla proplacena dodavateli. Z toho vznikl požadavek, popsaný serverem Neovlivni.cz, na vrácení sumy 3 781 753 Kč, s penále více než šest milionů korun. Což kontroloři později farmě odpustili a uložili jí jen pokutu přes 37 tisíc Kč plus odpovídající penále. Tento postup však nebyl podle úředníků obeznámených s dotačním provozem zcela mimořádný — za situace, kdy úřady shledaly rozpor pouze v časovém průběhu čerpání a fakturace, a nikoli ve faktickém stavu, tedy že by dotace byla placena na něco, co nevzniklo.

 

Jak a co se kontrolovalo

Andrej Babiš opakovaně argumentoval tím, že byla Farma Čapí hnízdo několikrát kontrolována. To je pravda. Stejně jako to, že kontroly, které zkoumaly, zda budování probíhá v souladu s projektem, konstatovaly, že je vše v pořádku.

Kontroly se však v tomto typu dotací už dále nezaměřují na hospodaření firmy. To by kontrolovaly pouze v případě, že by dotace tvořila mnohem významnější procento z celkových nákladů projektu. Pokud by Čapí hnízdo prošlo takovou kontrolou hospodaření, brzy by se ukázalo, že výsledky nejsou natolik optimistické, jak je firma v dotačním projektu načrtla. Ovšem jak bylo řečeno, kontroly hospodaření se na farmu nevztahovaly.

A nikdo už také zpětně nezkoumal, zda jde skutečně o malý podnik, neboť tento podnik formálně nevykazoval žádné změny proti „čestně prohlášenému“ původnímu stavu.

 

Změny projednat s Agrofertem

Ministrovo vyjádření o mnoha kontrolách tedy bylo vzhledem k charakteru těchto kontrol pravdivé; pochybnost lze mít o jeho slovech, když prohlašoval, že ho projekt vůbec nezajímal a nechtěl s ním mít nic společného. Minimálně jeho firmu Agrofert totiž tento projekt zajímal velmi: dokonce si do smlouvy o budoucím partnerství, v níž se zavazuje, kolik akcí na Čapím hnízdě uspořádá, dala podmínku, že farma „projedná veškeré změny týkající se projektu, které by mohly ovlivnit zamýšlené aktivity Agrofertu s Agrofertem“. Tolik doslovná citace ze smlouvy, kterou za Agrofert podepsal předseda představenstva Ing. Andrej Babiš.

Ostatně Agrofert měl k informacím přirozeně blízko. Zároveň totiž také ručil za úvěry ve výši 380 000 000 korun u banky HSBC. (Farma Čapí hnízdo navíc převzala od původního ZZN Agro do vínku 173 tisíc v bance a podle znalce měla společnost hodnotu 2,3 milionu.)

Nikdo zvenčí samozřejmě nemůže říci, jak moc se majitel firmy o tento projekt zajímal. Čistě teoreticky je možné, že právě Čapí hnízdo bylo takřka jediným projektem v historii holdingu, o který Andrej Babiš nejevil detailnější zájem. Pravděpodobné to ale není.

 

Staré holdingu, nové farmě

Vlastnoruční podpis Andreje Babiše je i na dalších dvou klíčových smlouvách, kterými Imoba pronajímá pozemky a stavby na nich Farmě Čapí hnízdo. Ty byly podepsány dva dny po uzavření strategického partnerství mezi farmou a Agrofertem a dva dny před vypršením termínu pro žádosti o dotaci.

Imoba poskytuje farmě právo rekonstruovat stávající a stavět nové budovy v souladu s projektem. Je stanoveno, že původní budovy zůstanou ve vlastnictví Imoby a nově postavené se stanou majetkem farmy. Původní budovy jsou ty, které tvoří základ usedlosti. Vyrovnání nákladů na rekonstrukci budov, které zůstaly v majetku holdingu, bude podle smlouvy provedeno po dokončení rekonstrukce areálu.

Farma Čapí hnízdo zároveň získává opci, která jí dává právo nemovitosti kdykoli v budoucnu odkoupit. Nakonec však byl vývoj po letech přesně opačný a Imoba zpětně převzala celou farmu.

 

Vila pro majitele

Zajímavé a poněkud ambivalentní hodnocení nabízejí dokumenty, pokud jde o další tvrzení Andreje Babiše, které přednesl jak na parlamentní půdě, tak v řadě veřejných vyjádření. Andrej Babiš opakovaně tvrdil, že se nejednalo o luxusní sídlo pro něj a jeho rodinu. A pak také, že na rekonstrukci centrální vily v usedlosti nešla z veřejných peněz ani koruna.

V tom prvním bodě pravdu nemá, v tom druhém ano.

Že má být vila, která stojí na nádvoří statku, sídlem majitele firmy, je velmi podrobně popsáno v projektové dokumentaci. Stojí v ní doslova: „Bude sloužit k rekreačnímu bydlení rodiny majitele firmy a zároveň ke krátkodobému ubytování jeho hostů, eventuálně VIP návštěv.“

Přesný popis účelu vily je uveden v projektu již v době, kdy byl zpracován pro Babišovu firmu Imoba a kdy nemůže být žádná pochybnost o tom, kdo oním majitelem je. A tento „rekreační“ účel zůstal v projektu i po celou dobu rekonstrukce statku a podle veškeré dokumentace byl také naplněn.

Pomiňme nyní otázku, proč si někdo nechá vybudovat soukromou rekreační rezidenci uprostřed objektu určeného široké veřejnosti. Třeba je jen rád mezi lidmi. Nepochopitelné spíše zůstává, proč se Andrej Babiš – v rozporu s dokumenty uloženými na úřadech – tak brání tomu, že je to soukromá rezidence.

Protože v tom druhém tvrzení – a sice, že na tuhle stavbu nešla koruna z veřejných peněz – má Babiš zjevně pravdu. A kdyby dodal, že ani nikdy jít neměla, měl by pravdu také.

Součástí veškeré dokumentace k poskytnuté dotaci je i velice detailní popis toho, co jsou tzv. způsobilé výdaje a co jsou výdaje nezpůsobilé. Na ty nezpůsobilé žádná dotace jít nemůže. Kompletní rekonstrukce vily, ať už její stavební části, nebo vybavení interiérů, je přitom od počátku vedena mezi výdaji nezpůsobilými.

Takže můžeme říci, že čeští a evropští daňoví poplatníci přispěli Babišovi na hotel, konferenční centrum nebo jízdárnu, na jeho soukromou vilu však nikoli.

 

Velbloud uchem jehly

V žádosti o dotaci na multifunkční areál Čapí hnízdo se samozřejmě najde i spousta zajímavých tvrzení o potřebnosti takového objektu, o jeho pozitivním dopadu na fungování regionu, kraje a bezmála celé republiky. Při čtení těchto zdůvodnění by měl člověk skoro pocit, že v letech 2007 a 2008 byla situace v turistickém ruchu téměř zoufalá a že nebýt zbudování Čapího hnízda, pomalu by u nás neměl moderní turista kam zajet a kde hlavu složit. Za to se ale nezaslouží žadatelům příliš posmívat, zdůrazňování prospěšnosti a studie o pozitivním dopadu na kdeco, od životního prostředí po rovné příležitosti, bývá tradičním koloritem všech podobných žádostí.

Dokumentace obsahuje spoustu dalších dílčích informací a listin, jimiž se mohou zabývat instituce, které dotaci pro Čapí hnízdo vyšetřují. Byla to právě policie, která měla podle vyjádření ROP Střední Čechy veškeré dokumenty k dotaci u sebe, a proto je podle úřadu nebylo — na základě zákona o přístupu k informacím — možné poskytnout magazínu Reportér hned na začátku roku 2016.

Vedle policie zkoumá okolnosti přidělení dotace i příslušný evropský úřad (OLAF) ve spolupráci s auditním orgánem ministerstva financí, který je k takovému zkoumání na národní úrovni vyčleněn.

Tento auditní orgán podle serveru Neovlivni.cz dospěl k závěru, že nedokáže přesně určit, kdo byl vlastníkem společnosti Farma Čapí hnízdo v době žádosti o dotaci, neboť mu z Agrofertu sdělili, že se příslušné dokumenty nepodařilo vypátrat. Totéž jinými slovy sdělil Agrofert i magazínu Reportér. Jak již bylo uvedeno výše, žádná listina, která by ukazovala na skutečné majitele oněch akcií, není ani v žádosti o dotaci a v celé související dokumentaci tak, jak ji oficiálně získal magazín Reportér.

Majitel Agrofertu, Imoby i pod ní dnes spadajícího Čapího hnízda, ministr financí Andrej Babiš, veřejně prohlásil, že vlastníky byli jeho rodinní příslušníci.

Pro zkoumání, zda se projekt připravený, kontrolovaný a finančně i majetkově zajišťovaný obří firmou měl vejít do systému dotací podporujících malé a střední podnikání v cestovním ruchu, však nejspíše nemusí být otázka vlastnictví jedinou a klíčovou.

Co říci závěrem?

Ano, jistě se v České republice utratilo mnohem více peněz z evropských i českých dotací na mnohem problematičtější projekty.

Ne, majitel žádného z nich neřídí ve vládě ministerstvo, které má na užívání dotací dohlížet. •

Článek je z magazínu Reportér 07/16, který vyšel 1. července 2016